V posledních letech došlo ke změnám a novelám, takže vyhláš­ka č. 537/2006 Sb. ve znění vyhlášky č. 65/2009 Sb. a vyhlášky č. 443/2009 Sb. byla doplněna vyhláškou č. 299/2010 Sb. Cas od času se rodiče chytí do pasti pocitu, že by měli svého dětského lékaře „vzdělávat“. Omyl, neztrácejte čas hrou na „učitele“. Lékař je povinen postupovat lege artis a v případě, že rodiče očkování odmítnou, musí si od nich vyžádat písemné prohlášení, tzv. ne­gativní revers.

Kromě toho je zcela zjevné, že i v případě, že u vašeho pediatra vzbudíte zájem o vámi podávané „nové vědecké poznatky“, vy­hlášku ani očkovací kalendář vy dva nezměníte. Je proto třeba si uvědomit, že rodič může jako jednotlivec pouze dbát na dodr­žování bezpečných postupů při očkování svého dítěte. Pokud je ovšem přesvědčen, že je třeba učinit změny ve vyhlášce a v očko­vacím kalendáři platném v CR, je nezbytné, aby se spojil se sku­pinou stejně smýšlejících osob. 

Doporučení, která zde uvádím, vycházejí ze zkušeností mých zahraničních spolupracovníků ( www.russellblaylockmd.com , 30) a z mého osobního přesvědčení, takže mohou být jinými odbor­níky kritizována. Bezesporu však z předchozích textů vyplývá, že očkování by se mělo odložit:

o     pokud je dítě nachlazené;

o     krátce před očkováním mělo infekční nemoc (zánět středního ucha, chřipku);

o     projevuje se u něho větší únavnost a spavost;

o     je neklidné a podrážděné;

o     má zvýšenou teplotu.

Očkovat by se nemělo, pokud dítě mělo alergickou reakci na předchozí očkování v podobě dlouhotrvajícího zarudlého otoku v místě vpichu, zvýšenou teplotu, horečku, křeče, zvýšenou únavnost a spavost, bylo netečné a nereagovalo na kontakt, nebo naopak bylo předrážděné a hyperaktivní. V takových případech je nezbytně nutné trvat na zapsání těchto příznaků do zdravot­nické dokumentace a podání hlášení do systému SÚKL (http:// www.sukl.cz/hlaseni-o-vyskytu-nezadouci-prihody-u-zdravotnic-  keho). Je také třeba trvat na provedení testu alergie na hliník.

Lze jen obtížně doporučovat opatření v rámci přípravy dvou­měsíčních kojenců na očkování nebo po vakcinaci, pokud je dítě pouze kojené. Mělo by však mít dostatek vitaminu D, možnost nerušeného spánku (v noci ve tmě), dostatečný příjem tekutin a zdravě živenou kojící matku. Starším kojencům a batolatům můžeme podávat dětský sirup s beta-glukany (několik kapek do 1 dl pitné vody jednou denně). Beta-glukany totiž omezí riziko vzniku zánětu mozku, přispějí ke zvýšení antivirové imunity a pomo­hou zabránit vzniku autoimunitních onemocnění.

Důležitá je dostatečná hladina vitaminů C a D, což může zajis­tit jak strava, tak pobyt na slunci. Dětem můžeme podávat lžičku rybího tuku nebo kapsli s oleji z arktických ryb s nenasycenými mastnými kyselinami typu omega-3.

Pokud má dítě alergickou reakci v místě vpichu, pak přiklá­dáme studené obklady, třeba po několik dnů. Studené zábaly aplikujeme v případě, když se objeví zvýšená teplota, horečka, febrilní křeče, podrážděnost, nebo naopak zvýšená únavnost, netečnost a spavost. Dětem můžeme podávat multivitaminové preparáty (bez železa), z iontů hořčík a vápník, také ve formě nápojů, případně tablety se zinkem. Vyvarujeme se konzumace fluoridů, volíme minerálky s vyšším obsahem křemičitanů. Ne­dbejte na oficiální DDD fluoridů 3,5 mg a na reklamy doporu­čující fluoridy. Kojenec nepotřebuje fluoridy v žádném množství a při zatížení imunitního systému a po podání vakcíny s hliní­kem je nutné se jejich příjmu vystříhat. Rodič by si měl být vědom toho, že:

o     každá kombinovaná vakcína představuje nápor na nezralý imunitní systém;

o     je možné, že se nevytvoří protilátky proti všem antigenům;

o     hliník z vakcín se vstřebává se 100% účinností do krevního oběhu a funguje jako antigen, kombinace s fluoridy je mimo­řádně nebezpečná;

o     neexistují klinické testy o bezpečnosti kombinování vakcín u kojenců;

o     nebezpečí nákazy infekcí je mnohdy nižší než nebezpečí nežá­doucích účinků vakcín.

V této době patřím mezi ty vědce, kteří nedoporučují sou­časnou vakcinaci kojenců a batolat do 18 měsíců různými poly- valentními vakcínami (např. Infanrix Hexa plus Synflorix plus další antivirová vakcína). Nárůst onemocnění dávivým kašlem v zemích EU i v USA, i když zde byla většina kojenců očkována, ukazuje, že zvolený očkovací systém nefunguje spolehlivě.

Každý rodič na sebe proto bere velikou zodpovědnost při rozhodování o volbě doporučených vakcín pro svoje dítě. Jak reklamní kampaně, tak prezentace odborníků na imunizaci ve sdělovacích prostředcích postrádají informace o nežádoucích účincích a možných rizicích pro zdraví dítěte. Nejsou také po­dávány pravdivé a úplné informace o skutečně ochranném vli­vu dané vakcíny; například nelze zcela věřit tvrzení, že Silgard a Cervarix jsou schopné ochránit před rakovinou děložního čípku vyvolanou dvěma viry, neboť proti ostatním několika desítkám podezřelých virů ochranu neposkytují, ba naopak - uči­ní je agresivnějšími. Podobně očkování proti pneumokokům (údajně chránící před zánětem středního ucha) chrání pouze před nepatrným podílem těchto onemocnění a dokonce - i po­dle vyjádření výrobce - náchylnost k tomuto onemocnění zvyšuje ( www.whale.to/m/pneumococcal.html ). Při volbě doporučených vakcín nejsou rodiče závislí na názoru a znalostech ošetřujícího lékaře, a měli by se proto sami pokusit získat informace o mož­nostech a omezeních nabízené vakcinace. Lze jenom doufat, že nedostatek finančních prostředků pro zdravotnictví nedovolí ploš­né očkování kojenců a batolat nebo dospívajích děvčat vakcínami, které dosud neprokázaly ani svoji bezpečnost, ani svoji účinnost.

prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. - Doba jedová, nakladatelství Triton