Kdy a po kom chtít odškodné při školním úrazu?

Ve školním roce 2014/2015 bylo České školní inspekci doručeno 38 710 záznamů o úrazech, jeden z nich byl smrtelný. V porovnání s předcházejícím školním rokem je to o 7269 úrazů více, nárůst tedy činí přes 23 procent. K největšímu počtu zranění došlo na základních školách.

Během pobytu dětí ve školách se stane zhruba každý pátý dětský úraz. Přes 66 procent žáků základních škol se zraní v tělocvičně, u studentů středních škol zde vznikne přes 75 procent zranění. „Školy mají ze zákona povinnost zajistit, aby v rámci vzdělávání, ale i v souvislosti s činnostmi, které s ním souvisejí, jako jsou například školní výlety, školy v přírodě, lyžařské výcviky a podobně, byla odpovídajícím způsobem zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví dětí. Podle zákoníku práce za škodu, která vznikla v souvislosti s vyučováním nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá škola. Ta má tak povinnost nahradit škodu způsobenou žákům základních, středních i vysokých škol,“ popsal Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.  

Na půdě školních zařízení dochází zpravidla k lehkým zraněním. Na základních a středních školách jde nejčastěji o poranění ruky. Téměř 41 procent úrazů u dětí v mateřských školách spočívá v poranění hlavy. „Pokud dojde ke zranění s trvalými následky, má poškozený právo na bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění, na náhradu nákladů spojených s léčením, popřípadě na další individuální náhrady. V případě škody na zdraví mohou jednotlivé náhrady dosahovat značných částek. Navíc pedagogům, kteří měli ve chvíli, kdy k úrazu došlo, žáka na starosti, hrozí v nejkrajnějším případě i vězení. Trestem v případě ublížení na zdraví z nedbalosti může být odnětí svobody až na jeden rok, popřípadě zákaz činnosti. V případě těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti může být učitel v případě, že porušil důležitou povinnost, odsouzen k trestu odnětí svobody na šest měsíců až čtyři roky,“ uvedl Jiří Hartmann.

Nejčastější příčinou školních úrazů je nešťastná náhoda nebo nekázeň. Častou příčinou jsou ale také konflikty na školních chodbách. A právě v těchto případech dochází nejen k lehkým úrazům, ale i k poškození věcí studentů. Výjimkou nejsou rozbité mobilní telefony, roztrhané oblečení či zničené školní pomůcky. I v tomto případě je ale za náhradu škody zpravidla odpovědná škola. „V případě, že během potyčky mezi spolužáky dojde k poškození například mobilního telefonu jednoho z nich, mohou se rodiče poškozeného žáka obrátit s výzvou k náhradě škody přímo na rodiče studenta, který škodu způsobil, nebo se mohou obrátit s náhradou škody přímo na školu,“ vysvětlil Jiří Hartmann.

Častým místem, kde také dochází ke škodám způsobeným žáky, jsou školní výlety nebo lyžařské výcviky. Ve většině případů jde o drobné škody, nad kterými majitelé mávnou rukou. Co když ale žák poškodí věc v hodnotě statisíců? „Takovou škodu budou zpravidla povinni uhradit rodiče žáka. Vždy ale platí, že společně a nerozdílně nahradí způsobenou újmu také ten, kdo nad nezletilým žákem zanedbal dohled. Bude-li škola povinná nahradit škodu, kterou způsobil žák, je možné, že ji bude následně vymáhat po učiteli, který zanedbal dohled,“ upozornil Jiří Hartmann.

Přidat komentář

Reklama

Reklama