Je to psychické týrání?

já už tady psala jak žiji...Lenko, vše je pro tebe teď nové a to doslova. Začínáš znova, od začátku. Prožíváš zklamání, očekávalas jiné reakce, ale to už je život někoho jiného, ne tvůj. Není to jednoduché, ale ani ne nemožné. Na dceru se nezlob, v tomhle období dospívání dělá kotrmelce, ale až uvidí, že ses k životu postavila po svém, bez závislosti na druhých lidech, bude si tě více vážit. V klidu si vše promysli a žij si podle svých představ. Bude to nějaký čas trvat, než se všechny emoce zklidní, k tomu budeš potřebovat hodně důvěry a trpělivosti se sebou. Máš to ve svých rukou, držím ti palce

sama to nesmažeš, musíš kontaktovat redakci.

Dobrý den, vím že se můj dotaz netýká přímo tématu, ale nevíte zda jdou smazat příspěvky v diskuzi? Nejsem zaregistrovaná, můj manžel zjistil, že se zde svěřuji a chce to použít proti mně. Velmi děkuji.

Dobrý den, vím že se můj dotaz netýká přímo tématu, ale nevíte zda jdou smazat příspěvky v diskuzi? Nejsem zaregistrovaná, můj manžel zjistil, že se zde svěřuji a chce to použít proti mně. Velmi děkuji.

Dobrý den, vím že se můj...Dole na stránce zmáčkni kontakt a máš tam meil na Doktorku.

Dobrý den, vím že se můj dotaz netýká přímo tématu, ale nevíte zda jdou smazat příspěvky v diskuzi? Nejsem zaregistrovaná, můj manžel zjistil, že se zde svěřuji a chce to použít proti mně. Velmi děkuji.

já už tady psala jak žiji s přítelem a ten si mě nevšímm a apak jak jsem se stěhovala

Je to tři týdny co jsem se odstěhovala od přítele,který mě psychcický trápil,nevšímal si mě atd.to jsem už tady psala.
V městěčku,kde jsem s ním bydlela jsem se se všemi rozloučila.
Je to 3týdny a já se dozvídám,že přítel má již další partnerku a dokonce s ní chodí na veřejné akce ,kde jsou lidí ,kteří mě znali.
Mu toto vůbec nevidí a tváří se prý jako by se nic nedělá.......prostě mě odhodil a odkopnul a život jde dál .....
Dokonce i jeho 16letá dcera se kterou jsem bydlela a o všem jsme si povídaly mi začala vykat.....to nechápu a moc mě to bolí.Jedna známa mi řekla,že je to práce od přítele,že jsem pro ně nyní vetřelec,protože moc vím jak to u nich chodí.
Já si opravdu hřála tzv.hady na prsou.Proč jsou lidé tak zlý??,Já se celou dobu snažila jim přispůsobit a děla věci ,abych se jim přizpůsobila a nakonec jsem ta nejhorší.....je mi z toho moc smutno...

Ahoj, nevím, jestli to, co...nenechte se trápit

No prave, jsi sama. A vis proc? Protoze te ten tvuj odrizl od sveta. Ne proto ze ty jsi ta spatna a neschopna, ne proto ze te nikdo nema rad. Proto ze si to on tak nejak vymyslel, zatlacil a zrejme jsi s nim leta, kdyz dosahl toho ze i nedelas. Pises ze jsi byla ucetni, tak to je dobry, mohla bys to jednou delat znova.... Az se tedy trochu seberes. Je nesmysl ted vymyslet jak se uzivis, na to podle me proste nemas... A on to moc dobre vi! Urcite te ponizuje a predhazuje ti to, ze jsi neschopna, ze neumis nebo nechces delat, ze? To znam sama... Na me rval ze nejsem v praci, kdyz jsem se vratila z porodnice. Apropo... to ze s nim nemas deti, to je jedno velke plus, bud rada!!! Zenske ktere si s takovym hajzlem poridily deti, by ti mohly vypravet! To se pak teprve tezce utika! Takze... vidis? Nejsi na tom upln e nejhur. A taky ti to nastesti jeste mysli, napsala jsi sem na doktorku (nezapomen mazat!!), premyslis ze se objednas do Rosy a planujes aspon neco. Jsi na dobry ceste... Takhle pokracuj, a potichu se priprav na utek. K nemu se chovej jako nic, a ne abys mu to nejak vyklopila, napriklad v hadce, ze od nej uteces! A jak jsem ti psala, vyfot si ty modriny! A schovej ty fotky nekam kde je on nikdy nenajde! Jdi k tomu doktorovi treba. Nebo sem pis co dal, at nejsi sama.

U me to bylo tak ze jsem byla zahorkla a strasne mentalne "pocuchana" asi dva roky. Je to o malych kruccich, nejdriv jsem se naucila chodit spat v normalni hodinu, vstavat bez kocovin, varit si, starat se o sebe, pak teprve jit ven, bavit se s lidmi... to bylo asi to nejhorsi. Ja se dodnes dost izoluju a nejsem svata co se tyce alkoholu (obcas to dodneska prezenu...). Nejlepsi je pobyt na cerstvem vzduchu, a cviceni. Ja vim ze to zni jako klise, ale ja zacala sportovat a to mi strasne, strasne pomohlo. (Ted beham maratony, vypadam naprosto skvele a n ikdo by do me nerekl cim jsem si prosla). No a nakonec... jsem potkala toho praveho. Ale neni to nejjednodussi nekomu zacit znova verit, a on si se mnou obcas asi uzije (ale toleruje mi to, podle me proto ze mi to dost slusi hi hi). Ale jo, pokud potkas toho praveho, tak ta zahorklost odezni, a je to nadhera.. Ja dodnes kdyz rano vstanu z postele, tak se divim ze se citim hezky, a ne vstavacka se zaludkem az v krku, se srdcem bijicim jak o zavod a s pocitem ze musim vyskocit ze sve vlastni kuze!!

Uvidis ze bude lip! Ja vim ze se ti to ted tak nezda, ale ver, zivot je nahodou hezkej a pohodovej, a ty to tak jednou budes mit taky...

trochu dost mně děsíš ale máš pravdu
moje máma by taky řekla bud chytrá umřela na raka i to jsem zvládla odešla jsem z práce tehdy jsem dělala účetní a postarala se sama do konce doma i s morfiem nejsem slaboch ale nejsem schopná se rozhodnout a udělat plán a navíc nemá příjem žádnej už mi odmítl i kupovat opencard ...mám šlapat i na to potřebuješ nějakej základ možná i tak bych si sebe vážila víc a hlavně bych věděla že mám peníze a šanci pokud jsem ti stála za tolik řádek je jasný že víš o čem sama mluvíš ...vážim si toho a je mi trochu líp že v tom nejsem tak uplně sama
samota je špatná pro rozhodování nedávno jsem byla i objednaná na Rosu zeptat se jak a co ..asi se zase objednám až budu mít kredit nejsem vdaná a ani nemám děti už po tom ani netoužím ....
a jak jsi na tom nyní máš lepší vztah ??
nebo jsi zahořkla a žiješ sama pro sebe
díky moc za vše Móóó..

Pokud jsi alkoholicka tak to je tvuj problem, ne trestny cin. Vysoke procento tyranych zen pije, bere prasky nebo drogy, takze nejsi sama a nikdo se nad tim pozastavovat nebude. Nedostanes za to zrovna medajli, ale nikdo te za to nepotresta. Pokud ti ten tvuj vyhrozuje, ze jsi ozralka a ze teda nemas pravo ho udat, tak to te jen oblbuje.
Z VLASTNI ZKUSENOSTI TI RADIM ABYS TY MODRINY NEJAK ZDOKUMENTOVALA!!! Bud zajdi k doktorovi, nebo si to aspon vyfot, nahraj si video. A schovej to. Samozrejme nejlepsi je jit na policii anebo jeste lepsi je utyct to azyloveho domu. Musis od toho chlapa utect a to navzdycky. nema cenu se branit, hadat, cekat ze se to zlepsi, trapit se ani kupovat obusek a podobne. On se nezmeni, a je dost pravdepodobne, ze se bud zblaznis, upijes, nebo te zavrou, a ty budes ta spatna. Pak je jeste mozne ze se budes branit, neco se stane a ve vezeni skoncis ty, ne on. (to se stalo mne). Dalsi moznosti (a ne nepravdepodobnou!!) je ze te tvuj muz zabije.
Musis neco udelat, vim ze je to strasne tezke, ale musis. Jdi tajne k doktorovi a vsechno mu rekni, mel by ti pomoct. Nemusis se hned balit a utikat, ale pripravena bys mela byt, dokumenty, neco na sebe a pryc nekam do toho azyloveho domu. To ale pokud budes mit trochu casu a ten tvuj nebude doma. Pokud te totiz nacapa jak se balis nebo jak se pripravujes na utek, tak to seredne odneses! Bud proste opatrna, vse si promysli, nepij!, bud chytra. A utec, navzdycky, uvidis jak se vse zmeni, na svete je spousta zla, ale i spousta dobra, uvidis... Hodne stesti :-)

jsem čerstvě dobitá tak jak nikdy za 11 let jen proto že jsem se rozhodla se taky porvat
a bránit ale chlapa nepřepereš navíc agresora pak zase dělala jako nic jen se bál že ho už udám i kdyby tam šla nyní po 3 dnech mám jelita asi 20 cm totálně černý
řekl by že jsem vožralka a nemám co tu dělat
ano jsem alkoholička řešila jsem to tim ale nyní v tom nebyl alkohol ..
je mi 40 nemám rodiče přátele ani práci
nevim jak dál
taky se bojim být sama .
objednala jsem si el . obušek už na mně prostě nešáhne ale nechci jít kvuli němu sedět on nemá ani škrábanec .
napište mi holky jak postupovat

To jsem já, co psala 6,12.
Nic se u nás nezměnilo, tchyně k nám nesmí a neleze.Žádné z jejích dětí a vnoučat nechodí naopak k ní.Neboť vše se točí jen o penězích a norm?lní řeč s ní nikdy nebyla.Manžel je naštěstí v klidu a jestli máti navštěvuje potají- jeho věc.
Lidi,pokud vás někdo deptá, tak co nejrychleji od takového člověka.Nezmění se a ničíte si jen nervy.

Jsem na tom podobně. Jsem...Vím o čem hovoris . Mnela jsem to samé. Jen byl a hrál doma. Pc hry. Seděl každý den 19 h v kuse. Vydržela jsem to já2,5 roku! Rozvadim se. To není život. A k tomu nevěra.
Holku ,která evidentně taky magor...na hrách. Parecek :-)

Najdete si mně. Zažila jsem to podobné. Tocim takzvaně motivační videa. Na you tube. Renata Hotto...tak mně najdete. Mám čerstvý odchod od muze. A bylo to kruté. :-)

Já jsem si bohužel za roky...Jsem na tom podobně. Jsem psychicky závislá na lháři a sázkaři. Miluji ho nebo vlastně milovala jsem ho, ale neumím jít..jsem závislá na člověku který se tak šíleně změnil a už jenom slibuje a pořád ubližuje. Stále čekám, že se "něco" změní a vrátí se náš vztah do starých kolejí. I když vím že nevrátí..Neumím být sama...Tisíckrát jsem to zkoušela a znovu a znovu se ponížila a přilezla. Mít tak čaj zapomnění..

Můžeš udělat i víc....Dekuji ti.Obavam se,ze se snazim vypadat lepe porad,ale nemam telo manekyny.A nikde nechodim.Za dobu co jsme spolu jsem byla tak 5x na posezeni z prace,ale nebyl nadsen a ja pokazde neurozu a oci na hodinkach zda neni pozde.Ted bych byla neschopna matka co si uziva.Ale to se zmeni celou dobu venuji rodine praci domacnosti a ani sluvko diky bse je samozrejme.Roba od toho aby robila.Navic misto aby resil veci somnou reso je se svou mamou.Dost podstatne veci a vubec mu to neni divne,ze se to pak dozvidam od ni nebo od blizkych.Je mi pak hur a hur co si pak mam myslet.

Můžeš udělat i víc. Nedej na sobě poznat trápení, nalíč se, hezky oblékni, zajdi s kamarádkama na kafe. Chvilka se určitě najde. Zkus tímto způsobem získat jeho pozornost.

Mam prosim dotaz.Ziji s muzem 20 let.Loni jsme se nastehovali do noveho domecku,jiz pred tim a hlavne loni jsme mivali vymeny nazoru,ale loni to bylo nesnesitelne.Nyni se tak pul roku nebavime jen nutne on se zajima jen oo praci nosi si ji neustale domu.S detma jsem porad sama na uklid sama na domacnost k tomu zamestnani,nyni mam handikep na 2 mesice tak kol sebe nemohu udelat to co drive.Ale muz je az do vecera v praci.Prijde domu nepozdravi nema si se mnou co rici pokud se snazim a dost casto mluvit o vztahu je mu to jedno mu to ,ze spolu nemluvime vyhovuje nema zajem nic resit.Jinou pry nema .Ale chodime po dome jak cizi lide deti to vide.Jiz se nehadame mluvime minimalne.Snazila jsem se mnohokrat navazat kontakt,rici co me trapi chybi.To,ze mi ani nevyrizizuje vzkazy,ktere mi ma vyridit je pro nej nepodstetne.Manzel je hodny zabezpecuje rodinu pro deti by se rozdal,ale cit pochopeni pro me nema.Vlidnym slovem ani jmenem nezavadi to mu nejde pres zuby.Je pravda,ze si me nyni nedovoli titulovat a neni tak hruby jelikoz se nebavime,aleMamObavu,ze se citim byt trochu volna a sva.Ale je to ubijejici a stresove kazdy den mam obavu jak prijde domu co bude.Proto radeji vyklidim casto pole a jdu se synem spat.Kazdy den je to same a pak uznava jen svou praci to co udelam je spatne nebo nedokonale asi proto,ze to neni jeho rukama.Muzu udelat jen to ze zajdu do poradny psycholozce na vztahy co mi poradi.

Já jsem si bohužel za roky patologických vztahů neuvědomovala, že to co považuji za špatný vztah, je vlastně psychické týrání. Věc je téměř vždy založena na citové závislosti "oběti" na tyranovi. Miláček mě pět let použije jako nafukovací panenku a pak mě odhodí. Kamarádi mu jistě radí a posilují ho v přesvědčení, že je frajer. Bojuji, beru antidepresiva a již se snažím z této hrůzy couvat. Až se ozve, nejsem si jista, jak se zachovám. Ano, táhne mě to dolů a já se vždy vyškrábu nahoru a opět selžu. Nepomáhá ani odborná pomoc. Je to na mě, ale to co považuji za lásku je pomalá sebevražda. Zkusím se odstěhovat. Sejde z očí, sejde z mysli. Kdo se takto zamotal ví, že je to závislost jako na drogách. Střelím si ho do žíly a potom jsem chvíli v klidu. Když se neozve včas, začnu padat a zmatkova. Je to boj. Nestačí vypnout telefon, ani změnit číslo. Bohužel si ho pamatuji.