Nejčastější bolesti v těhotenství a jejich spouštěče
- bolesti bederní páteře: přetížení zádových a oslabení břišních svalů při rostoucím bříšku, rizikovými faktory jsou vadné držení těla, hypermobilita či předešlé těhotenství
- bolest křížové kosti: prohloubení bederní lordózy (zakřivení páteře dopředu) tělo kompenzuje zvětšenou kyfózou (zakřivení dozadu) v oblasti přechodu krční a hrudní páteře
- bolest hrudní páteře: přetížení hrudní páteře z důvodu zvětšení objemu prsních žláz, zkracování prsního svalstva
- propad klenby chodidel: zvýšená tělesná hmotnost spolu s uvolněnými vazy ovlivňuje všechny klouby dolních končetin, klenby chodidel se snižují a je třeba nosit větší velikost bot

Oblasti bolestí lze dle fyzioterapeutky FYZIOkliniky Ivy Bílkové určit podle tvaru bříška těhotné ženy a jeho postavení:

"Ženy s výrazným bříškem směřujícím dopředu mají často bolesti v bederní oblasti páteře. Naopak ženy s bříškem ‚nízko v pánvi‘ si nejčastěji stěžují na bolestivost kyčelních kloubů, podbřišku a křížové části páteře. Dochází zde totiž k tlaku plodu na pánevní dno a na orgány v něm uložené, což může někdy vést až k bolestivosti stydké kosti. Třetím popisovaným typem je ochablé bříško ‚visící‘ dolů, viditelné často u ženy s celkovou svalovou hypotonií. Tento typ bříška má vliv na bolesti v oblasti hrudní a krční páteře."

S rostoucí dělohou dochází během těhotenství ke změně těžiště těla a to ovlivňuje celkové držení těla i stereotyp chůze. Nárůst břicha a prsou žena kompenzuje prohnutím v bedrech a v křížové oblasti, což vede k nejčastějším bolestem zad v těhotenství. Iva Bílková radí různé techniky a cvičení pro zachování optimálního držení těla:

"Správné postury se vzpřímeným držením, neutrálně postavenou pánví a zpevněnými břišními svaly lze dosáhnout cílenými fyzioterapeutickými postupy, například cvičením pozic z Alexandrovy techniky. Proti bolestem pánve a kyčlí je ideální cvičení na velkém gymnastickém míči, kdy podsazování pánve a vysazování boků uvolňuje svaly pánevního dna a křížokyčelního kloubu,“

Tělo ženy se na porod připravuje celých devět měsíců. Stoupá hladina hormonů, které podněcují pružnost vaziva, povolují klouby v oblasti pánve a žeber a podporují elasticitu pánevního dna pro snadnější průchod miminka. Stejné hormony však nepůsobí jen v oblasti trupu, ale zvyšují pružnost kloubních pouzder v celém těle rodičky. Jejich vliv se pak negativně promítá do otoků dolních končetin a zborcených plosek chodidel. I tyto problémy lze podle fyzioterapeutky Bítové vhodným pohybem a masážními technikami zmírnit:

"Zborcení příčné nebo podélné klenby chodidla lze předejít pravidelným ‚posilováním‘ svalů na plosce nohy a svalů v oblasti lýtka a bérce. Každá maminka jistě zná jednoduché propínání špiček – rytmické střídání fajfka-špička, kroužení v kotníku nebo jízdu na kole vleže na zádech. Navíc je vhodné stimulovat chodidlo i kartáčováním, chůzí po oblázcích, čočce, střídáním chladné a teplé vody, chůzí naboso nebo chůzí po různých terénech v interiéru jen v ponožkách – tvrdá dlažba, teplá plovoucí podlaha, měkký koberec. Výbornou prevencí proti vzniku křečových žil je manuální nebo přístrojová lymfodrenáž či reflexní masáž nohou od partnera."

Při pohybu v těhotenství je však třeba dbát na bezpečnost a nepřekračovat své limity, vždy se cítit příjemně. Fyzioterapeutka radí:

„Během prvního trimestru může žena cvičit tak, jak byla zvyklá, kromě sportů a aktivit, kde hrozí pády či otřesy. Vhodné je aktivování svalů hlubokého stabilizačního systému, plosky nohy, protahování prsních svalů a zvyšování svalové síly stabilizátorů pánve. Během druhého trimestru by mělo být cvičení zaměřeno na uvolňování kyčelních kloubů. Ve třetím trimestru intenzita cvičení klesá. Mezi doporučené aktivity v daném období patří chůze svižnějšího charakteru,“

MK