Kdy má dítě umět kotoul? - aneb jaké cvičení je vhodné pro jaký věk

Zeptali jsme se odborníků, jaké pohybové dovednosti by měly děti v určitém věku splňovat.

„V prvních měsících života dítěte jde hlavně o vhodnou manipulaci s miminkem a stimulaci aktivních bodů. U kojenců a batolat můžeme pozvolna usilovat o podporu a rozvíjení pohybů, které odpovídají jejich psychomotorickému vývoji - otáčení, plazení, lezení, sed a začátky chůze. V období do jednoho roku je důležité provést děti všemi fázemi vývoje a žádnou nevynechat, zejména dbát na to, aby dítě co nejdéle lezlo ještě před tím, než se posadí. Samotná chůze může, ale nemusí, přijít s prvními narozeninami. Její podpora a upevňování jsou pak nejdůležitější v druhém roce života,“ vysvětluje Kristýna Přibylová ze speciálních dětských tělocvičen Monkey´s Gym.  

1-3 roky: Vzhůru k výškám, ale s asistencí
Mezi prvním a druhým rokem života je vhodné zařadit třeba válení sudů, základy hodů, koulení míče po zemi, lezení do schodů a ze schodů s postupným přechodem na chůzi po schodech s oporou. Děti také začínají objevovat výšky - můžeme jim pomoci různými stoličkami, na které polezou, zpočátku za naší asistence. Osmnáctiměsíční děti již zvládnou vyšplhat na několik příček na žebřinách, vylézt a sjet skluzavku, prolézt tunelem atp.
Až do 2,5 let věku ale děti stále ještě při cvičení potřebují podporu a oporu rodičů. Jejich dovednosti se zlepšují, ale pro správné provádění cviků je přítomnost dospělého nutná. V tomto věku již mohou zvládat nejen samostatnou chůzi a chůzi bokem po lavičce, ale i chůzi po lavičce s překračováním malých překážek. Na žebřinách již vylezou samy několik příček a také se učí lézt samostatně dolů. Společně s rodičem začínají zkoušet skoky z větší výšky a překračování z překážky na překážku. Již v tomto věku můžeme pomalu zařazovat nácvik kotoulu na šikmé ploše, ovšem za dodržení všech důležitých pravidel a pečlivé asistence lektora nebo rodiče.

3-6 let: Pozor na jednostrannou zátěž
U dětí od 3 let až do školního věku je důležitá všeobecná pohybová průprava, která zahrnuje trénink obratnosti, rychlosti, jemné i hrubé motoriky, míčové sporty i cviky zaměřené na koordinaci a rovnováhu. Je velmi obtížné vybrat konkrétně některé, protože cvičení by mělo být pestré a zahrnovat v každé oblasti širokou paletu cviků. „Před nástupem do školy by děti určitě měly zvládnout kotoul vpřed, násobené odrazy snožmo, skoky na jedné noze, skok z místa, skoky přes švihadlo, přeskočení překážky, seskoky z vyšší podložky nebo lavičky na měkkou podložku, chůzi na zemi po vyznačené čáře, rovnovážnou polohu na lavičce či nízké kladině, skákání panáka a zvládnutí změny směru či jednoduchého rytmického pohybu. V míčových dovednostech pak chytání a házení míče, hod na cíl, vedení míče a kopání do něj,“ říká Kristýna Přibylová a upozorňuje na mnohdy podceňované zásady. „V tomto věku je rozhodně nutné vyhnout se jednostranné zátěži, dopadům z výšky na tvrdou podložku, vytrvalostním aktivitám a silovým cvičením s větší zátěží, na které ještě není vyvíjející se pohybový aparát dítěte připraven.“

6-9 let: Vede plavání a atletika
S nástupem do školy se sportující děti většinou začínají specializovat na nějakou konkrétní disciplínu. Zde je nutné dbát na správné dávkování tréninků a nepřetěžování organismu. „Při sportu s jednostrannou zátěží (typický je například hokej) je dobré zařadit rehabilitační cvičení nebo plavání, a to alespoň v intervalu 1x týdně. Plavání lze dětem rozhodně doporučit, a to již od kojeneckého věku - školáci na prvním stupni by pak díky předchozí průpravě měli dobře zvládat plavecký styl prsa a znak a začínat s kraulem. Vhodná je také všeobecná atletická přípravka, která jim dá dobrý základ pro další rozvoj - učí se zejména hod, skok, běh a šplh - v nejrůznějších kombinacích. Hodí se pro všechny děti, i ty, které s pohybem teprve začínají,“ doporučuje Kristýna Přibylová
Okolo 8-9 roku můžeme zařazovat pravidelný kondiční běh, pokud děti baví. Vždy by se však mělo jednat o běh po kratších úsecích a maximálně do cca 3-5 km týdně s tím, že délku úseků i naběhaných kilometrů je možné postupně zvyšovat dle vytrvalosti dítěte.  
V každém případě je nutné u školních dětí dbát na pravidelný pohyb alespoň dvakrát týdně. Vlivem nových povinností, úkolů a kroužků se na pohybovou aktivitu u školáků někdy zapomíná nebo rodiče spoléhají na to, že děti mají ve škole tělocvik. Ten je ale určitě nutné doplnit ještě o nějaké sportovní aktivity a není nutné, aby se hned jednalo o vrcholové sportování. Důležité je, aby pohyb děti bavil, dělaly ho rády a s nadšením se k němu vracely.

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (7)

  • Obrázek uživatele Šárka
    Šárka (anonym)

    Mám vnučku v 1 třídě,dostala horší známku z tělocviku,za to,že neumí skákat přes švihadlo.My jsme taky skákali,ale byli jsme určitě starší.

    Led 16, 2017
  • Obrázek uživatele !
    ! (anonym)

    Známkovat tělocvik, zpěv a kreslení je podle mého názoru zhovadilost. Asi tak, jako kdyby se známkovala barva očí.

    Led 16, 2017
  • Obrázek uživatele Martina
    Martina (anonym)

    Mám vnučku v 1...Vůbec známkování v první třídě je pitomé. Dětem to akorát vezme chuť do učení. Už od první třídy se poměřovat známkama s ostatními dětmi, dle mého není dobré.

    Led 16, 2017
  • Obrázek uživatele Radek
    Radek (anonym)

    Já jsem kotrmelec neuměl nikdy. V životě jsou důležitější věci. Normální člověk ani neříká kotoul, ale kotrmelec. A metat kotrmelce je dobré tak akorát pro šašky v cirkuse. Správní tělonrskačtí magoři též rozlišují kotoul vpřed a kotoul vzad.

    Led 16, 2017
  • Obrázek uživatele Adriana
    Adriana (anonym)

    Já jsem kotrmelec neuměl...Já souhlasím s Radkem. Škola by měl lidi učit něco smysluplného a ne dělat kotrmelce, u kterého si haranti mohou zlámat vaz. Dcera, když řekla, že žádný kotrmelec dělat nebude, dostala na vízu mezi samýma jedničkama trojec z těláku. Tělocvik učí zpravidla vygumovaná paka.

    Led 16, 2017
  • Obrázek uživatele Patrik
    Patrik (anonym)

    Já souhlasím s Radkem....Já určo nejsem pohybově levej. Od 6 hraju závodně tenis, ale tyhle pitomý cviky nezvládnu, kotrmelce, výmyk na hrazdě, cvičení na kruzích. Díky tomu mám taky pořád z těláku za tři. Mne to od pohybu určo neodradí, ale věřím tomu, že tlustoprdi z toho mají trauma na celý život a radši se pořádně nažerou. A že jsou tělocvikáři vypatlanci, tak to teda jsou. Všimněte si, že většinou nic jiného neučí.

    Led 16, 2017
  • Obrázek uživatele Nika
    Nika (anonym)

    Na gymnastiku ve škole mám hororové vzpomínky - již na základce to bylo šílené, když jsme museli skákat přes kozu . roznožka v poho, ale skrčka - ten strach z ní a ten řev tělocvikáře na nás, co se nám nedařilo, obvzlášť pak na jednu spolužačku, co byla při těle - no bylo to hrozné ponižování. Jinak k pohybu a sportu mám kladný vztah, ale ačj edničkářka vždy bylo vysvědčení zkaženo 2 z tělocviku kvůli gymnastice - tenkrát mne to trápilo, dnes bych na tu známku kašlala.

    Led 16, 2017

Přidat komentář

Reklama

Reklama