Dětská mozková obrna

Dětská mozková obrna (DMO; cerebral palsy, CP) je zastřešující pojem pro označení skupiny chronických onemocnění charakterizovaných poruchou kontroly hybnosti, která se objevuje v několika prvních letech života a u která se zpravidla v dalším průběhu nezhoršuje.

Označení dětská vyjadřuje období, kdy nemoc vzniká, pojem mozková vyjadřuje skutečnost, že příčina poruchy je v mozku, pojem obrna vyjadřuje, že jde o nemoc způsobující poruchu hybnosti těla. Pod pojem DMO nepatří poruchy hybnosti způsobené onemocněním svalů ani periferních nervů. Příčinou špatné kontroly hybnosti a vadné postury (držení) trupu a končetin je u DMO porucha vývoje nebo poškození motorických (hybných) oblastí mozku.

Příznaky DMO zahrnují široké spektrum tíže postižení. Nemocný s DMO může mít problémy s jemnými pohybovými vzorci, jako je psaní nebo stříhání nůžkami, může mít obtíže s udržením rovnováhy a s chůzí, může strádat mimovolními pohyby, jako jsou například kroutivé pohyby rukou nebo vůlí neovladatelné pohyby úst. Příznaky se liší jedinec od jedince a u téhož nemocného se mohou v průběhu času různě měnit. Někteří lidé s DMO jsou navíc postiženi dalšími zdravotními problémy včetně epileptických záchvatů a poruch mentálních funkcí. Přes všeobecně vžité přesvědčení nemusí znamenat diagnóza DMO vždy automaticky těžký handicap. Zatímco dítě s těžkou formou DMO je mnohdy zcela neschopné chůze a potřebuje velmi náročnou, komplexní a celoživotní péči, dítě s lehkou formou postižení může být jen lehce nemotorné a obejde se bez speciální pomoci. DMO není nakažlivá (narozdíl od poliomyelitidy, známé též jako dětská obrna) ani dědičná. Přes veškerý výzkum není toto onemocnění vyléčitelné, ani neexistuje jeho spolehlivá prevence. Současná medicína přesto nabízí nemocným s DMO pomoc alespoň částečným mírněním některých projevů nemoci vedoucím ke zlepšení jejich kvality života.

Kolik lidí je postiženo DMO

Tuzemské statistiky nejsou žel k dispozici a také v zahraničí se uvádějí jen hrubé odhady. V USA se kupříkladu odhaduje, že DMO má asi půl milionu Američanů. Přes určité pokroky v prevenci a léčení známých příčin DMO zůstávají počty nemocných s DMO výrazněji neovlivněny, ba naopak, v posledních cca 30 letech jejich počet zvolna roste. Přičítá se to pokrokům v intenzivní neonatologické péči, která umožňuje přežít stále většímu počtu nedonošených a jinak vážně ohrožených novorozenců. Bohužel, mnoho z těchto dětí má vývojové problémy včetně poruch vývoje nervového systému nebo u nich dojde k jeho druhotnému poškození. Pokračuje výzkum směřující k prevenci dechových poruch těchto novorozenců, jakož i výzkum farmakologické prevence jejich mozkového krvácení v období kolem porodu. To jsou totiž nejčastější příčiny vážného poškození mozku, jehož důsledkem může být i rozvoj DMO.

Jaké jsou formy DMO

Spastická diparéza (diplegie), kterou v 60. letech 19. století poprvé popsal dr. Little, je jen jedním z těžkých onemocnění skrývajících se pod pojmem DMO. Lékaři v dnešní době klasifikují jednotlivé typy DMO podle charakteru hybné poruchy do čtyřech širších kategorií: forma spastická, athetoidní, ataktická a smíšené formy.

Spastická forma DMO. Postihuje asi 70-80% nemocných s DMO. Jejich svaly jsou v postižených partiích ztuhlé a trvale stažené (spastické). Bližší popis těchto forem nemoci vychází z určení, které končetiny jsou spastické. Název potom vychází z latinského označení postižené části těla v kombinaci s označením paréza (oslabení) nebo plegie (ochrnutí). Hovoří se tak o spastické diparéze/diplegii (postižené jsou obě dolní končetiny), spastické hemiparéze (postižené jsou končetiny na jedné polovině těla), spastické triparéze (postižené jsou obě dolní a jedna horní končetina) nebo o spastické kvadruparéze (postižené jsou všechny čtyři končetiny).

Pokud má nemocný spastické obě dolní končetiny, mohou se vtáčet dovnitř a při chůzi může křížit kolena přes sebe. Pokud takto nemocný vůbec chodí, je jeho chůze nemotorná, dolní končetiny má toporné a při chůzi se jeho kolena navzájem dotýkají. Vzniká tak charakteristický obraz chůze, který je v anglosasské literatuře popisován jako scissors gait (nůžkovitá chůze).

Nemocní se spastickou hemiparézou mohou mít navíc hemiparetický třes, při kterém dochází k vůlí neovladateným pohybům končetin na jedné straně těla. Někdy tento třes může vážně rušit jakýkoliv pohyb.

Athetoidní nebo též dyskinetická forma DMO. Tato forma je charakterizovaná mimovolními pomalými kroutivými pohyby. Tyto abnormální pohyby postihují obvykle ruce, nohy, případně celé horní nebo dolní končetiny. V některých případech je postiženo svalstvo tváře a jazyka což vede ke grimasování, žmoulavým pohybům úst, mlaskání apod. Abnormální pohyby se nezřídka zvýrazňují při emočním stressu a naopak mizí ve spánku. Nemocní mohou mít problémy se svalovou koordinací potřebnou pro mluvení, což se označuje jako dysarthrie. Athetoidní forma DMO postihuje asi 10-20% nemocných.

Ataktická forma DMO. Tato vzácná forma postihuje především vnímání rovnováhy a tzv. hlubokou citlivost (propriocepci). Postižení mají často špatnou pohybovou koordinaci, jejich chůze je nestabilní, o široké bázi (připomíná opileckou chůzi), chodidla pokládají nezvykle daleko od sebe. Problémy nastávají při pokusu o rychlý a přesný pohyb, jako je kupř. psaní nebo zapínání knoflíků na oděvu. Nemocní mohou mít také takzvaný intenční tremor, třes objevující se při volní hybnosti; například když se postižený snaží uchopit knihu, ruka, kterou pro ni natahuje, se mu při tom roztřese a třes se zvýrazňuje jak se ruka přibližuje ke kýženému předmětu. Ataktickou formu má asi 5-10% nemocných s DMO.

Smíšené formy DMO. Je časté, že se u nemocných s DMO výše uvedené formy různě kombinují. Nejčastější kombinaci představuje spastická forma s athetoidními pohyby, ale i jiné kombinace jsou možné.

Jaká jiná zdravotní postižení provázejí DMO

Mnoho nemocných s projevy DMO nemá žádné jiné sdružené zdravotní postižení. Poruchy postihující mozek a poškozující jeho motorické funkce mohou však způsobovat také epileptické záchvaty a nepříznivě ovlivňovat intelektuální vývoj jedince, jeho schopnost reagovat na okolní podněty, jeho aktivitu a chování, zrak a sluch. V následujícím přehledu jsou uvedena postižení, která se u nemocných s DMO vyskytují nejčastěji.

Mentální postižení. Přibližně třetina dětí s DMO má jen lehký intelektuální deficit, jedna třetina je středně až těžce mentálně postižená, zatímco zbývající třetina dětí je intelektuálně zcela normální. Mentální postižení je nejčastější mezi dětmi se spastickou kvaduparézou / kvadruplegií (míra hybné poruchy je zde nejtěžší, což koreluje s těžkým poškozením i jiných částí mozku).

Epilepsie. Bezmála polovina všech dětí s DMO má záchvaty. Při záchvatu je normální mozková aktivita přerušena nekontrolovanými výboji abnormální synchronizované aktivity mozkových nervových buněk (neuronů). Pokud se záchvaty opakují bez zjevné vyvolávající příčiny (jakou může být třeba horečka), hovoříme o epilepsii . U nemocného mohou abnormální výboje procházet celým mozkem a mohou tak vyvolávat projevy postihující celý organismus (generalizované záchvaty). Bývá to spojeno s poruchou vědomí, s tonicko-klonickými křečemi celého těla aj. Pokud se výboje abnormální aktivity omezí na určitou ohraničenou oblast mozku, mohou být projevy epileptického záchvatu více omezené, jak tomu je u tzv. parciálních záchvatů.

Generalizované tonicko-klonické záchvaty začínají zpravidla výkřikem následovaným ztrátou vědomí. Potom přicházejí nejprve tonické křeče (propínání trupu a končetin), které jsou následovány křečemi klinickými, při kterých dochází k viditelným záškubům svalů trupu, končetin i svalů mimických a žvýkacích. Nezřídka se nemocný při záchvatu pomočí, někdy si pokouše jazyk nebo vnitřní stranu tváře. Během záchvatu nepravidelně dýchá, někdy se jeho dech na chvíli zastaví.

Parciální záchvaty se dělí na jednoduché (simplexní) a komplexní. Při simplexním parciálním záchvatu jsou patrné lokalizované příznaky, jako jsou záškuby jen některých svalových skupin, žvýkací pohyby, nebo naopak ochabnutí některé části těla, poruchy citlivost jako je mravenčení na ohraničené části těla apod. Při komplexních parciálních záchvatech je charakteristická kvalitativní porucha vědomí. Nemocný ztrácí kontakt s realitou, může provádět neúčelné a neuvědomělé, automatické pohyby, může se projevovat zmateně apod. Parciální záchvat se může někdy plynule rozvinout v záchvat generalizovaný.

Hydrocefalus. Příčiny, které vedou v časných fázích vývoje jedince k poškození mozku, jako je kupříkladu mozkové krvácení u nezralých novorozenců nebo kolemporodní sepse mohou být zároveň příčinou poruchy tvorby a cirkulace mozkomíšního moku. To má za následek rozšiřování mozkových komor nebo i mokových prostor kolem mozku, hydrocefalus. Městnání mozkomíšního moku zvyšuje nitrolební tlak, což může vést nejen k abnormálnímu růstu hlavičky dítěte (dokud nejsou kosti lební klenby ještě pevně spojené), ale může to nepříznivě ovlivnit i prokrvení mozku. Tímto mechanismem může být dále zhoršována funkce motorických oblastí mozku, což může nepříznivě ovlivnit klinický obraz DMO.



Růstové problémy.
U dětí se středně těžkými a těžkými formami DMO, zejména u těch, které mají spastickou kvadruparézu, je časté, že tělesně neprospívají. Projevuje se to zaostáváním tělesného růstu a vývoje při srovnání s jejich vrstevníky bez ohledu na to, že přijímají dostatek potravy. Kojenci tak mají jen malé hmotnostní přírůstky, u menších dětí je patrný malý tělesný vzrůst a u dospívajících je kromě malého vzrůstu patrný také opožděný rozvoj sekundárních pohlavních znaků. Neprospívání těchto dětí má zřejmě několik různých příčin, které zahrnují mj. i poškození mozkových center kontrolujících růst a vývoj organismu.

Kromě výše uvedeného bývají končetiny postižené DMO slabší než normálně. Je to zvláště patrné u nemocných se spastickou hemiparézou, kdy končetiny na postižené straně se vyvíjejí pomaleji a méně než na straně zdravé. Nejvíce se to projevuje na ruce a noze. Vzhledem k tomu, že dolní končetiny jsou menší (kratší a slabší) na postižené straně i u nemocných se spastickou hemiparézou, kteří chodí, lze se domnívat, že rozdíly ve velikosti končetin mezi nemocnou a zdravou stranou nejsou způsobeny jen nižší aktivitou nemocné strany. Je naopak pravděpodobné, že pro zdravý růst končetin a jiných částí těla je nezbytné jejich komplexní nervové zásobení, které je u DMO na centrální (mozkové) úrovni narušeno, což má za následek zmiňované poruchy růstu.

Poruchy zraku a sluchu. Velké procento dětí s DMO šilhá (má tzv. strabismus). Strabismus je stav, kdy nejsou osy očních bulbů souběžné v důsledku asymetrické funkce okohybných svalů. U dospělých takový stav vede ke dvojitému vidění, u dětí se však mozek tomuto stavu přizpůsobuje tím, že ignoruje podněty z jednoho z očí (toto oko je potom takzvaně tupozraké). Pokud se takový stav nezačne včas léčit, může tento mechanismus vyústit v těžkou poruchu zraku na tupozrakém oku, následkem čehož má postižený problémy s některými zrakovými funkcemi, jako je kupříkladu odhad vzdálenosti. V některých případech je vhodná chirurgická korekce šilhavosti.

Děti s hemiparézou mohou mít navíc hemianopii, což je výpadek poloviny zorných polí obou očí, v tomto případě na straně shodné se stranou hybné poruchy (homonymní hemianopie). Například při levostranné homonymní hemianopii vidí postižený při pohledu vpřed dobře, zatímco objekty na levém okraji zorných polí vidí špatně nebo vůbec.

Také poruchy sluchu se mezi nemocnými s DMO vyskytují častěji než v ostatní populaci.

Abnormální pocity a poruchy citlivosti. U některých nemocných s DMO se vyskytují poruchy citlivosti, při kterých je porušeno třeba vnímání doteku nebo bolesti. Někdy je porušeno vnímání jednotlivých částí vlastního těla nebo schopnost rozeznávat předměty pouhým hmatem. Označuje se to jako astreognózie. Nemocný s touto poruchou není schopen kupř. odlišit tvrdý míč od houby či jiného předmětu který drží v ruce, aniž by se na předmět podíval.

Jaké jsou časné příznaky DMO

Časné příznaky DMO se projeví zpravidla před 3. rokem věku a bývají to většinou rodiče, kteří první pojmou podezření, že se jejich dítě v pohybových dovednostech nevyvíjí normálně. Děti s DMO se velmi často opožďují v dosahování normálních vývojových milníků, jako je přetáčení, sezení, lezení, smích nebo stoj a chůze. Bývá to označováno jako vývojové opoždění.

Některé postižené děti mají abnormální svalový tonus (svalové napětí). Snížený svalový tonus se označuje jako hypotonie; dítě dělá ochablý nebo uvolněný dojem. Zvýšené svalové napětí se označuje hypertonie; dítě je toporné, neohebné. V některých případech je dítě zpočátku hypotonické a později, po prvních 2-3 měsících života, se jeho svalové napětí mění do hypertonie. Nemocné děti mohou mít neobvyklou postúru (postavení) nebo zřetelně upřednostňují jednu polovinu svého těla.

Rodiče, kteří mají pochybnosti o normálním vývoji svého dítěte, by se měli obrátit na svého dětského lékaře, který jim může pomoci s odlišením normální vývojové variace od vývojové poruchy a případně je nasměrovat k vyšetření odborným lékařem.

Jak se DMO léčí

Dětská mozková obrna se nedá vyléčit, avšak léčba může často zlepšit životní možnosti dítěte (může příznivě ovlivnit kvalitu jeho života). Pokroky v léčení těchto nemocných vedly k tomu, že dnes již mnozí z nich, kteří byli včas a správně léčeni, mohou vést téměř normální život. Neexistuje žádná standardní léčba, která by byla účinná u všech nemocných. Lékař, který vede léčbu pacienta s DMO musí ve spolupráci s řadou specializovaných odborníků nejprve správně rozpoznat individuální poruchy a z nich vyplývající individuální potřeby dítěte a na jejich základě stanovit "na míru šitý" terapeutický program.

Některé z přístupů, které lze vložit do léčebného plánu zahrnují léky pro léčbu epilepsie, uvolňující svalové spasmy, různé dlahy kompenzující svalovou nerovnováhu, operační léčbu, mechanické pomůcky k překonání handicapu, uspokojování emocionálních a psychologických potřeb, rehabilitaci, pracovní terapii, logopedickou péči a výchovu. Obecně platí, že čím dříve je komplexní léčba zahájena, tím větší má dítě šanci překonat vývojovou poruchu nebo se naučit zvládat různé úkoly alternativními způsoby.

Do terapeutického týmu patří specialisté různých odborností vzdělaní ve specifické problematice DMO:

  • Odborný lékař, u nás zpravidla (dětský) neurolog, s erudicí v péči o vývojově postižené děti. Tento lékař je většinou vedoucím týmu zodpovědným za sestavení komplexního léčebného plánu a koordinaci všech dílčích léčebných přístupů. Kromě jiného také dlouhodobě sleduje psychomotorický vývoj dítěte.

  • Fyzioterapeut je jedním z nejdůležitějších členů týmu. Sestavuje speciální cvičební program cílený na zlepšení zbytkových motorických funkcí a aktivaci kompenzačních mechanismů ke zlepšení hybnosti nemocného. Rehabilitační cvičení s nemocným také sám provádí a zacvičuje rodinu nemocného v jeho provádění.

  • Ortoped, chirurg specializovaný na diagnostiku a léčbu poruch kostí, svalů, šlach a jiných částí pohybového aparátu. Ortoped řeší konzervativními či operačními postupy poruchy pohybového aparátu vzniklé druhotně v důsledku nervové poruchy, které nelze ovlivnit léčbou nervové poruchy samotné či rehabilitací.

  • Neurochirurg, chirurg vzdělaný v neurologii, který řeší konzervativními a operačními postupy organické vady nervového systému a jeho podpůrných tkání, jako jsou cévy, měkké tkáně, lebka a páteř. U nemocných s DMO řeší vady mozku a míchy, jako je hydrocefalus, mozkové cysty, cévní vývojové vady, vývojové vady lbi a páteře, .. Zvláštní oblastí je tzv. funkční neurochirurgie. Její operační postupy umožňují specifickou léčbu některých forem epilepsie, pomáhají léčit spasticitu a některé extrapyramidové poruchy.

  • Logoped se podílí na péči o nemocné s DMO diagnostikou a léčbou komunikační problémů, zejména poruch řeči.

  • (Dětský) psycholog pomáhá nemocným a jejich rodinám zvládat specifické stressové situace spojené s DMO, jakož i řešit specifické poruchy chování a sociability s touto nemocí někdy spojené.

  • Speciální pedagog hraje důležitou roli v týmu při výchově a výuce nemocných s mentálním postižením nebo se specifickými poruchami učení.

  • Sociální pracovník, jehož úkolem je pomoci nemocnému v integraci do společnosti a rodině v zajištění komplexní péče o nemocného vč. jeho vzdělání, a to s využitím státní podpory a svépomocných organizací.

    Klíčovými členy terapeutického týmu jsou samotní nemocní s DMO, jejich rodinní příslušníci a pečovatelé. Všichni jmenovaní musí být od prvopočátku zavzati do všech jednotlivých kroků od plánování přes rozhodování až po vlastní realizaci terapie. Řada studií prokazuje že právě podpora rodiny a motivace nemocného jsou nejdůležitějšími faktory, které ovlivňují dosažení dlouhodobých léčebných cílů.

    Příliš často se rodiče, ale i lékaři, zaměřují na jediný příznak DMO, neschopnost chůze, cíle léčby by však měly být mnohem širší - měly by zahrnovat rozvoj širokého spektra dovedností, které ve svém souhrnu umožní nemocnému dospět a získat maximální možnou míru nezávislosti ve společnosti. Na tomto místě můžeme citovat jednoho amerického lékaře, který řekl: "Koneckonců skutečným smyslem chůze je dostat se z místa A na místo B. Avšak v případě, že dítě potřebuje k pohybu invalidní vozík, je důležité, aby zvládlo tento úkol." To však jistě neznamená, že bychom se měli smířit s invalidním vozíkem dříve, než zkusíme dítě postavit na vlastní nohy, jak se tomu často děje právě v anglosasských zemích.

    Specifické léčebné přístupy (fyzioterapie, farmakologická léčba, operační léčba, ..) jsou předmětem samostatných statí.

    Jak integrovat dítě s DMO mezi vrstevníky

    Většina nemocných dětí s DMO bez těžšího mentálního postižení se může integrovat do kolektivu svých vrstevníků, může navštěvovat mateřskou školku i "normální" školu. Při hře s vrstevníky, jakož i při školní výuce dítě získává spoustu podnětů potřebných pro jeho fyzický a duševní rozvoj. Učí se pohybovat v kolektivu a prosazovat se mezi ostatními. Tyto zkušenosti nemocnému (a samozřejmě i zdravému) dítěti pomohou později v jeho každodenním životě, zejména však při přípravě na budoucí povolání.

    Dítě se DMO vyžaduje přeci jen zvláštní přístup přizpůsobený pohybovým dovednostem a schopnostem dítěte. Při výchově postiženého dítě v kolektivu zdravých vrstevníků by mělo být pravidlem zdůrazňovat, čím se nemocné dítě svým vrstevníkům vyrovná, či v čem je dokonce předčí a naopak nezdůrazňovat jeho limity. Nemocnému dítěti je třeba vhodným a šetrným způsobem pomáhat překonávat jeho handicap ale vyhnout se při tom jakýmkoliv projevům soucitu nebo lítosti. Dítě by mělo limity svých možností poznávat postupně samo tím, že si je vyzkouší, nikoliv, že na ně bude svými vychovateli, ať již rodiči či pedagogy, "preventivně"¨upozorňováno. Učitele je potřeba zevrubně informovat o případných poruchách chování, které se u části dětí (nejen s DMO a přidruženými poruchami) mohou objevovat. Jedině když učitel zná veškerá specifika dítěte, může jej vést správným směrem.

    Specifickým problémem je pracovní zařazení nemocných s centrální hybnou poruchou. Jakákoliv práce je pro nemocného vždy lepší, než invalidní důchod, byť příprava na zaměstnání a později jeho nalezení může být tvrdým oříškem.

    Čím nejčastěji strádá dítě s DMO

    V rozporu s převažujícím míněním veřejnosti není pro dítěte s DMO nejvíce traumatizující samotné hybné postižení. Dítě je traumatizováno především sociální izolací plynoucí z jeho nemoci a/nebo nadměrnou, byť dobře míněnou, ochranou ze strany pečovatelů, která brání dítěti ve spontánní aktivitě, přirozeném projevu a rozvoji. Největším přínosem pro většinu dětí s DMO je jejich maximální možná integrace do společnosti zdravých dětí. Každý z Vás, milí čtenáři, může k této integraci svým vstřícným a poučeným přístupem významně přispět.

    Případné dotazy k této problematice můžete poslat na adresu info@neurochirurgie.cz . Nezapomeňte uvést svoji e-mailovou adresu, na kterou Vám můžeme poslat odpověď, případně též telefon a adresu vašeho bydliště! Na anomymní (nepodepsané) dotazy neodpovídáme! Diskrétnost je zaručena, vyhrazujeme si však právo Váš dotaz spolu s naší odpovědí uveřejnit na těchto internetových stránkách - ovšem bez uvedení Vašeho jména.

    Autor: MUDr. Boris Živný

    Zdroj: Dětská mozková obrna (základní informace pro nemocné a rodiče dětí s DMO), www.neurochirurgie.cz

  • Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
    Diskuze ke článku
    Přidat komentář

    Komentáře (29)

    • Obrázek uživatele lenka
      lenka (anonym)

      ahoj vsechny maminky,mam na vas velkou prosbu.pisi za kamaradku,ktera ma rocni dcerku .vcera se vratila z nemocnice,kde ji rekli ze to vypada,ze ma mala detskou mozkovou obrnu.nezname nikoho s touto nemoci a tak vas prosime nemohli byste nam rict jestli je vubec sance,ze bude mala chodit jako normalni deti?mozkove nam prijde i doktorum jako naprosto normalni ukazuje jak je velika,paci paci,rika mama,tata,auto rekne a zakrouti hlavou jakoze ne ne ne.kamaradka mysli na nejhorsi,ze uz zustane na urovni rocniho ditete ze nikdy nebude chodit,ale ja si myslim ze jeste neni nic ztraceno.poradite nam prosim?vubec nerozumime tem nazvum co na nas doktori chrli.diky moc Lenka,maminka Lucie a mala Terezka

      Čer 14, 2007
    • Obrázek uživatele Inez
      Inez (anonym)

      Lenko, myslím, že můžu tvou kamarádku trochu uklidnit. Sama mám devítiletého syna s těžkou formou dětské mozkové obrny (tzv. kvadruparetická forma - vozíčkář se střední mentální retardací) a za ty roky už mám leccos načteno i v reálu "nakoukáno". DMO má mnoho forem a stupňů. Laicky řečeno, od úplných "ležáků" /omlouvám se za ten výraz, sama ho nemám ráda, ale je v tomto případě výstižný) s hlubokým postižením intelektu až po děti, na kterých v podstatě tuto diagnózu nezasvěcený ani nepozná - chodí, mluví bez vady řeči, mají normální inteligenci. V první fázi je nejdůležitější navštívit dobrého dětského neurologa, který bude Terezku pravidelně sledovat a doporučí další postup. Je možné, že bude potřeba několik vyšetření s určitým časovým odstupem, aby se diagnóza potvrdila nebo vyloučila. V každém případě vám bude zřejmě doporučena rehabilitace. Existuje několik rehabilitačních metod pro děti s DMO - u nás je asi nejpoužívanější (a u malých dětí asi nejúčinnější) tzv. Vojtova metoda. Maminka se pod vedením rehabilitační sestry naučí s dítětem sama cvičit, lze také jet do lázní (plně hrazeno zdravotní pojišťovnou pro dítě i doprovázejícího rodiče). Dále by bylo dobré vyšetřit malou psychologicky - výborná dětská psycholožka je dr. Krejčířová v pražské Thomayerově nemocnici. I kdyby se diagnóza potvrdila, důležité je jednat s dítětem, jako by bylo zdravé - zajistit mu dostatek podnětů (existují např. střediska rané péče, jejichž pracovnice navštěvují rodinu, doporučí vhodné stimulační hry a hračky atd.). I děti s DMO se neustále vyvíjejí, jen prostě mají trochu pomalejší tempo. Navíc nikdy není nic zcela ztraceno, dětský mozek je neuvěřitelně plastický a přizpůsobivý. Můžu se zeptat - malá se narodila v "předtermínu"?

      Čer 14, 2007
    • Obrázek uživatele lenka
      lenka (anonym)

      mala se prave narodila naprosto normalne v terminu nemela zadne komplikace,porod probehl naprosto v poradku.mala dokonce i leze jen jinak nez by mela,proto porad doufame,ze vsechno dobre dopadne.tyto dny jsou pro nas vsechny(vyrustame spolu temer od detstvi a deti mame stejne stare)hrozne tezke.maminka Terezky o teto nemoci naprosto nic nevi tak se ji snazim pomoct a dodat ji potrebny optimizmus.V tehotenstvi nepila,nebrala drogy a nevystavovala miminko skodlivym vlivum a to ji trapi nejvic,ze nevi kde se stala chyba.ted jen doufame,ze se pomoci rehabilitace podari nozky ji "zpravit" a bude jednou normalne chodit.to je nase nejvetsi prani.nejhorsi je strasna neinformovanost,nevime prakticky nic,jen ze lekari si mysli,ze jde o lehci formu DMO,ale co to znamena nevime.Lenka

      Čer 14, 2007
    • Obrázek uživatele Inez
      Inez (anonym)

      Lenko, tady na doktorce je celkem dobrý článek ze 7. 7. 2006 (hlavní menu, sekce Rodina a děti, je to přibližně ve třetí nebo čtvrté dvacítce příspěvků) nazvaný Dětská mozková obrna, problematika je tam docela podrobně a přitom srozumitelně popsaná - jak DMO vzniká, jaké má formy, co obnáší, jaké jsou léčebné metody. Co si ještě tak vzpomínám, na www.dobromysl.cz, v sekci Ostatní diagnózy, je článek o léčbě DMO, na jehož konci je odkaz na absolventskou práci autorky, v níž je taky spousta informací, které by vás mohly zajímat.

      Čer 14, 2007
    • Obrázek uživatele Inez
      Inez (anonym)

      Jinak ještě o tom, jak lékaři mluví o lehčí formě DMO: Už to bych považovala za velmi dobrou zprávu, protože doktoři jsou v těchto případech specialisti na katastrofické scénáře - obvykle říkají, že je to horší, než skutečně je. Takže zbývá jediné - cvičit a nevěšet hlavu! Malá leze, což je hodně důležité. Když už se jednou dostala na čtyři, mělo by to jít i dál. A pro sestru je důležité, aby se netrápila výčitkami a bádáním, zda neudělala něco špatně. Neudělala. Některé věci se prostě dějí naprosto náhodně, aniž bychom to mohli ovlivnit. I já se v těhotenství krmila kyselinou listovou, abych zajistila správný vývoj mozku plodu... Budu vám držet všechny pěsti i palečky!!!

      Čer 14, 2007
    • Obrázek uživatele Inez
      Inez (anonym)

      A ještě jednou, jak si tak postupně vzpomínám... Před pár týdny jsem se vrátila s klukem z lázní, byl tam krom jiných čtyřletý klučina s lehkou formou DMO. Takže pro ilustraci, jak to může vypadat - šikovný, chytrý, normálně běhal i mluvil, chodil do běžné školky. Jeho diagnóza se projevovala v podstatě jen tím, že když se pekelně soustředil na kreslení, zatínal druhou ruku - tu bez tužky - do pěstičky.

      Čer 14, 2007
    • Obrázek uživatele lenka
      lenka (anonym)

      Hrozne moc dekuji,vazne jste nam dodala potrebnou silu,maminka Terezky uz zacina byt klidnejsi a zacina premyslet pozitivneji.myslim si,ze kdyz ji vsichni pomuzeme dobre se s tim srovna.Lenka

      Čer 14, 2007
    • Obrázek uživatele ..
      .. (anonym)

      jakto, ze maji deti jeste dnes obrnu kdyz se proti ni ockuje?...to to nezabere nebo proc?

      Čer 16, 2007
    • Obrázek uživatele Inez
      Inez (anonym)

      Dětská mozková obrna (infantilní cerebrální paréza) a infekční obrna (poliomyelitis - ta, proti které se očkuje) jsou zcela odlišné choroby. DMO je onemocnění centrálního nervového systému (mozku) a vzniká vlivem nepříznivých okolností před, při a těsně po porodu (nejčastěji nedostatek kyslíku při komplikovaném nebo předčasném porodu, porodu dvojčat aj.). Laicky řečeno, pokud se dítě v některé fázi svého příchodu na svět dusí, může mu odumřít část mozkových buněk a mozek pak nemůže plně vykonávat všechny své funkce - například řídit pohyb. Onemocnění není nakažlivé, nelze mu tudíž předcházet vakcinací. Obrna, proti níž se očkuje (a která byla díky tomu u nás zcela vymýcena), je infekční nemoc, která postihuje svalové vlákno. Schopnost mozku řídit pohyb není dotčena.

      Čer 16, 2007
    • Obrázek uživatele Jana
      Jana (anonym)

      Mám vzkaz pro Lenku.Nevzdávat to,za žádnou cenu.Syn se narodil s DMO.Do týdne měl obvod hlavy 55 cm.V Motole mu ve třech nedělích dělali punkce mozku a domu mi ho dali až ve dvou měsicích.Prognoza byla děsivá.Doporučili nám dát syna do ústavu.Nebude prý chodit,mluvit,mentálně bude opožděn,nemusí vidět,slyšet.Začali jsme rehabilitovat.Vojtova metoda je skvělá věc i když ji děti často propláčí.Dvakrát byl syn operován s pravou nohou.Ve dvou letech se postavil a začal chodit.V roce komunikoval s lékařkou tak,že nás vyřadila z rizikové poradny.Dnes je synovi 18 let.Studuje střední školu a na první pohled na něm málokdo pozná,co všechno má za sebou.Pokud budu moci dát nějaké další informace a poradit,budu ráda.Takže hlavu vzhůru a nic nevzdávat.

      Čer 17, 2007
    • Obrázek uživatele jitka
      jitka (anonym)

      ahoj ja mam 9letou dceru s dmo .ma to od narození. do 3let nevedeli co ma. narodila se na zacatku 7 mesice je po operaci slach. operovali mi ji ambulantně na 6 místech najednou obe nozicky. chodi pry kulha ale me uz to neprijde rekli ze chodit nebude a ted v zari jde do prakticke druhe tridy. a ja jsem moc a moc stastna ze ji mam.

      Srp 03, 2007
    • Obrázek uživatele Honza
      Honza (anonym)

      Ahoj, je mi 22 let, narodil jsem se s DMO. Žiji normální život, pracuji mezi zdravými lidmi. Pro mě je nejduležitější si dokázat,že co zvládnou oni, tak já taky a daří se mi to. Takže hlavu vzhůru a do toho!!! Honza

      Lis 21, 2007
    • Obrázek uživatele Petra
      Petra (anonym)

      ahoj, mam pětiletou dceru s DMO. Do měsíce bych měla znát termín operace dle Strayera. Nevím, co nás čeká, nemáte s tím někdo zkušenosti? Předem děkuji. Petra

      Led 11, 2008
    • Obrázek uživatele Návštěvník
      Návštěvník (anonym)

      Ahoj.Mám syna,ktereho čeká taky operace dle Strayera.Chodí po prstcích,ale jestě pul roku před operací absolvuje aplikaci Botoxu.Jak probíhá pooperační pruběh,RHB,chůze?Máte někdo kladnou zkušenost?Děkuji Mil.

      Bře 07, 2008
    • Obrázek uživatele Návštěvník
      Návštěvník (anonym)

      Dobry den, chcela by som sa len vyjadrit na margo vojtovej metody, z vlastnej skusenosti viem povedat, ze je to nieco priserne!!! Mam DMO od narodenia a chcela by som len upozornit vsetkych rodicov, ze mozno vojtova metoda pomaha po stranke telesnej , ale po stranke dusevnej robi velmi zle. Moji rodicia po doporuceni lekarov zabezpecili, aby so mnou tymto sposobom niekto pracoval , ale nejakej dobe moja mama nastastie uvidela, ze som na tom psychicky z tyzdna na tyzden horsie, aj ked po telesnej stranke to malo mozno ucinok. Nastastie to moja mama zvazila a zakazala. Aj ked som bola uplne mala a na to obdobie nemam vela spomienok, tak mozem jednoznacne povedat, ze mam spomienky na tu pani, a na to obdobie v podobe jednej velkej mocnej mory. Potom so mnou pracovali klasickou rehabilitaciou - co je tiez dost bolestive a clovek si vytrpi...... tiez mam za sebou operacie vsetky mozne, ktore, aspon niektore z nich, vyriesili problem v tej konkretnej situacii, na niekolko nasledujucich rokov , ale neskor clovceku dost skomplikuju zivot, preto by som radila vsetkym pozriet sa na problemy , taki, aby sa to nezlepsilo len na povedzme 10 rokov,a potom, ked sa to znovu zhorsi, tak je to uz vlastne nemozne vratit ..... porovnajte si aspon 2 -3 pristupy aspon par roznych moznosti a potom vyberte!!!! Ked som mala 17 rokov, tak som prosterednictvom jedneho tanecneho workshopu narazila na FELDENKRAISOVU metodu. Od tohto obdobia sa feldenkraisovej metode stale venujem a moja pohybovanie sa, moja chodza sa velmi velmi zlepsili, z 2 franc. barli, som postupne zlepsovala moj pohyb tak, ze teraz chodim s 1 vychadzkovou palickou, ovela "lahsie" . Tymto by som chcela hlavne povedat vsetkym rodicom, aby boli opatrni s Vojtovou metodou, lebo nie len na telesnu stranku malych ludkov sa treba pozerat.... mozem poskytnut kontakt na mojho feldenkrais ucitela ce mail , ak by niekto chcel. stromles"gmail.com a este posledna vec, nechodte za tymi, ktori su najblizsie od vasho domova, ale najdite tych, ktori su naozaj dobri, nech je to cokolvek, co vyberiete pre vase deti. drzim palce

      Bře 10, 2008
    • Obrázek uživatele Ahoj
      Ahoj (anonym)

      \dobrý info!!!

      Dub 10, 2008
    • Obrázek uživatele Zuzana
      Zuzana (anonym)

      Pozri www.dom-diana.com/sk.htm. Tato terapia je vhodná aj pre deti menej ako 2 roky života.

      Dub 17, 2008
    • Obrázek uživatele A+J
      A+J (anonym)

      ahoj všichni,prosím vás mám dotaz,máme těžce postiženou dceru IV.stupeň DMO + těžká mentální retardace,máme od lékaře zprávu,že je nevzdělavatelná,přesto s ní jezdíme do Svítání,kde se sebepoškozuje a pod.Chtěli bychom jí zbavit školní docházky,ale nevíme jestli to vůbec jde.Jestliže ano prosíme vás poraďte nám.Děkuji za všechny odpovědi předem ahoj A+J

      Čer 16, 2009
    • Obrázek uživatele Iveta M.
      Iveta M. (anonym)

      Milí rodiče, chtěla bych Vás požádat o vyplnění dotazníku, který mi slouží k výzkumné části mé bakalářské práce na téma ošetřovatelská péče o dítě s kombinovaným handicapem. Cílem dotazníku je zdokonalení mých znalostí u dětí s kombinovaným handicapem. Kde se hlavně zaměřuji na možné příčiny , nejnovější léčebné metody a jejich pozitivní či negativní vliv na dítě. Předem mnohokrát děkuji za ochotu a za strávený čas při vyplňováný dotazníku s pozdravem Iveta M. https://spreadsheets.google.com/viewform?formkey=dDg1X2QwSkhPTjZWV0ZueXFrc0p1LWc6MQ

      Feb 18, 2011
    • Obrázek uživatele natasa grundzova
      natasa grundzova (anonym)

      dobry den mam syna kvadrupareza spastik sou mu 3 roky nevim jak to mam napsat ale mela bych zajem o specialni choditko a nevim kde se na to mam zeptat a o nake specialni rehabylitacni stredisko kde by meli nake stroje napr.lokomat chtela bych to viskouset se synem s pozdravem natasa

      Bře 10, 2011
    • Obrázek uživatele patricie
      patricie (anonym)

      dobry den mam syna...Dobrý den, americká univerzita Georgia Health Sciences University zahajuje klinickou studii léčby dětské mozkové obrny s využitím kmenových buněk z pupečníkové krve a hledá pacienty. Posílám odkaz, třeba to někomu pomůže! http://www.clinicaltrials.gov/ct2/show/NCT01072370?term=cord+blood+cerebral+palsy&rank=1

      Črv 26, 2011
    • Obrázek uživatele WeroniciA
      WeroniciA (anonym)

      Dobrý den, chtěla bych se zeptat jak dlouho žije člověk s DMO? Děkuji

      Říj 25, 2011
    • Obrázek uživatele Barbora
      Barbora (anonym)

      Ahoj,doma mám dcerku s mozkovou obrnou takže vím jaké to je a že dá tato nemoc zabrat.Každopádně můžu doporučit nějakou neurorehabilitační kliniku,my navštěvujeme Axon a terapie opravdu pomáhá.

      Bře 26, 2016
    • Obrázek uživatele Kovářová
      Kovářová (anonym)

      Ahoj Báro, kde ta klinika je? To bude asi někde v Praze že? Já sem z brna a tady jsem o žádné takové klinice nic neslyšela :(

      Dub 25, 2016
    • Obrázek uživatele Masinková
      Masinková (anonym)

      Já jsem s dítětem docházela na terapii Kosmík.Je to až v Praze to ano,ale součástí té terapie je i ubytování,buďto kousek od kliniky pěšky, a nebo nějakou kratší vzdálenost že vám tam pojede metro nebo autobus.. Já sem teda měla tu vzdálenost pěšky,a ne tu dojezdovou abych to měla co nejblíže k malému:)

      Kvě 28, 2016
    • Obrázek uživatele Jarmila
      Jarmila (anonym)

      MAM HOLCUCKU , ROK A PUL MA DMO CELÁ rodina jsme se k tomu posvili velmi kladně učí nás to více male naslouchat, Věnovat se ji , cvičit s ni hrát si spolu , chodit na procházky ,plavání , J

      Říj 25, 2017
    • Obrázek uživatele Jarmila
      Jarmila (anonym)

      MAM HOLCUCKU , ROK A PUL MA DMO CELÁ rodina jsme se k tomu posvili velmi kladně učí nás to více male naslouchat, Věnovat se ji , cvičit s ni hrát si spolu , chodit na procházky ,plavání , J

      Říj 25, 2017
    • Obrázek uživatele Markéta
      Markéta (anonym)

      Dotazník pro rodiče dítěte s postižením Milí rodiče, jsem studentkou VOŠ oboru Předškolní a mimoškolní pedagogiky a dovoluji si Vás tím požádat o vyplnění dotazníku. Výsledky budou zpracovány v mé závěrečné absolventské práci. V žádném případě nebudou dále nikomu a nikde poskytovány. Dotazník je zcela anonymní. Cílem tohoto průzkumu je zjistit problematiku rodin s postiženým dítětem. Děkuji za Váš čas a ochotu ke spolupráci ;) https://www.survio.com/survey/d/V4X9A3D9W3N2I3T9L

      Led 28, 2018

    Přidat komentář

    Reklama

    Reklama