Jakkoliv je zářijový nástup dětí do škol vítaným návratem k tradiční rutině a řada dětí se jistě těší na spolužáky i učitele, mnoho rodičů vyhlíží 1. září s obavami o zdraví svých potomků. I když se koronavirus přes léto proměnil v tom, že klesl podíl těžkých a fatálních případů, nelze vyloučit, že na podzim udeří opět v plné síle. Chladnější počasí koronavirům svědčí, lépe se v něm množí a déle přežívají mimo člověka, navíc je vzhledem k oslabení sliznic jejich průnik do organismu snazší. Určité obavy jsou tudíž na místě.

Pro většinu dětí není COVID-19 horší než běžná nemoc

COVID-19 momentálně řádí již několik měsíců a s postupující dobou přibývá vědeckých studií, které nám pomáhají virus lépe pochopit. Z těchto průzkumů a studií vyplývá, že děti nepatří do rizikových skupin. Mezi nakaženými zaujímají jen malý podíl, v drtivé většině případů u nich nemoc proběhne obdobně jako nachlazení či chřipka a podle nejnovějších zjištění nejsou ani dobrými přenašeči viru: ze zahraničí je znám případ devítiletého hocha s koronavirem, který se během své „nemoci“ setkal se 172 lidmi, ale přitom nikoho z nich nenakazil.

I tak ale rozhodně nelze koronavirus ve spojitosti s dětskými pacienty bagatelizovat. Zahraniční odborníci i Světová zdravotnická organizace varovali například před rizikem přehnané reakce imunitního systému dětí na prodělanou nemoc COVID-19. Zejména v těžce postižených oblastech, jako je Itálie, Španělsko, Velká Británie či USA, byly zaznamenány případy dětí, které třeba i několik týdnů po prodělání COVIDU-19 onemocněli multisystémovým zánětlivým syndromem (cytokinová bouře), jenž svými symptomy připomíná syndrom toxického šoku a způsobuje mimo jiné i zánět srdce, cév a případně dalších orgánů. Takto postižení malí pacienti vyžadují rychlou specializovanou péči a mohou končit i na jednotkách intenzivní péče. Nutno ale zdůraznit, že zdravotnické autority riziko tohoto syndromu označují za nízké, v České republice není jeho výskyt hlášen a spojitost s COVID-19 ještě nebyla stoprocentně prokázána, byť se zdá velmi pravděpodobná.

Snažte se děti nestresovat

Jak by se tedy měli rodiče postavit k blížícímu se nástupu svých dětí do škol? Autority nás ujišťují, že udělají vše, co je v jejich silách, aby školáky ochránily. Přidat svou ruku k dílu ovšem musejí i rodiče. To nejlepší, co můžete udělat, je zachovat klidnou hlavu, nepodcenit rizika, ale zároveň se nenechat ochromit strachem. Budete-li lidově řečeno „stresovat“, stres se velmi rychle přenese i na vaše potomky. Pro dětský organismus je přitom dlouhodobý stres velmi náročnou zátěží, a to z hlediska psychického i fyzického. Z psychického tlaku jsou děti unavené, podrážděné a rovněž se významně oslabuje jejich imunita. Děti sužované chronickým stresem jsou obzvláště náchylné k virovým infekcím, zároveň se u nich prodlužuje i doba nutné rekonvalescence.

Dopřejte jim pohyb

Nástup do školy po prázdninách je pro děti každoročně náročným obdobím, mění se jejich denní rutina, čeká je dřívější vstávání i množství povinností. Letos bude kvůli velmi nestandardnímu druhému pololetí minulého školního roku zátěž ještě větší než obvykle. Rodiče by tudíž měli o to více času věnovat posilování imunity svého potomka, ale také mu dopřát prostor pro relax a odpočinek. Pokuste se zbytek teplých dní prožít co nejvíce aktivním pohybem na čerstvém vzduchu. Prospěje to nejen obranyschopnosti, ale též psychice. Fyzická aktivita stimuluje tvorbu hormonu štěstí serotoninu a také endorfinů, který navozuje dobrou náladu, pomáhá odbourávat stres a podporuje kvalitnější spánek.

Pohyb společně s pestrou a vyváženou stravou samozřejmě rovněž pomáhá v boji s nadváhou a obezitou, které jsou bohužel u současných dětí časté. Právě obezita však patří mezi jeden z nejvíce rizikových faktorů při rozvoji nemoci COVID-19.

Pozor na stravu

Pro silnou imunitu je kvalitní stravování též velmi důležité, v našich střevech sídlí většina buněk našeho imunitního systému. Po létě bývá u dětí i dospělých rovnováha v zažívacím ústrojí nalomená, přece jen jsou prázdninové měsíce časem dopřávání si grilovaných pochoutek, sladkých zmrzlin a jiných dobrot. Vhodné je proto sáhnout po přirozených probioticích, jako jsou mléčné či kysané produkty. S ohledem na posilování obranyschopnosti se hodí zařadit i kvalitní doplňky stravy.  Dětem také hojně dopřávejte sezónní zeleninu a ovoce.

Autor komentáře: MUDr. Richard Rýznar je praktickým lékařem pro děti a dorost s více než 30letou praxí. Získal dvě atestace z pediatrie i neonatologie, působil jako lékař JIP na dětské klinice, zastával pozici zástupce primáře dětského oddělení okresní nemocnice a ředitele dětského centra. V současné době provozuje soukromou dětskou praxi s přibližně 1400 pacienty, pro tuto činnost má specializovanou způsobilost. Jako odborník spolupracuje se společností Vegall Pharma.