Moderní vikingští dobyvatelé oplodňují svět

Kdyby se najednou v některých koutech světa začaly rodit znatelně blonďatější a vyšší děti, kdyby se nezvykle rychle učily jezdit na kole a nedělaly jim problémy tři jazyky, pak by pro to mohlo existovat jednoduché vysvětlení - dánské město Arhus a jeho vysokoškoláci, píše americký list The New York Times.

Studenti v tomto příjemném přímořském městě totiž - svým
způsobem - zalidňují svět. Každý den tu desítky studentů stejně
jako v hlavním městě Kodani kráčejí do společnosti Cryos
International, největší spermobanky na světě; poté, co projdou
sérií testů, jež potvrdí jejich zdraví a plodnost, přispějí svou
anonymní troškou do skladu.


Tento depozit, zmražený a postupně vypravovaný, si může najít
cestu do čtyřiceti zemí světa - mimo jiné do Španělska,
Paraguaye, Keni či Spojených států, kde v loňském roce otevřela
společnost kancelář v New Yorku, aby naplnila poptávku potomků
lidí pocházejících ze severských zemí. "Bylo pro ně těžké získat
čistě skandinávské volné polovičky," říká Ole Schou, výkonný
ředitel společnosti Cryos International, která diskrétně působí v
Arhusu v nenápadné kanceláři přes ulici od obchodu s domácími
mazlíčky.


Dánsko všeobecně a Cryos především agresivně propagují svou
spermobanku po celém světě. V reklamní kampani ji obklopují tím
druhem skandinávské mystiky, která je pro obyvatele některých
částí světa dost přitažlivá. Americké webové stránky představují
dárce pod pseudonymy jako Thor, Arve či Jens, což je podle
popisku "student měřící 185 centimetrů, který má rád fotbal a
lyžování, ale také salsu a badminton; hraje na klavír a hovoří
anglicky a německy a také už brzy dokončí studium fyzikální
chemie".


"Není to o tom, že by lidé chtěli superděti," říká Schou.
"Prostě chtějí někoho, kdo bude jako oni, ke komu si budou moci
vytvořit vztah." V Dánsku se odebírání spermií pro spermobanku
stalo fungujícím průmyslovým odvětvím hned z několika důvodů:
Procento úspěšných oplodnění je vysoké. Dánská kultura je
tradičně sekulární a sexuálně liberální a k dárcovství spermatu
má velmi uvolněný postoj. A v neposlední řadě dánské zákony
nadále chrání anonymitu dárců.



V posledních letech se řada evropských zemí odklonila od
anonymity dárců spermatu včetně Švédska, Švýcarska a Nizozemska.
V lednu ke stejnému kroku přikročí Norsko a od května Velká
Británie. Spojené státy nemají jednotně regulovaný přístup, ale
pravidla jsou v každé spermobance jiná.


Většinu dárců tvoří vysokoškoláci, kteří si chtějí přivydělat
- v Dánsku je to suma kolem 40 dolarů (asi 1000 korun), ve
Spojených státech až 500 dolarů (asi 12.750 korun). Počet dětí,
které může dárce počít, je omezený v závislosti na tom, kde dárce
žije a kam jsou jeho spermie poslány, aby se omezilo riziko
náhodného incestu (pohlavního styku mezi bezprostředními
příbuznými).
Jeden z dárců společnosti Cryos, jehož sperma bylo
darováno do několika zemí, je otcem 101 potomků, aniž o tom sám
ví, dodává Schou.


Cryos tvrdí, že má velmi dobré výsledky. Od zahájení činnosti
v roce 1987 vedly dánské dárcovské spermie k 10.000 těhotenství
po celém světě. Nejrychleji se rozvíjející trh je přitom mezi
lesbičkami a singl ženami, které tvoří zhruba dvacet procent na
seznamu zákaznic Cryosu. Společnost se přitom nadále rozrůstá a
snaží se otevřít pobočky v Africe a Asii.
Dokonce už se podařilo
prodat spermie do několika blízkovýchodních zemí, kde je
dárcovství spermatu tabu. "Říká se, že je těžké prodávat písek na
Sahaře," žertuje Schou. "Ale já myslím, že mnohem těžší je
prodávat tam spermie."


Zdroj: ČTK

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (1)

  • Obrázek uživatele Prosba
    Prosba (anonym)

    Ahoj, udělej Damiánkovi radost, potřebuje tvůj hlas. na adrese: http://www.hvezdyeuronics.cz/user/106846 a klikni na tlačítko Hlasuj. A pokud ho chceš podpořit, sdílej všude ! MocMocDěkujeme

    Pro 01, 2011

Přidat komentář

Reklama

Reklama