Maniodepresivní psychóza

Ahoj,můj přítel(35 let)má bipolární poruchu.Chodím s ním 3 roky a musím říct,že tu nemoc u něj vážně nijak zvlášt nevnímám.Občasné změny nálad,plánů a názorů jsou téměř jedinými příznaky.Vlastně ještě někdy utrácí víc,než by měl.Když ale čtu vaše příspěvky trochu se děsím.Mluvíte o hospitalizacích,elektrošokách,sebevraždách...Je možné,že u každého je tato nemoc jinak silná?Nebo jde o různá stádia vývoje?Přítel bere pravidelně léky.Děkuju za odpověd´.

Pravopis-trochu tolerance pro člověka ,který už má takhle život těžký

Ne každý má cit pro český jazyk a lidí,kteří mají,pro jiné nepochopitelné ,chyby v pravopise,je spousta.Ovšem nic to nevypovídá o jejich inteligenci.Říká vám něco pojem dyslektik a nebo dysgrafik? Zřejmě ne.Takže si svoje znalosti doplňte a buďte tolerantnější.Myslím,že tahle diskuse není o pravopise ale je pro lidi,kteří si chtějí vzájemně pomoci.A ne se shazovat.Přeji všem hezký den.

Labo20: tvuj pisemny projev je na urovni neandrtalce nebo spis debila.

Zdravím všechny, chci se tady zeptat. Mokje přítelkine trpí maniodepresi, je v lecebne 2 tydny a vypada to ze jeste dlouho bude:-/ chci se zeptat, jestli to jde vylecit, qa nebo stym budeme muset bojovat cely zivot.díky

Život s maniodepresí není vůbec jednoduchej - vím o čem mluvím, protože se z ní léčím. Mám ovšem pocit, že čím déle jsem nemocný, tím je můj stav horší - a to i přesto, že beru poctivě všechny léky. Teď frčím v mánii nebo hypománii už od září loňského roku - z toho už celkem víc jak 5 měsíců (sečteno) jsem strávil po špitálech, respektive od září jsem byl už 4x hospitalizován. Naposledy jsem měl rozvíjející se psychózu.... Nejlepší je, že se léčím s psychikou už 10 let, ale na to, že jsem maniodepresivní, lékaři přišli až po 9 letech léčby depresí. Bude to tím, že mě vžycky předtím zachytili jen v depresi nebo po suicidálním pokusu. Když jsem byl v mánii, vůbec jsem si neuvědomoval, že je to něco patologickýho - tolik jsem toho stíhal, cítil se skvěle, odváděl více jak 150 - ti procentní výkony - dokud jsem se po pár měsících nezhroutil do deprese, většinou s halucinacemi... Někdy je maniodepresivitu obtížné odhalit i pro zkušeného psychiatra - pokud vás zrovna neodchytí v mánii.

Nejprve bych chtěl pozdravit tátu a poděkovat mu za všechno.Jelikož jsem syn Petra Kohouta mám pocit,že jsem taky nemocnej už jenom z toho,co mi vyprávěl a jaký jsou projevy.JE to ta maniodeprese.

stejně jako já, tak i ty bychom měli navštívit co nejdříve doktora, tam ti určitě poví více.S mániodepresí si není radno zahrávat a myslím si, že poslechnu rady lidiček, kteří sem píší

prosím jestli mi někdo může poradit nebo pomoct

mám stoprocentní jistotu že trpím maniodepresivní psychózou potrebuji vědět jestli existují nějaké poradny nebo pomoc

O co jde?

může mi někdo poradit potrebuji pomoct nevím kam se obrátit

děkuji vám za příspěvky,alespoň cítím radu od ostatních.Vím, že bych s tím měl něco dělat, neboť by to asi mohlo skončit zle. Vím, že jsou lidé na tom hůř, ale je nutno si položit otázku, co je to hůř?To co je dno pro mě, nemusí být dno pro ostatní a naopak.Prášky jsem přestal brát už před půl rokem, kdy jsem jich spolikal několik desítek a probudil jsem se až druhý den na JIPU.Mám z prášků i obavy, neboť je po nich člověk vždy pořádně utlumenej, chce se mu spát a není to on.Myslel jsem si, že lék na všechny nemoci se jmenuje láska, tam kde není láska není nic, tam ani peníze nepomohou. MOžná to zní naivně, ale já to tak cítím. Většina starostí a trápení pramení z nedostatku lásky a citů, které jsou důležité pro každého z nás. Nechci se na nic vymlouvat, svých průšvihů jsem si byl vždy vědom, ale život a moje nezodpovědnost spůsobená i touto nemocí mě vždy poslala ke dnu.Ano, psychiské nemoci jsou dnes běžné, řekl bych, že spíše rostou díky dnešní době a honbou za penězmi. Ozvu se a ještě jednou děkuji, Petr

Nedáme ti jinou radu, než píše Kiki.Jestliže se ti zhoršuje zdravotní stav, co nejdříve zajdi za psychiatrem. Jinak by jsi opravdu mohl vystrašit přítelkyni a nechceš přece ublížit jí ani miminku. Pokud máš tuto nemoc, sám, bez lékaře, případně bez léků to nezvládneš.
Také držím palce, miminko potřebuje statečného tatínka.

Ano Petře,postupuj přesně takto,to je návod na Tvé problémy.Myslím příspěvek Kiki.

Pro Petra,moc tě zdravím. Zkus se nad sebou trošičku zamyslet, podle toho co píšeš tak to nemáš v živoě příliš jednoduché. Píšeš, že trpíš mániodepresivním syndromem, důvod proč nebereš léky a nenavštěvuješ svého lékaře už neudáváš. Myslím si že by bylo na místě k lékaři zajít a trochu si s ním popovídat. Na světě je spousta lidí, kteří mají daleko závažnější poruchy a snaží se s tím bojovat. Seber všechny síly, tvoje přítelkyně tě určitě podrží, těš se na miminko, věřím ti že bude líp. Musíš si začít kapánek věřit. Lékaři jsou tu pro nás žijeme přece ve 21. století, psychické poruchy jsou již dnes běžné.Drž se držím ti palce určitě to zvládneš. Zdraví Kiki

Dobrý večer, podle lékařských zpráv mám mániodepresivní syndrom se sebevražednými sklony, navíc jsem hráč. Mám za sebou sedm pokusůo sebevraždu a v dnešní době už přes rok abstinuji. Neberu žádné prášky, nechodím ani k lékaři. V posledních dnech se můj zdravotní stav zhoršuje, myslím zase na smrt, ale nechci si to připustit, neboť nechci vystrašit moji přítelkyni, která je v sedmém měsíci těhotenství. To je zatím vše, dáte mi radu? Děkuji

jestli ti mohu poradit (soudim tak podle sebe) hlavne to neber osobne... taky mam problemy s touhle nemoci ted jsem zmizela a pritel e urazeny pise mi sms a vola a ze teda asi mam nekoho jinyho..ze teda konec... v soucasny dobe je mi to uplne ale uplne jedno co bude s pritelem. Je mi ho lito ale proste nemam silu na nic, mu vysvetlovat. on si mysli ze jsem blazen, ze si vymyslim ze nco tajim.. chci byt jen sama, nemuzu ani do prace, nesnasim lidi a nechci nikoho videt. jediny jak mu muzes pomoci - nechat ho byt a pokud projevi zajem tak ho vyslechnout a projevit pochopeni.

Simi, nevím,nejsem dochtor,ale tyto stavy mám taky a často.Nehledej v tom nemoc.Jsme zkrátka vystaveni těžkému stresu a lítáme v tom.Jednou jsme v poho a pak nás něco zklátí,že jsme na kolenou...No a kdybys měla náladu si o tom povykládat,mám adresu:doremifasolasido"seznam.cz.
Můj syn trpěl maniodepresí,trpěl on i my.Něco o tom vím,ale myslím,že tohle není tvůj případ.Tak se měj moc hezky a dívej se na svět a život s otevřenou náručí a )úsměvem:-)

Ahoj,v poslední době jsem celá divná.Chvíli jsem veselá a objímala bych svět,a pak stačí málo a začnu být odtažitá,uzavřená do sebe,mám deprese,které už vyústily v pokus o sebevraždu,nebo bezdůvodně vyjíždím na své blízké a jsem přehnaně agresivní.Jde o maniodepr.psychozu?