Čtyři věty, které byste nikdy neměli říkat dospívajícímu chlapci

I když to na první pohled nemusí být patrné, tak sebevědomí malých chlapců je stejně citlivé jako u dívek. Stačí maličkost, špatně myšlená věta a chlapec utrží jizvy na duši. Při špatné výchově může z veselého a energetického kluka vyrůst uzavřený muž bez emocí. Přinášíme vám několik tipů, čemu byste se měli zaručeně vyvarovat.

„Zklamal jsi mě. Myslel jsem si, že letos nastřílíš více gólů“

Mnoho otců touží po tom, aby byl jejich syn úspěšným sportovcem. Nejlépe by měl být profesionálem a sbírat jedno ocenění za druhým. Jejich představa plyne většinou z toho, že se v mládí věnovali konkrétnímu sportu a přejí si, aby syn kráčel v jejich šlépějích. Druhou možností je fakt, že nenaplnili vlastní ambice a vzhlíží se ve svém potomkovi.

Dítěti můžeme zničit sebevědomí tím, že ho budeme hodnotit podle toho, zda splnilo naše očekávání nebo ne. Nesmíme se dívat pouze na výsledky, ale také na motivaci, proč konkrétní činnost dělá,“ upozorňuje psycholožka a garantka Projektu sebedůvěry Dove Šárka Kučerová.

„Běž za mámou. To je práce pro chlapy“

Otec je pro malého chlapce klíčovou postavou. Kluk už kolem věku šesti let začne vyhledávat svého otce a chce s ním dělat všechny běžné věci. Role táty tedy spočívá od začátku zejména v tom, aby byl svému synovi nablízku. „Je důležité, aby spolu byli, nemusí si jen hrát. Táta může přizvat syna ke všem aktivitám, které dělá. Měl by s ním žít jeho mužský svět a také vnímat, jak si buduje svou pozici v hierarchii ve skupině svých vrstevníků. Tím se syn nejvíce naučí,“ říká Kateřina Novotná, psychoterapeutka Akademie rodičovství. Otec se synem tak spolu mohou malovat byt, sekat trávu, umývat auto, ale také hrát počítačové hry nebo vyřizovat věci na úřadech.

Nejdůležitější podmínkou pro správnou výchovu chlapce je přítomnost mužského vzoru. „Chlapci potřebují zdravý mužský vzor. Pokud to nemůže být tatínek, tak jim může být kdokoliv další, komu maminka věří. Mám na mysli například dědečka, strýčka či vedoucího sportovního oddílu,“ dodává psycholožka Šárka Kučerová.

„Já to vyřeším za tebe. Ty bys to nezvládl“

To je jedna z nejhorších vět, kterou může mladý chlapec slýchat. A taky, že se to stává poměrně často. Mohou nastat situace, kdy je toto tvrzení pravdivé, ale záleží zejména na tom, jak to rodiče podají. Rozhodně ale chlapci nepomůže, když neustále uslyší, jak je neschopný. „Nech to na mně, ty nepřitlučeš ani ten blbý hřebík,“ – tato slova dítě raní a při častém opakování mohou mít za následek nízké sebevědomí a pocit, že nic neumí.

„Když nastane nějaký problém a vyřešíme to za něj, tak si chlapec může myslet, že to nedokáže. Proto je lepší nechat to ze začátku na něm. Chlapci potřebují obecně ve výchově více prostoru než dívky. Například až moc velké pečování ze strany maminky může naopak uškodit,“ shrnuje Kateřina Novotná, psychoterapeutka Akademie rodičovství.

„Kluci přece nepláčou“

O tom, že muži a ženy reagují na různé životní situace jinak, už bylo řečeno či napsáno mnoho. Příkladem může být moment, kdy je člověk ve stresu. Ženy jsou náchylnější k výraznějším projevům emocí. Potřebují se z něj vypovídat nebo si někdy i pobrečet. Naopak muži tyto situace raději řeší o samotě a přemýšlí nad tím, jak problém nejlépe zvládnout svépomocí. To ale ještě neznamená, že by neměli dávat najevo emoce, nebo že by to bylo dokonce nevhodné.

„Tvrzení, že chlapci nepláčou, je jedním z mýtů, který může být pro budoucí život nebezpečný. V dospělosti se kvůli tomu může jedinec zbytečně uzavřít do sebe. Naopak druhým extrémem může být, když chlapce vedeme k tomu, aby emoce dával najevo pořád a všude. Dětem bychom měli dát možnost projevit emoce, ale zároveň jim musíme zdůraznit, že jsou za ně plně zodpovědné,“ popisuje Šárka Kučerová.

Správná výchova chlapce v sebevědomého muže, který bude zvládat profesní, soukromý i partnerský život, není jednoduchá. Rodiče by měli pamatovat na to, že syn potřebuje načerpat jak mužský, tak ženský vzor. Zároveň by měl vnímat a učit se, jak se k sobě rodiče chovají. Důležitý je také ráz výchovy. Přílišné zakazování není ideální, stejně tak přehnaná volnost a absence zdravých hranic. Pokud potřebujete inspiraci a jakýsi manuál, jak při výchově svých dětí postupovat, pročtěte si web dove.com/sebeduvera nebo  Akademie rodičovství.  

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Zařazení na fórum: 

Přidat komentář

Reklama

Reklama