Plavání dětí s rodiči

Pro výuku s nejmenšími je třeba volit vhodný obsah, ale současně i odpovídající organizační formy a metody výuky. Ideální formou je individuální výuka, kdy učitel plavání pracuje s jedním dítětem. Je však organizačně náročná a málo ekonomická. Nejobvyklejší organizační formou je skupinová výuka. Kojenci, batolata a dokonce v méně komfortních podmínkách i děti předškolního věku nejsou ještě zpravidla schopny skupinovou výuku zvládnout. Proto se jako velmi efektivní jeví tzv. plavání dětí s rodiči.

Je v zásadě individuální výukou, ve smyslu učící se dvojice: rodič (učitel) - dítě a je současně i skupinové, protože souběžně probíhá výuka dvojic ve skupině. Výuka je vedena jedním vedoucím pedagogem.

Rané plavecké aktivity formují vztah k vodě, plavání a dalším pohybovým aktivitám ve vodě do budoucna. Kontakt s vodou by měl být pro dítě vždy příjemný a plavecké dovednosti by měly být získávány nejlépe zajímavou hrou, podněcováním experimentace a navozováním činností vedoucích k pohybové zkušenosti.

„Kojenecké plavání" slouží dětem v novorozeneckém, kojeneckém a batolecím období a jejich rodičům. Mezi dětmi mohou být ve vývoji značné rozdíly. Také s plaváním můžeme začít ve vaničce a plynule pokračovat, nebo můžeme vstoupit do plavecké výuky kdykoliv později. Proto je do „kojeneckého plavání" zahrnuto i plavání dětí starších než 1 rok.

1.    
Novorozenecké období zahrnuje věk dítěte od porodu do 28 dní (zhruba 1. měsíc života). „Plavání" je vázáno hlavně na domácí prostředí.

2.    
Kojenecké období
zahrnuje věk dítěte od prvního měsíce do dovršení jednoho roku života. Pro „plavání" je účelné rozdělit celé období ještě na dobu od 2. do 3. měsíce života, od 4. do 6. měsíce a od 7. do 12. měsíce. Je realizováno v domácím prostředí i v prostředí se specializovanými vanami a bazény pro dětské plavání.

3.    
Batolecí období navazuje na kojenecké období a zahrnuje období do třetího roku života. Dítě mezi 1. a 2. rokem života je nazýváno starším kojencem, nebo mladším batoletem. Pro plavání je zajímavé období kolem třetího roku života, kdy už dítě výrazněji spolupracuje a činnosti ve vodě již mají charakter plavecké výuky. „Plavání" je stále úzce vázáno na spolupráci s rodiči a mělo by být opět realizováno v bazénech, kde celkové zázemí a úprava vody zohledňuje plavání malých dětí. Velké sportovní bazény a doba koupání pro veřejnost nebývají vhodnými podmínkami pro rodičovské plavání ani v tomto věku.

4.    
Předškolní věk je období věku dítěte od tří do šesti let nebo do začátku školní docházky (často až do 7 let).  Období se rozděluje na mladší, střední a starší předškolní věk. V tomto věku již realizujeme přípravnou plaveckou výuku a v konci období při dobrých podmínkách i základní plaveckou výuku. Ve věku zhruba šesti let se dokonce u talentovaných a motivovaných dětí může začít s přípravným plaveckým tréninkem, v němž se rozvíjejí plavecké dovednosti a postupně, v průběhu následujících tří let, se nacvičuje technika všech sportovních plaveckých způsobů.

Obecně lze říci, že vhodný pohyb je předpokladem harmonického procesu růstu i vývoje dítěte i optimálního fungování celého jeho organismu. „Plavání" je při dodržení racionálních zásad pro ranou pohybovou aktivitu pro tento věk pohybem možným, vhodným a žádoucím. Chápání vhodnosti se vztahuje ke stupni vývoje dítěte, k charakteru, množství a náročnosti pohybu. Důležité je dodržení hygienických podmínek a zařazení do denního režimu tak, aby činnost ve vodě byla pro dítě vždy příjemná. Pohybová činnost by měla být v tomto věku spíše hrou. Ze strany rodiče přichází v příjemné atmosféře stimulace, impuls, který je pro dítě výzvou k odpovídající a z hlediska vývoje žádoucí reakci.

Smysl „kojeneckého plavání" spočívá ve vytváření podmínek k pohybovým projevům  kojenců, v podněcování a rozvoji těchto projevů, a to příjemnou pohybovou aktivitou. Při dodržení podmínek, které jsou spojeny s péčí o dítě tohoto věku, se zajištěním hygieny a biologických potřeb, je pohybová stimulace u zdravého kojence něčím, co může být bohatou prožitkovou sférou pro dítě i rodiče a co může pomoci dítěti optimálně se celkově rozvíjet. Přiměřená stimulace dítěte podporuje ve vzájemné vazbě jeho plný rozvoj tělesný, pohybový, psychický i sociální. Velmi důležité je zásobovat přiměřenými podněty děti, které jsou hodnoceny z hlediska psychomotorického vývoje v dolní hranici normy. Jsou pomalejší, nejsou však ještě předmětem zájmu lékařské péče, rehabilitace.

U zdravých dětí, které se samy vyvíjejí pohybově optimálně, se v „plavání" více než pohybová stránka preferují hra, rytmizace činností, aspekty sociální, tedy oblast příjemných prožitků zúčastněných - dítěte i rodičů, obohacování jejich vzájemných vazeb. Množství, intenzita i kvalita podnětů, kterými na dítě působíme, nesmí v žádném případě vyvolávat akceleraci v žádné oblasti vývoje dítěte. Nepřiměřené zrychlování vývoje je nezdůvodnitelné a je chybou. Někteří rodiče však touží vidět výsledky své péče výrazněji než pouze v prožitkové sféře. Hlavní smysl „kojeneckého plavání" pak vidí ve výkonech, kterými jejich děti předbíhají své zdravé vrstevníky. Těmto rodičovským touhám by měly účinně čelit instruktorky „kojeneckého plavání" odborným vedením lekcí, ale i vysvětlováním a pádnou argumentací.

Cílem je tedy naplnění možností, které jsou dětem více či méně geneticky dány , a které by se nemusely zcela rozvinout při preferování péče o dítě zaměřené na přednostní zajišťování jen biologických potřeb.

Z plaveckého hlediska spatřujeme pod „kojeneckým plaváním" převážně spontánní pohybovou aktivitu dítěte ve vodě. Obsahem je zajištěné i samostatné polohování dítěte ve vodě na zádech a na bříšku, pohyby končetin a trupu, drobný pohyb ve vodě (lokomoce). Některé činnosti, např. setrvávání ve splývavé poloze, vznášení se, potápění obličeje pod hladinu nebo samostatné pády do vody s potopením mohou být záměrně, ale přiměřenou formou rozvíjeny. Může na ně být účelně navázáno v pozdějším procesu senzomotorického učení základním plaveckým dovednostem.

Po plavecké stránce „kojenecké plavání" posiluje vysokou adaptabilitu kojence na vodní prostředí. Při zodpovědném dodržení podmínek hygieny prostředí a řízení činností malého dítěte ve vodě je možné zvládnout některé dovednosti umožňující kvalitní následný nácvik plavecké lokomoce. Předmětem zájmu mohou být i dovednosti umožňující snížit rizika tonutí malého dítěte v prvních okamžicích nenadálého kontaktu s vodou.

Rovněž ještě ne zcela využitou oblastí jsou u nás možnosti „kojeneckého plavání" jako podpůrného prostředku v rehabilitaci. U dětí se zdravotními problémy, s oslabením, postižením může být plavání prostředkem specifického zatěžování, které může napomáhat optimalizovat zdravotní stav dítěte nebo dohánět vývojový deficit, opožďování dítěte oproti doporučovanému vývoji pro daný věk.

Pro rodiče je „plavání" možností setkávat se s lidmi v podobné životní situaci, konzultovat rodičovské nejistoty nebo spolusdílet obdobné prožitky. V částečné sociální deprivaci na mateřské dovolené může být tento společenský kontakt pro matku blahodárný. Baby kluby nabízejí často i poradenství v různých oblastech spojených s péčí o dítě, kterých mohou méně jistí rodiče využívat.

Zařazení rané pohybové aktivity do hodnotového systému rodiny skýtá naději, že pohybové aktivity se stanou trvalejší součástí životního stylu všech členů rodiny a budou dítě do budoucna pozitivně ovlivňovat. O plavání se oprávněně tvrdí, že patří mezi pohybové aktivity s nejvyšší zdravotní účinností, celoživotně může sloužit jako prostředek podpory zdraví.

Zdroj: Plavání dětí s rodiči, nakladatelství Grada

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (1)

  • Obrázek uživatele Prosba
    Prosba (anonym)

    Ahoj, udělej Damiánkovi radost, potřebuje tvůj hlas. na adrese: http://www.hvezdyeuronics.cz/user/106846 a klikni na tlačítko Hlasuj. A pokud ho chceš podpořit, sdílej všude ! MocMocDěkujeme

    Pro 01, 2011

Přidat komentář

Reklama

Reklama