Reklama

78 německých lékařů varuje před rizikem nošení roušek při vyučování

78 německých profesorů, pediatrů, školních lékařů, psychiatrů a dalších lékařů sepsalo informační dopis pro rodiče, ředitele škol, učitele, pedagogy a školní personál o o nebezpečí hyperkapnie - zvýšené hladiny C2 v krvi při delším nošení roušky a minimálním riziku nového koronaviru pro děti.

Drazí pánové a paní,  

tímto informačním dopisem bychom vám rádi poskytli soubor informací týkající se každodenního školního života v podmínkách Corony.

1. Riziko hyperkapnie související s rouškou u dětí a adolescentů

Příznaky a léčba

Reklama

Hygienický plán nijak neupozorňuje školy na možná zdravotní rizika spojená s rouškami. To je velmi znepokojivé, jelikož případy hyperkapnie se ve školách již skutečně vyskytly.

Nosit masky nevede sice ke snížení saturace kyslíkem, nýbrž ke zvýšení hladiny CO2 v krvi v důsledku akumulace CO2 za rouškou. Toto zvýšení oxidu uhličitého je již po několika deších ověřitelné příslušnými měřícími zařízeními (viz příloha).

Hyperkapnie, zvýšená hladina oxidu uhličitého v krvi, může mít několik různých účinků:

Omezuje mozkové funkce. První příznaky jsou bolest hlavy, malátnost, závratě, potíže se soustředěním, únava a nakonec zmatenost, zčervenání kůže, záškuby svalů, zvýšený puls nebo bušení srdce. V pokročilých fázích může zahrnovat paniku, záchvaty, pokles krevního tlaku a poruchu vědomí. Nastává bezvědomí.

U lidí s určitými již existujícími stavy, zhoršenou funkcí plic, nadváhou, stejně jako u dětí, představuje zvláštní zdravotní riziko.

Protože děti na základní škole často mívají příznaky, jako jsou bolesti hlavy, ztráta koncentrace,náhlá únava nebo závratě nemusí to být vždy spojeno s rouškou, nýbrž někdy i bagatelizováno jako snaha vyhnout se školním povinnostem a tudíž to nevede k odstranění zakrytí obličeje. Je proto velmi nutné rozpoznat příslušné příznaky a správně zareagovat. Okamžitě odstranit roušku!

Rovněž je vhodné sledovat zdraví studentů. Letargické nebo neobvykle tiše vypadající děti vyžadují odstranění masky.

Můžete si být jisti, že když dítě v roušce omdlí, tak to není známka náhlé infekce Covid-19, spíše se jedná o ukládání oxidu uhličitého v krvi. To není nakažlivé.

Prvním a nejdůležitějším krokem je okamžité odstranění masky. To reguluje v mnoha případech hladinu CO2.

S ohledem na hrozící pandemickou situaci  však doporučujeme, abyste poradili dětem, aby si sundaly masky, když se budou cítit špatně nebo unavené. Zda to nebude mít vliv na šíření Covid 19 ve školách objasníme v další kapitole.

 

2. Smysl požadavku na roušku pro děti

Pro učitele je současná situace velmi obtížným vyvažovacím aktem. Na jedné straně jsou učitelé a rodiče, kteří mohou patřit do rizikových skupin

a velmi se obávají, že by je někdo mohl nakazit. Na druhé straně však existují studenti, kterým by chtěli dopřát maximálně bezstarostné a šťastné

dětství a normální školu bez drastických omezení jako jsou pravidla roušky, rozestupů a hrozby karantény.

Abychom to více osvětlili, rádi bychom odpověděli na tři otázky:

a Jakou ochranu nabízejí masky?

b Jaká je současná „pandemická situace“?

c Jaké je riziko infekce u dětí přípravkem Covid-19?

 

3.1 Jakou skutečnou ochranu masky nabízejí?

Zakrytí úst a nosu neposkytuje nám samotným ani jiným lidem spolehlivou ochranu proti Covid 19. Z tohoto důvodu nejsou látkové masky povoleny

 pod hrozbou vysokých pokut prodávat pod označením „maska ​​na obličej“ nebo jako „ochranná maska“, protože tento výraz by byl zavádějící.

BfarM (Federální institut pro léčiva a zdravotnické prostředky) píše na své domovské stránce k používání látkových roušek (komunitní masky):

"Nositelé výše popsaných krytů úst a nosu se nemohou spolehnout na to, že chrání vás nebo ostatní před přenosem SARS-CoV-2, protože u těchto masek nebyl prokázán žádný odpovídající ochranný účinek.

Virus SARS-CoV má průměrně 0,08 až 0,14 um. Chirurgické roušky jsou pro tyto viry i pro aerosoly o průměru 0,9 až 3,1 µm propustné; V případě textilních masek by póry látky měly být ještě větší. 1

Některé kryty obličeje jako např. tenké šály (tzv. multifunkční šátky)  dokonce zvyšují riziko infekce, protože při mluvení rozdělují kapénky na menší kapičky, a tím mohou zvýšit šíření viru. 2

Při nošení obličejových krytů, které nechrání před nákazou, jde sotva o bezpečnost, ale spíš jde o to uklidnit lidi.

 

3.2 Jaká je současná pandemická situacev Německu?

Přes zaplněné pláže v letních měsících neexistuje v Německu ani zvýšení počtu infikovaných lidí, ani žádný důkaz o Covidu 19 v ověřovacích vzorcích Institutu Roberta Kocha:

V novinách se opakovaně objevují zprávy o zvýšeném počtu infikovaných lidí. Tyto je však třeba vidět ve vztahu k masivně zvýšenému provádění testu. Že tato správná klasifikace čísel v mediálních zprávách není provedena, je zavádějící a ve skutečnosti skandální. Protože kdybyste dostali čísla posuzující pozitivní výsledky testů ve vztahu k počtu provedených testů, tak by to nevedlo k tak znatelnému nárůstu případů Covid-19 v populaci. Naopak, v procentech je vidět, že existuje jasný pokles pozitivních výsledků testů (viz příloha).

Před několika týdny pan Spahn řekl ve zprávách, že by celostátní testy pravděpodobně získaly více falešně pozitivních výsledků testů než těch skutečných.

Tato chybovost testů PCR není ve statistikách zohledněna; falešné poplachy se počítají jako pozitivní. Také rozdíl čísel mezi velmi zdravými (bez příznaků) infikovanými a skutečně nemocnými není ve statistikách rozlišen.Je tedy možné, že současné pozitivní výsledky testu, které tvoří 1 procento testů v Německu (k 32. týdnu) jsou falešně pozitivní. 5 Je proto důležité podívat se na sentinelové zkoušky z Institutu Roberta Kocha, protože zde se zkoumají vzorky skutečně nemocných lidí

V případě vzorků Sentinel, které jsou pravidelně používány lékařskou praxí po celém Německuv Institutu Robert Kocha, neexistuje od dubna jediný případ Covid-19 - všechny předložené vzorky se ukázaly být odlišné -  viry nachlazení či chřipky, zejména rinoviry. (Viz příloha)

 

3.3 Jaké riziko nakažení přichází od dětí?

Pokud jde o zavedení požadavku na roušku, je také třeba rozlišovat, zda tomu tak je u dospělých (učitelé, rodiče) nebo u žáků (děti, mládež). Na novém viru Sars-Cov2 je zvláštní to, že riziko infekce závisí na věku. Na světě neexistuje jediná studie, která by dokázala, že Covid 19 představuje nebezpečí pro děti.

Nyní existují desítky studií potvrzujících, že děti nejsou roznašeči pandemie. Zdá se, že děti mají na virus méně receptorů - virus se může dostat na sliznice, ale nepřežije tam a je tělem okamžitě zničen. V nové studii z drážďanské fakultní nemocnice se děti dokonce staly brzdnými kameny pandemie označováné jako pandemie dětí protože tím, že virus nepřenáší, tak ho zpomalí. (Viz příloha). Děti jsou infikovány velmi zřídka a i když jsou nakaženi, neinfikují ostatní. Tato skutečnost už není pouhý předpoklad, ale podle prof. Debatina jasný fakt (viz poznámka pod čarou 4)!

Pokud jsou u dětí pozitivní výsledky testu, je třeba provést druhý test a zkontrolovat, zda se nejednalo o falešný výsledek.

4 Tvrzení pana Drostena z jara, že děti budou mít stejné riziko infekce jako dospělí, se ukázalo jako nesprávné a bylo vyvráceno. Výzkumy univerzitních nemocnic v Heidelbergu, Ulmu, Freiburgu, Tübingenu a Drážďanech prokázali, že na rozdíl od toho, co tvrdí pan Drosten, koronový virus NENÍ srovnatelný s konvenční chřipkou. Ukázalo se, že u dětí je méně pravděpodobné, že budou nakaženy, virům se u nich nedaří usídlit. Profesor Debatin k tomu říká „… jasná skutečnost, že dětí je podstatně méně nakažených". Tato tvrzení jsou potvrzena podobnými pozorováními a studiemi ze zahraničíjako např. z Francie, Norska, Nizozemska nebo WHO.

 

4. Rozpor v nošení roušek

Děti by si ve škole měly nasadit masky, které pak po odchodu ze školy sundají při hraní s kamarády ze školy. To je rozpor, který je pro děti těžko pochopitelný. Jsou jen ve škole nakažlivá, ale už ne na hřišti nebo doma? Jaká vzniká  škoda na psychice dítěte, když se ho jiné děti bojí, zavrhuje se lidská blízkost? Existují mnoho lékařů, pediatrů a psychiatrů, kteří poukazují na nárůst behaviorálních a psychosomatických poruch a poruch souvisejících se stresem

Nezkrácený originál, přílohy a další informace viz. zdroj

Autoři: Dr. med. Karin Michael, Fachärztin für Kinder- und Jugendmedizin, Kindergarten- und Schulärztin Nicola Fels, Fachärztin für Kinder- und Jugendmedizin, Kinder- und Jugend-Psychotherapeutin Dr. med. Bart Maris, Facharzt für Frauenheilkunde Lena Zipperle, Lehrerin Primar- und Sekundarstufe I Dr. med. Michael Knoch, Schul- und Kindergartenarzt Dr. med. Michaela Glöckler, Fachärztin für Kinder- und Jugendmedizin, Kindergarten- und Schulärztin Dr. med. Jens Edrich, Facharzt für Allgemeinmedizin Dr. med. Bernd Labonte, Facharzt für Innere Medizin Dr. med. Tillman Fellmer, Facharzt für Kinder- und Jugendmedizin, Facharzt für Allgemeinmedizin Martine Runge-Rustenbeck, Ärztin Prof. Dr. med. Ingo Rustenbeck, Pharmakologie und Toxikologie Dr. Stefan Schindler, Facharzt für Chirurgie, Notfallmedizin Johannes Siebicke, Facharzt für Allgemeinmedizin Christina Siebicke, Fachärztin für Allgemeinmedizin Peter Zimmermann, Diplom-Psychologe Dr. Karl-Reinhard Kummer, Facharzt für Kinder- und Jugendmedizin 18 Michael Fischer, Sozialarbeiter Prof. Dr. med. Sven Hildebrandt, Facharzt Gynäkologie und Geburtshilfe Dr. med. Justine Büchler, Fachärztin für Gynäkologie und Geburtshilfe Dr. med. Michael Seefried, Kinderarzt, Allgemeinmediziner Dr. med. Marion Debus, Fachärztin Hämatologie/Internistische Onkologie Rüdiger Lunkeit, Priester und Seelsorger Dr. med. Martina Franziska Schmidt, Kindergarten- und Schulärztin, Allgemeinärztin, Wissenschaftlerin. Dr. med. Franz Josef Müller, Facharzt für Innere Medizin Marly Joosten, Grundschullehrerin, Krankenschwester, Palliativ Care, Bestatterin Jutta Jolly, Heilpädagogin Simone Lesacher-Jolly, Sonderpädagogin Marina Kayser-Springorum, Fachärztin für Allgemeinmedizin, Kindergarten- und Schulärztin Antje Bek, Dozentin für Waldorfpädagogik Dr. med. Andreas J. Grüner, Facharzt für Allgemeinmedizin Dr. Michael Dönig, Facharzt für Kinder- und Jugendmedizin Dr. med. Hannes Wieting, Kindergarten- und Schularzt Dr. med. Andrea Seemann, Ärztin Dr. med. Isabelle Zuzak-Siegrist, Funktionsoberärztin Psychosomatik für Kinder und Jugendliche Prof. Dr. Tomáš Zdražil, Professur für schulische Gesundheitsförderung Cornelia Ruhnau, Lehrerin und Forscherin (Pädiatrische Praxisforschung) Dr. med. Yvonne Heidenreich, Fachärztin f. Kinder- und Jugendmedizin, Psychotherapeutin, Kindergartenund Schulärztin Dr. med. Ulrike Tabien, Kinder- und Jugendärztin Theresa Bauer, Waldorflehrerin für die Förderschule mit dem Schwerpunkt geistige Entwicklung Dr. Kyra Menz- von Studnitz, Fachärztin für Kinder- und Jugendmedizin Uwe Momsen, Facharzt für Kinder- und Jugendmedizin, Facharzt für Kinder- und Jugendpsychiatrie Susanne Momsen, Pädagogin, Mediatorin Dr. med. Christine Decker, Oberärztin Neuropädiatrie Dr. med. Martin Wassermeyer, Arzt Dr. med. Andreas Stein, Facharzt für Allgemeinmedizin Eduard Sadzakov, Systemischer Therapeut, Familientherapeut Dr. med. Maria Bovelet, Hausärztin Helena Artmann, Ärztin Dr. med. Thengis Tsouloukidse, Arzt für Allgemeinmedizin, Arzt für Nervenheilkunde Aurelia Haas, Studentin der Humanmedizin Dr. med. Christina Sanwald, Internistin Vanita Voß, Assistenzärztin Pädiatrie Dr. med. Annemarie Balliel, Schulärztin Iris Taggert, Lehrerin, Dozentin Anita Krause, Schulärztin Dr. med. Christof Braun, Facharzt für Innere Medizin und Notfallmedizin Sibylle Stiller, Eurythmietherapeutin 19 Julia Veil, Internistin und Kardiologin Dr. med. Tobias Daumüller, Facharzt für Innere Medizin Bettina Schulz, Fachärztin Gynäkologie und Psychotherapie Dr. Eberhard Urban, Arzt Dr. med. Antje Oppermann, Gynäkologin Susanne Rivoir, Heilpraktikerin für Psychotherapie Dr. med. Johann Pohl, Facharzt für Allgemeinmedizin Peter Frommherz, Arzt Alexandra Bolender, Dipl.-Pädagogin, Mediatorin Dr. Inka Goddon, Zahnärztin Dr. med. Norbert Disterheft, Facharzt für Allgemeinmedizin Michaela Jaschinski, Sozialpädagogin und Erzieherin Dr. med. Klaus Thies, Kinderarzt Dr. med. Silke Schwarz, Ärztin Dr. med. Gunda Kohl, Fachärztin für Allgemeinmedizin, Schul-und Kindergartenärztin Dr. Wolfgang Herrmann, Studiendirektor i. R. Dr.med. Clemens Hoppe, Allgemeinmediziner Bert Raderschatt, Arzt Dr. med. Andreas Weichert, Arzt Dr. med. Udo Kamentz, Hautarzt Allergologie Umweltmedizin Martha Koelman, Ärztin in Weiterbildung FA Psychiatrie Matthias Koelman, Facharzt für Allgemeinmedizin, Schularzt. Dr. med. Christoph Bernhardt, Arzt Dr. med. Juliane Rüchel, Allgemeinmedizin Frank Noetzel, Landwirt Dr. med. Maria Nattermann, Fachärztin für Allgemeinmedizin Dagmar Terwyen, Fachärztin für Allgemeinmedizin Dres. med. Susanne Lindenmayer und Renate Reul, Gemeinschaftspraxis Allgemeinmedizin Roswitha Beckmann, Ärztin für Anästhesie, Spezielle Schmerztherapie Klaus Lesacher, Facharzt für Allgemeinmedizin, Schul- und Kindergartenarzt Gesa Sitaras, Ärztin Avril Jennifer Drew, Heileurythmistin Dr. med. Irene Stiltz, Ärztin für Allgemeinmedizin, Anthroposophische Medizin (GAÄD), Palliativmedizin Leo Busse, Finanzwirt, Vater Annette Kaufmann, Fachärztin für Kinder- und Jugendmedizin Ruben Reifenberg, Dipl. Math (FH) Doris Schneider, Mutter Marion Antonio, Lehrerin Olga Schumacher Claudia Wessendorf, Lehrerin, Primarstufe Dr.med.univ. Stefan Rohrer, Arzt Anna Lena Rohrer, Ärztin Julia Seidl Petra Stüer, Grundschullehrerin Dr. med. Christian Haffner, Facharzt für Allgemeinmedizin 20 Dr. Christian Schroer, Kinder-und Jugendarzt, Kinderkardiologe Dr. med. Andrea Blässing, Fachärztin für Allgemeinmedizin Dr. med. Dorothea Veltkamp, Fachärztin für Allgemeinmedizin Dr. med. Gabriele Schaefermeyer , Fachärztin für Allgemeinmedizin Dr. med. Sven Ehart, Facharzt Allgemeinmedizin, Kindergarten- und Schularzt Katharina Schlüter, Fachärztin für Allgemeinmedizin Dr. med. Wolfram Faber, Facharzt für Allgemeinmedizin Susanne Schadde, Ärztin für Praktische Medizin Dr. med. Daniel Moos, Arzt für Allgemeinmedizin Natascha Rakhimi, Schulärztin Uwe Meinecke, Facharzt für Psychiatrie und Psychotherapie, Forensische Psychiatrie Dr. med. Pia Feldmann, Fachärztin für Kinder- und Jugendheilkunde Christoph Junge, Arzt für Allgemeinmedizin Dr. med. Marc-André Wulf, MA (phil.) Keke Rischke, Ärztin Gottfried Klemp, Arzt Sara Vardaxis, Sozialarbeiterin Uwe Vardaxis, Postangestellter Dr. med. Helbe Margarete Notemann, Ärztin Marcus Bohnen, Mediator, Krefeld Bettina Köhnke, Rechtsanwältin Thomas Sutor, Wildnispädagoge Iris Reeder, Orchestermusikerin und Mutter Dr. Martin Schlüter, Diplomphysiker, Dozent für Waldorfpädagogik Dr. med. Barbara Czech, Ärztin für Allgemeinmedizin Dr. med. Renate Karutz, Ärztin für Allgemeinmedizin, Kindergarten- und Schulärztin Susanne Schulenburg, Hausärztin Dr.med. Birgit Steuernagel, Fachärztin für Allgemeinmedizin Dr. med. Henry Bruch, Facharzt für Allgemeinmedizin Claudia Bellgart – Giesmann, Schulische Lehrkraft Dr. med. Cornelia Buldmann, Ärztin für Allgemeinmedizin Jörn Buldmann, Arzt für Allgemeinmedizin Renate Schweigert, Fachärztin für Innere Medizin Dr. med. Tobias Flemming, HNO-Arzt Sonja Flemming, Geschäftsführung Ersatzschule Annette Bopp, Diplom-Biologin und Journalistin für Medizin und Kultur

 

 

Reklama

Komentáře

Eva (Ne, 20. 9. 2020 - 08:09)
Kde jsou čeští pediatři? Proč už není slyšet o "Naštvaných matkách"? To všechny sedí někde v koutě utlučené rouškama? Co učitelé? Těm je to z větší části buď jedno, nebo se bojí? Já už dítě školou povinné nemám, takže nemůžu posoudit dopady na zdraví a psychiku po celodenním vyučování v roušce. Nevím jak je na tom dítě, když příjde domů ze školy. Jak se chová, jestli jsou u něj patrné nějaké změny. Ale normální to není. Podle mě to pomalu hraničí s týráním, manipulací, vychovat si povolné otroky. Mám takový vztek.
Effy (Pá, 25. 9. 2020 - 21:09)
Dělám ve škole a ti vaši otroci z toho mají akorát prdel.
Návštěvník (Út, 16. 11. 2021 - 18:11)
Ve škole nedělám, ale co znám osobně děti - tak se jim to nelíbí.
.. (Ne, 20. 9. 2020 - 09:09)
To muselo dat hodne prace vymyslet si tolik jmen a takove zvasty napsat
.. (Ne, 20. 9. 2020 - 09:09)
To muselo dat hodne prace vymyslet si tolik jmen a takove zvasty napsat
maco (Ne, 20. 9. 2020 - 10:09)
studia bola stiahnuta https://www.acpjournals.org/doi/10.7326/L20-0745
zle interpretovali vlastne vysledky a podstate je to naopak , maska redukuje sirenie virusu o 80.4%
drahoš (Ne, 20. 9. 2020 - 23:09)
Pro maco: Proč se z článku chytáte jednoho jediného tvrzení?
Vždyť ten článek je v naprosté většině o něčem jiném.

V tom vašem odkazu je zajímavá první poznámka. Píše se v ní:
"Their results, given in log copies per mL, show that surgical masks reduced median viral emission by 27.5% and cotton masks reduced median viral emission by 80.4%. Just the fact that a reusable cotton mask was more effective than a manufactured surgical mask was news worthy by itself."

Vy tomu opravdu věříte? Vždyť už z praktických zkušeností je to naprostá pitomost.
Četl jsem to googlem. Doufám, že jsem to nepochopil špatně.
Uthicensis (Po, 21. 9. 2020 - 19:09)
No pročetl jsem si to i s těmi 2 studiemi. bod 1) Nevím jak jste došly na riziko Hyperkapnie ? Nenašel jsem že by někdo něco podobného naměřil, odkaz na to nebyl žádný. Bod 2) u roušek nebyl prokázán žádný odpovídající ochranný účinek. Ano byl. Studie na které pracoval taky držitel Nobelovy ceny za chemii. https://today.tamu.edu/2020/06/12/texas-am-study-face-masks-critical-in-preventing-spread-of-covid-19/ Vaše studie. Ta první jak poznamenal Maco. Měla chybnou metodologii. U druhé studie vychází roušky relativně účinně ale studie se nezaměřovala na test roušek. Sám autor píše "naše práce se zaměřila na vývoj techniky pro vyhodnocení roušek ne na test roušek. Bod 3.3 "Nyní existují desítky studií potvrzujících, že děti nejsou roznašeči pandemie". Nenašel jsem ani jednu co by to tvrdila. Mám jednu z opačným výsledkem https://jamanetwork.com/journals/jamapediatrics/fullarticle/2770149. V Německu jsem byl naposled před rokem tak o situaci moc nevím. Neříkám jestli se mají roušky ve škole nosit nebo ne (nebo popř. kde). Jen že vaše argumenty plavou na vodě.
Marta (Po, 21. 9. 2020 - 19:09)
Nemusíte ani počítat v Německu u nás jsou taky kapacity ,které jsou proti tomu. Nepočítají se lékaři sestry a personál nemocnicích tam se nošení ochranných pomůcek je samozřejmostí. Mě osobně vadí mám astma, nosím brýle a v tom vedru to je za trest.
Michala (Út, 16. 11. 2021 - 13:11)
To že to má nějaká rizika je jasné, asi nejlepší vždy bude dýchat bez roušek a respirátorů, ale když se to nosit musí, tak musí. Chtěla bych se však zeptat, měla jsem na sobě několik respirátorů a v některém se potím méně a v některém více. hodně se mi dělají vyrážky na obličeji. Jaký je rozdíl třeba v materiálech respirátorů?
Marta (St, 17. 11. 2021 - 19:11)
Já jsem se třeba také dlouho rozčilovala, že ty klasické velikosti respirátorů na dětech vůbec nesedí. Prostě je jim to velké, a pak je to jen o tom, že dítě má respirátor jen proto, aby ho mělo. Kamarádka mi pak dala respirátor, která sehnala v dětské velikosti, takže teď už také kupujeme jen respirátory velikostně vhodné pro děti.
Michala (Čt, 18. 11. 2021 - 15:11)
Jak velké nebo o kolik menší jsou ty dětské respirátory?
Marta (Pá, 19. 11. 2021 - 13:11)
Podívejte se na stránky obchodu prozdravotniky .cz, kde si můžete dětské respirátory objednat. Mají je skladem, posílají to obratem, takže nám to vždy rychle do zásilkovny přišlo. Záleží vždy na tvaru obličeje, ale tady ty menší opravdu pěkně sedí
Stroch (So, 20. 11. 2021 - 11:11)
Mann od
Reklama