Kdy a po kom chtít odškodné při školním úrazu?

Ve školním roce 2014/2015 bylo České školní inspekci doručeno 38 710 záznamů o úrazech, jeden z nich byl smrtelný. V porovnání s předcházejícím školním rokem je to o 7269 úrazů více, nárůst tedy činí přes 23 procent. K největšímu počtu zranění došlo na základních školách.

Během pobytu dětí ve školách se stane zhruba každý pátý dětský úraz. Přes 66 procent žáků základních škol se zraní v tělocvičně, u studentů středních škol zde vznikne přes 75 procent zranění. „Školy mají ze zákona povinnost zajistit, aby v rámci vzdělávání, ale i v souvislosti s činnostmi, které s ním souvisejí, jako jsou například školní výlety, školy v přírodě, lyžařské výcviky a podobně, byla odpovídajícím způsobem zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví dětí. Podle zákoníku práce za škodu, která vznikla v souvislosti s vyučováním nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá škola. Ta má tak povinnost nahradit škodu způsobenou žákům základních, středních i vysokých škol,“ popsal Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.  

Na půdě školních zařízení dochází zpravidla k lehkým zraněním. Na základních a středních školách jde nejčastěji o poranění ruky. Téměř 41 procent úrazů u dětí v mateřských školách spočívá v poranění hlavy. „Pokud dojde ke zranění s trvalými následky, má poškozený právo na bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění, na náhradu nákladů spojených s léčením, popřípadě na další individuální náhrady. V případě škody na zdraví mohou jednotlivé náhrady dosahovat značných částek. Navíc pedagogům, kteří měli ve chvíli, kdy k úrazu došlo, žáka na starosti, hrozí v nejkrajnějším případě i vězení. Trestem v případě ublížení na zdraví z nedbalosti může být odnětí svobody až na jeden rok, popřípadě zákaz činnosti. V případě těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti může být učitel v případě, že porušil důležitou povinnost, odsouzen k trestu odnětí svobody na šest měsíců až čtyři roky,“ uvedl Jiří Hartmann.

Nejčastější příčinou školních úrazů je nešťastná náhoda nebo nekázeň. Častou příčinou jsou ale také konflikty na školních chodbách. A právě v těchto případech dochází nejen k lehkým úrazům, ale i k poškození věcí studentů. Výjimkou nejsou rozbité mobilní telefony, roztrhané oblečení či zničené školní pomůcky. I v tomto případě je ale za náhradu škody zpravidla odpovědná škola. „V případě, že během potyčky mezi spolužáky dojde k poškození například mobilního telefonu jednoho z nich, mohou se rodiče poškozeného žáka obrátit s výzvou k náhradě škody přímo na rodiče studenta, který škodu způsobil, nebo se mohou obrátit s náhradou škody přímo na školu,“ vysvětlil Jiří Hartmann.

Častým místem, kde také dochází ke škodám způsobeným žáky, jsou školní výlety nebo lyžařské výcviky. Ve většině případů jde o drobné škody, nad kterými majitelé mávnou rukou. Co když ale žák poškodí věc v hodnotě statisíců? „Takovou škodu budou zpravidla povinni uhradit rodiče žáka. Vždy ale platí, že společně a nerozdílně nahradí způsobenou újmu také ten, kdo nad nezletilým žákem zanedbal dohled. Bude-li škola povinná nahradit škodu, kterou způsobil žák, je možné, že ji bude následně vymáhat po učiteli, který zanedbal dohled,“ upozornil Jiří Hartmann.

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Přidat komentář

Reklama

Reklama