
Děti, které trpí hyperkinetickou poruchou (ADHD), bývají divoké, riskují, jsou nepozorné a neposedné. Kvůli tomu často přijdou k úrazu. Poskytovaná lékařská péče je u nich 2,5 krát dražší, než u sourozenců bez diagnózy ADHD. U hyperaktivních dětí se zaznamenává třikrát více otrav a čtyřikrát tolik úrazů, se zraněnou hlavou se děti léčí o 15 procent častěji, než jejich klidnější sourozenci. V aktuálním čísle Lékařských listů to napsala Eva Malá z neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Prozatím léčba zraněných dětí stojí peníze pojišťovnu, od nového roku ale část nákladů ponesou i rodiče. Za návštěvu lékaře se bude platit 30 korun, za den v nemocnici 60 korun a za pohotovost 90 korun. Platit se bude také 30 korun za položku na receptu. Hyperkinetická porucha byla poprvé definovaná před 67 lety a za tu dobu se už několikrát přejmenovala. Je známá pod pojmy lehká dětská encefalopatie, minimální mozková dysfunkce nebo porucha pozornosti. Jde o "neurovýchovnou" poruchu, způsobenou částečně geneticky a biologicky, ale dílem ovlivněnou výchovou a stresem. K poruše často dochází u dětí, jejichž matky v těhotenství braly drogy, pily alkohol nebo kouřily.
Děti mívají problém udržet pozornost, třeba ve škole, proto se dostávají do potíží. Přestože mohou být velmi inteligentní, mnohdy nedokončí ani střední školu. V 70 až 80 procentech nastupují na nekvalifikovanou práci. Více než 60 procent z nich podle Malé v době dospívání kouří, pije alkohol, experimentuje s drogami a střídá sexuální partnery.
Porucha se dá léčit, ale musí být správně diagnostikovaná. Dítě musí užívat léky a zároveň se podrobit psychoterapii. Doporučuje se kombinace arteterapie, muzikoterapie a dramaterapie, tedy terapie malováním, zpěvem a hraním divadla. Důležitá jsou rodinná sezení a nácviky schopností a koncentrace pozornosti.
Lékařka zdůrazňuje nutnost týmové spolupráce mezi dětským psychiatrem, psychologem, pedagogem a výchovným poradcem. V ČR takové týmy podle ní moc nefungují. "Mnoho dětí tak uvízne v síti pedagogicko-psychologických poraden bez návazné spolupráce resortu školství a zdravotnictví," napsala Malá.
Na světě má s diagnózou hyperkinetické poruchy zkušenost asi tři až šest procent populace.
V odborné literatuře se uvádí, že přibližně třetina hyperaktivních lidí časem dozraje a jejich dysfunkce se upraví, třetina dokáže svůj handicap kompenzovat například prací, v níž jsou velmi úspěšní. Zbytek patří do skupiny ohrožené sociálně patologickými jevy. Jsou mezi nimi alkoholici a závislí na drogách, ale i násilníci a zloději.
Leona Heczková - ČTK
Komentáře (18)
- odpovědět
Pro 08, 2007- odpovědět
Bře 22, 2008- odpovědět
Bře 22, 2008- odpovědět
Říj 01, 2009- odpovědět
Říj 08, 2009- odpovědět
Říj 08, 2009- odpovědět
Říj 08, 2009- odpovědět
Říj 12, 2009- odpovědět
Říj 13, 2009- odpovědět
Srp 09, 2010- odpovědět
Lis 23, 2010- odpovědět
Říj 03, 2011- odpovědět
Led 15, 2013- odpovědět
Led 18, 2013- odpovědět
Led 18, 2013- odpovědět
Bře 16, 2013- odpovědět
Pro 28, 2014- odpovědět
Pro 28, 2014Přidat komentář