Reklama

Jak přesvěčit okolí že deprese není lenost?

Lucrezia (So, 22. 10. 2011 - 12:10)

Pavle, v podstatě máš pravdu. Jen se obávám, že tohle je tak těžké, že na to většina lidí v depresi nenajde ani sílu.
Nestačí rozumem to pochopit.

Dnes nemám chuť ani nic moc dělat. Ležím v posteli a hnípu, čtu si a občas ťukám do PC. Mám dřez plný nádobí a raději bych spala.
Uvažuji, jestli mám vyhovět svým potřebám, nebo je překonat.

Pavel (So, 22. 10. 2011 - 12:10)

Je to také nejspíš trochu o filosofii jak na to.Automechanik vymění poškozený díl.Dobrý zahradník pozoruje jak rostlina roste,sleduje daleko více a také více si všímá jejího okolí.Zaléváním ,hnojením,správnou výsadbou ovlivňuje zdravý růst rostliny.Stejně může člověk volit řešení pro sebe a to buď postupy,které připomínají spíš postupy automechanika a nebo postupy spíš zahradníka.

Pavel (So, 22. 10. 2011 - 12:10)

Ano,napsal jsem to hodně obecně,není tady takový prostor.Ten kdo si uvědomí potřebu se sebou něco začít dělat bude se snažit hledat pro sebe tu nejsprávnější cestu.Neexistuje ani žádná univerzální rada.Každý jsme jiný,každý jsme originál.Změnit sám sebe,předpokládá poznat sám sebe.Uvědomit si svoje vlastnosti,vrozené dispozice,poznat svoje zájmy,co mně motivuje.Které informace mě formují,které mě zajímají,přitahují.Zajímat mě musí i osobnosti,které mě vychovávali,rodiče,učitelé,kteří mě formovali,poznat jejich vlastnosti,jejich život.Jinými slovy CO chci,o CO usiluji,odkud JDU a KAM to moje počínání spěje.Jeden polský psycholog říká,že žádná setkání nejsou náhodná.Věřte ,že tomu tak i je.V každém životním období máme kolem sebe ty ,kteří nám umožnují se dále vyvíjet skrze své vlastnosti.Prostě jde tady spíš o to vyburcovat člověka k tomu ,aby začal hledat.Kdo hledá také nalézá.Pokud si někdo myslí,že to půjde samo,ten se mýlí a svůj cíl ani nikdy nepotká.

Lucrezia (So, 22. 10. 2011 - 11:10)

Co změnit: SEBEPavle, snad si děláš srandu, ne?
Změnit sebe. To je tak obecný kec, jako kdybys neřekl vůbec nic.
Jak se mění sebe?
Jak konkrétně? Co udělat, když se ráno probudím?
Změnit sebe...nebudu to pak já.
Tohle chceme?
Co nás dělá námi?
Myšlení?
City?
Vzhled?

Nepomůže kázat hezké řečičky. Lidi potřebují vidět konkrétní cestu, konkrétní výsledky. Pak budou mít naději. Možná. ten, kdo ji vidět bude chtít a moct.

Pavel (So, 22. 10. 2011 - 11:10)

Co změnit: SEBE

Pavel (So, 22. 10. 2011 - 11:10)

Víra,věřit,doufat v dobrý konec to není náboženství.Kristus byl především dítětem esejců,oni se postarali o jeho vzdělání s jasným záměrem.Do křesťanství ho použil až později Petr.Podle mého názoru je řada jeho výroků interpretována nesprávně,ke škodě lidí.Zbavujeme se tak té nejlepší psychologie.

Lucrezia (So, 22. 10. 2011 - 10:10)

Chápu,že je to...Jo, s tím mohu směle souhlasit.
Potíž je v tom, že lidi ač si tohle uvědomí, neví CO vlastně mají a mohou změnit.

Pavel (So, 22. 10. 2011 - 10:10)

Chápu,že je to hrozné.Možná,že budu hodně provokativní když řeknu,že se nám děje jenom to co si zasloužíme.To vůbec nemusí znamenat,že jsem něco zavinil,že jsem někomu ublížil atd.Může to třeba znamenat,že dělám ve své životě něco zásadně špatně.Budu přemýšlet.Budu mít více rád sám sebe.Budu řešit svoje problémy i s ohledem na sebe,své zájmy atd.Ale může být pravdou i opak.V každém případě tak či onak jsou to moje vlastnosti,které si musím ujasnit a začít jednat a chovat se tak abych se z toho bahna dostal.|Zprvu budou léky nezastupitelné.Můžu je brát celý život a nebo začít se sebou něco dělat.Řešení musí vyjít od mě.lékař by měl být pouze rádcem,tím kdo vám pomůže se zorientovat.

Lucrezia (So, 22. 10. 2011 - 10:10)

lucrezio, pokud mám...Pavle, v tom máš asi pravdu, že když se chceme z deprese dostat, někde se začít musí, a pak, když už to trochu jde, snažit se jít nahoru. Víra pro mě není to pravé ořechové, to už vím. Ale nezamrznout ve své nemoci, to je fakt, chce to usilovat o něco víc, než jen se bavit o tom, v jakém jsem bahně.

Lucrezia (So, 22. 10. 2011 - 10:10)

Vystihlas to přesně. Víra...Trochu mě děsí Tvé poznámky o "líných sviních", kterých se Ti doma dostává.
To fakt nepomůže.:(
Dnes ležím v posteli, protože můžu.
Uvaří za mě "Vitana", prdím to. Akorát pračku jsem dala prát, budou celkem tři várky, pak to věšet, to zvládnu.
Jinak budu ležet a hnípat.
Bolí mě zub a hnisá mi prst. Vzala jsem si Paralen Plus a je mi fajn.
Manžel jel na služební cestu a děti jsou rády, že je nechám na PC.
Ty asi nemáš možnost se jeden den vyležet, co? :(

Lela (So, 22. 10. 2011 - 10:10)

Pavle, to jsou sice kezké...Vystihlas to přesně. Víra dokáže člověka podržet ale v těžké depresi ne.Snad jen té lásky v té rodině, když padám depresí na pusu by to chtělo víc. Ale to už mít asi nebudu. Já nemám ráda nepořádek.Když zvládám s radostí uklidím a mám z toho radost. Když mě to složí, padá mě nepořádek vyloženě na hlavu ale neslyším. Mami já ti to uklidím když nemůžeš ale slyším, že si to neuklidíš. Jak můžeš žít v takovémhle bordelu. Do toho otec o líných sviních.To mě jednou zabije. Včera už jsem měla nakročeno. Nebýt nádraží tak daleko a nebýt tak zničená. Skončila jsem to. Dnes už jsem zase trochu nahoře tak přežívám.Jdu s brekotem něco uklidit,jsem strašně unavená. Mám rodinu, vím že se musím snažit to zvládnout.Nedávno jsem byla na pohřbu, kde nemilosrdně zabíjela deprese. Mnoho lidí nechápalo proč to ten člověk udělal.Deprese se musí zažít, pak tu nesnesitelnou duševní bolest člověk pochopí.Jinak to asi lze těžko chápat.

Pavel (So, 22. 10. 2011 - 10:10)

Tuším,že v knihách od MUDr.Práška

Petr (So, 22. 10. 2011 - 09:10)

O metodě padajícího šípu se dá dovědět kde, Pavle?

Pavel (So, 22. 10. 2011 - 09:10)

lucrezio, pokud mám skutečný zájem se vyléčit,musím si stanovit nějaký postup.Samozřejmě,že zprvu ,do doby než získám odbornější pomoc,sáhnu po medikamentech.Jakmile se trochu srovnám,budu hledat co moje problémy vyvolává.Nemám zkušenost s depresí,ale je mně jasné ,že základní příčinou musí být,v nějaké podobě, jeden ze základních strachů,strach ze ztráty.Pomocí metody padajícího šípu budu hledat,hledat a zkoušet.

Lucrezia (So, 22. 10. 2011 - 09:10)

Víte,já si myslím,že jak...Pavle, to jsou sice kezké řeči, ale vykládej to někomu, kdo se topí fakt ve sračkách. V určité chvíli pak zní tahle slova spíše jako výsměch někoho, kdo neví komu to vlastně říká.
Člověk v depresi těžko najde cestu ven přes víru. Možná v nějaké lehčí depce ano. Ale v depresi, kdy nevidí světlo, mluvení o světle přijde jako mluvení o jiném světě, který nikdy nezahlédneme...

Lucrezia (So, 22. 10. 2011 - 09:10)

Měla jsem spousta druhů...Lelo,
tak to je síla, fakt.
To se ti nedivím, že se ti do dalších pokusů nechce... :(

Pavel (So, 22. 10. 2011 - 07:10)

Víte,já si myslím,že jak alkohol,cigarety až různá psychofarmaka nejsou ničím jiným než berle,které umožňují jít životem, s tím že mám problémy,které nechci vidět,nechci řešit.Až všechny vynesu na světlo vědomí zmizí a já začnu žít radostněji.Proč:člověk je jistým podobenstvím Boha Otce,Syna a Ducha svatého.Tedy Těla ,Duše,Ducha.Tělo potřebuje vhodnou stravu,různé chemické ,biologické složky,pohyb,atd.Duše potřebuje Lásku,Duch potřebuje Víru,Pravdu.Tělo, Duše i Duch mají na miskách vah stejnou váhu.Vzájemně se doplňují i vysvětlují.Plného,trvalého zdraví není možné dosáhnout bez toho,že by jste současně řešili a vyřešili všechny TŘI.

Lela (Pá, 21. 10. 2011 - 23:10)

Měla jsem spousta druhů antidepresiv.Serlift,Esoprex,Tritico,Cipralex atd.. Bohužel při všech jsem měla dost ošklivé reakce. Otoky dýchacích cest, krvácení, úporné zvracení.Končila jsem na kapačkách v nemocnici.Antipsychotika tuším Medorisper mě málem zabili anafalitický šok. Nakonec mě bylo řečeno, že už jiné léky zkoušet nebudeme, jedině při hospitalizaci abych byla hlídaná. To jsem odmítla, protože při své minulé hospitalizaci nemít u sebe na černo léky, nevím jak by to dopadlo. Mám prudkou alergii na některá jídla.Adrenalin mě zabavili při příjmu. Pak jednou přinesli snídani a když jsem řekla, že to jíst nebudu, sestra se začala pošklebovat a nehezky rejpat a nutit do jídla. Pak tedy přilítla vrchní. Jídlo vyměnila a sestru seřvala. Někdy si tam člověk připadal jako zvíře, ne jako člověk jak se tam k člověku chovali. Už se tam vracet nechci!!!! Dvakrát mě ta zkušenost stačila.Teď je mě pěkně mizerně, beru nizoučké dávky Esoprexu po těch nekrvácím při zvýšení už ano.Seroxat jsem měla, Wellbutrin ne.Zkusím ještě doktora ukecat ale minule už řekl, že další léky, zkoušet doma s tím ať nepočítám.Nakonec mě stejně asi nic jiného nezbyde než tam jít.Než zažít znovu propad při němž už jde o život.Hrozně se té nemocnice bojím!!! Raděj se to budu snažit nějak překonat. Snad to zvládnu. Některé sestřičky na psychiatrii by si měly uvědomit, že někdy svým chováním pacienta natolik odradí, že pomoc nevyhledá.

Julie (Pá, 21. 10. 2011 - 09:10)

Lelo, a co jsi...Ahoj Lucrezie a všichni ostatní! Já teď mám Seroxat a nově i Wellbutrin, tedy kombinaci, která působí na tři neurotransmitery serotonin, dopamin i noradrenalin - a zatím super!!!! Dokonce již po třech prášcích druhého AD jsem živější, méně unavená, veselejší (třebaže není proč) atd. atd... Samozřejmě, že určité úzkosti z každodenních záležitostí zústávají, určité napětí také, ale zatím se to zvládá lépe. Tak uvidíme dál, až ten Wellbutrin zabere ještě více. Jinak Seroxat na depky a úzkosti zabírá výborně a rychle (chválí ho i spousta lékařů). Ahoj M.

Lucrezia (Čt, 20. 10. 2011 - 17:10)

Můžu se zeptat, jaká...Lelo, a co jsi vyzkoušela?
Jaké léky? Je možností fůra, jistě jste nevyčerpali všechny možnosti.
Já jsem vyzkoušela 2x RIMA (Aurorix a APO-Moclob), 2x SSRI(Esoprex a Cipralex), 1x Wellbutrin, a nyní beru SNRI (Venlafaxin).
Vždy zpočátku mi zaberou, pak přestanou účinkovat. Jsem vděčná ale i za to prvotní zabrání, protože se mi uleví, aspoň chvilinku, pár týdnů.
Jedinž Moclobemid mi nezabral vlastně vůbec. Nevím proč.

Reklama

Přidat komentář