Dětské potraviny jsou mnohdy škodlivější než běžné potraviny

Co kupovat dětem a čemu se raději vyhnout? výrobky označené jako "dětské" či "pro děti" jsou mnohdy škodlivější než běžné potraviny. Např. olivový olej pro děti obsahoval pesticidy, tavené sýry pro děti obsahují více konzervačních a aromatických látek, šunka pro děti byla ohodnocena jako nižší jakost (vodnatost, vlhký povrch), dětská hořčice obsahovala nejvíce cukru ze všech testovaných a oproti ostatním obsahovala dva konzervanty. U dětských výrobků se tedy často jedná jen o marketingový tah, který má nalákat maminky a děti svými motivy na obalu.

Správné stravovací návyky získává člověk již v dětství. Pokud chcete, aby vaše dítě jedlo to, co je pro jeho vývin nejvhodnější, a pokud ctíte pravidlo „pro dítě to nejlepší“, na zákony se bohužel spoléhat nemůžete. Legislativně jsou ošetřeny pouze potraviny pro děti do tří let. Starší děti jsou dle českých zákonů považovány za dospělé strávníky.

Vyhláška č. 54/2004 Sb. definuje kojence (od narození do 12 měsíců) a malé děti (1 až 3 roky), reguluje složení jednotlivých typů výživ a určuje, co musí být uvedeno na obalu. Počáteční kojenecká výživa je určena pro kojence od narození do šesti měsíců věku a jedná se především o kojenecká mléka. Když dítě přechází postupně z tekuté stravy na smíšenou, konzumuje dle slov vyhlášky „pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti“. Sem patří ovocné výživy, přesnídávky, pyré a dezerty, příkrmy s jogurtem nebo tvarohem, obilné kaše, polévky, masozeleninové příkrmy nebo nápoje na ovocném či zeleninovém základě.

Z hlediska potravinářských předpisů děti starší tří let nepředstavují žádnou zvýhodněnou skupinu, pro kterou by byla stanovena přísnější hygienická nebo výživová kritéria. I když výrobky jako dětské vyhlížejí a slibují na barevných obalech, že jsou vhodné pro děti, výrobce to k ničemu nezavazuje. Často se tak bohužel stává, že se potraviny s označením „dětské“, „pro děti“ nebo s hezkým obrázkem zvířátka nijak neliší od těch, které toto označení nemají. Je proto třeba číst důkladně složení na etiketách. V potravinách pro děti by neměla být syntetická barviva či aromata, konzervanty nebo zvýrazňovače chuti. „Zodpovědnost leží hlavně na rodičích, zda jsou ochotni věnovat pozornost tomu, co je psáno na etiketách. V minulosti prošla naším testováním řada výrobků cílených na děti a bohužel mnohdy patřily mezi ty nejhorší,“ popisuje smutnou skutečnost Daniel Pavlis, vedoucí redakce časopisu dTest.

Časopis dTest v roce 2011 např. do testu rybích prstů zařadil dětské rybičky Nowaco. Kromě hravých tvarů v podobě hvězdiček bohužel nebyly v ničem přizpůsobeny dětským strávníkům. Nízký podíl masa neurčitého původu, vyšší obsah soli či chybějící výživové hodnoty na obalu - to nejsou právě charakteristiky kvalitnější potraviny. Rybí maso je navíc v případě rybích prstů obaleno těstíčkem, které zvyšuje kalorickou hodnotu pokrmu a počítá se také se smažením, které rozhodně nepatří mezi zdravou přípravu potravin, natož pro děti.

V roce 2012 zase neprošel testem „dětský“ olivový olej Basso Organic extra Virgin Olive Oil for Kids, protože obsahoval rezidua dávno zakázaného pesticidu DDT, přípravku proti škodlivému hmyzu.

Odborníci dTestu se v roce 2013 zaměřili i na tavené sýry. Obrázek medvídka Bédi (Apetito) nebo Hajánka (Tany) na obalu uměl přilákat pozornost malých strávníků. Proč však tyto výrobky obsahovaly aromata či konzervační látky, bez kterých se jiné sýry obešly, bylo nemalou záhadou.

Téhož roku byla zkoumána také šunka pro děti. Pozoruhodné bylo, že šunky s názvem „pro děti“ nebo „dětská“ se kvalitou řadily do nižší jakostní třídy (výběrová). Tři ze čtyř dětských šunek měly navíc vlhký povrch, některé byly dokonce vodnaté. Schneider Junior Šunka pro děti pak byla druhou nejslanější mezi testovanými.

Věděli jste, že existuje také dětská hořčice? Samotný tento pojem je tak trochu zvláštní, protože řízná, lehce pikantní chuť hořčice by do dětského jídelníčku nemusela vůbec patřit. Dětská hořčice Boneco v loňském testu obsahovala nejvíce cukru ze všech testovaných, byla nejtučnější a obsahovala dva konzervanty, ačkoli se jiné výrobky bez nich zcela obešly.

Abychom vás pouze neděsili, kromě nepříliš kvalitních „dětských“ potravin se najdou i takové, které časopis dTest ohodnotil dobrými známkami. Příkladem mohou být kečupy, vídeňské párky nebo roztíratelný rostlinný tuk Delíčko. Tyto výrobky se však v ničem nelišily od potravin, které označení „pro děti“ neměly, a vždy se našly i výrobky lepší. Při nakupování bychom proto měli věnovat dostatečnou pozornost etiketám a porovnávat uvedené údaje bez ohledu na to, zda se obal výrobku snaží či nesnaží zaujmout pozornost našich dětí.

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (2)

  • Obrázek uživatele Jarda
    Jarda (anonym)

    Proč mě tohle konstatování ničím nepřekvapuje? Porodníci příliš nepřihlížejí k potřebám dítěte ani rodičky. Očkování dětí, jehož neškodnost nikdo neprokázal a očkuje se stále více. Potraviny ve školách, barviva do kdečeho pro děti, které vybírají zrakem a rodiče neumějící číst! Když nečtou, nedokáží ani myslet, a následky? Bude více těch, kteří nespadají tak plně pod naše zdravotnictví. Noví i staronoví členové naší společnosti!

    Srp 12, 2015

Přidat komentář

Reklama

Reklama