Bití a tělesné tresty

Už se stmívá a dálnice je plná aut - všichni se na noc vracejí domů. Po chodníku spěchají lidé a začalo drobně pršet. Vtom mě upoutá křik malého dítěte - v automatu před obchodem telefonuje mladá matka a zároveň se snaží zvládnout svoje batole. Dítě si chce jít hrát k obrubníku, kde bublá a šplouchá dešťová voda. Auta ale jezdí nebezpečně blízko. Přímo cítíte, jak je matka zoufalá - chvíli se s někým rozzlobeně dohaduje po telefonu a chvíli pokřikuje na dítě, že mu "ukáže, jak se má chovat". Dítě fňuká a snaží se jí vytrhnout. Pak je toho najednou na matku příliš. Pustí sluchátko, chytne dítě za límec větrovky a udeří ho přes obličej, až se mu hlava otočí.

Postoje se mění
Před čtyřiceti padesáti lety jste se běžně mohli setkat s tím, že dospělí děti bili. Dělo se to na veřejnosti a skoro nikdo ani nemrkl. Názory na tělesné tresty dětí se změnily, stejně jako se změnily názory na bití žen. Dnes je dítě s modřinou záležitost pro policii. Osmdesát procent rodičů však přiznává, že své děti občas plácnou, i když by se raději bez toho obešli.

Stále je mnoho lidí (hlavně mužů), kteří sem tam nějaký ten pohlavek schvalují, protože prý přináší rychlejší výsledky. Můžeme se rozhodnout, co se bude s našimi dětmi dít - zvláště máme-li k dispozici lepší způsoby výchovy. Věříme, že kdyby rodiče věděli o nějaké lepší výchovné metodě, už by své děti nikdy neuhodili.

Je nějaký rozdíl mezi bitím a plácnutím? Není plácnutí ve výchově také trochu potřeba? Často po přednášce o výchově za mnou někdo přijde a řekne: "Když jsem byl malý, byl jsem bit mnohokrát, ale nikdy mi to nevadilo!" Zdá se mi - soudě podle toho, s jakou vervou to říká - že mu to však vadilo a vadí dodnes. Tvářit se, že mi to nevadí, je pro dítě nejčastější obranou před pocitem ponížení. Avšak hněv, který v sobě takto zadržuje, se později projevuje mnoha způsoby.

Je třeba, abychom o celé věci začali mluvit otevřeněji. Děti se plácnutí bojí a ponižuje je. Riskantní je taky pro rodiče. Riskantní proto, že nelze přesně rozlišit, kdy plácnutí přechází v bití a bití je jen hněvivým uvolněním rodičovské frustrace. Jak můžeme poznat správnou míru? Opravdu víme, kdy dítě plácneme pro jeho "dobro" a kdy proto, abychom se cítili lépe? Nebo snad proto, abychom se mu pomstili? Můžeme upřímně říct, že jsme rozzlobení jen na dítě, a ne na mnoho dalších věcí, které na nás působí?

Z hlediska účinku musíme říct, že tělesné tresty nepomáhají nám ani dítěti, snad jen velmi krátkodobě. Ničí však vzájemnou lásku a důvěru - a děti jsou pak ještě svéhlavější. Setkal jsem se s mnoha dětmi, které ze vzdoru tvrdily: "Mě to nebolí! Je mi to jedno!" Naučily se být vůči bití imunní. Rodiče, kteří svým dětem na ulici nebo v supermarketu klidně nařežou, nad nimi vliv nezískávají, ale naopak ho ztrácejí.

Proč rodiče děti bijí?
Jsme-li k sobě upřímní, víme, že děti bijeme kvůli svým vlastním potřebám. Bojíme se, že nad nimi ztratíme vliv. Jindy, nejčastěji u menších dětí, nám připadá, že už nemáme sílu o ně pečovat. Cítíme se vyčerpaní, nevyspalí, nemáme ani chvilku pro sebe. Pohlavkem to dítěti jen jaksi vnitřně oplácíme a ohrazujeme se: "Já mám taky potřeby." Může to být taky instinkt sebeobrany - dítě vás například štouchlo do oka, když jste ho usazovali do autosedačky, nebo vás kleplo lžicí, když jste mu upravovali slintáček.

V tomto věku děti nerozumějí našim slovům ani pocitům. Přesto chceme mít nějaký vliv, nějak na jejich chování působit. Proto se přirozeně snažíme získat si pozornost i plácnutím. Tomuto nutkání budeme čelit lépe, když zlepšíme svou schopnost navazovat s dětmi kontakt a připoutávat jejich pozornost.

Někteří ze zastánců tělesných trestů říkají, že mají s dětmi soucit a že jim jde o jejich dobro. Často argumentují takto: neusměrní-li rodič dítě lehkým plácnutím hned na začátku, začne dítě zlobit ještě víc a nakonec rodič ztratí trpělivost a opravdu mu nařeže. Vycházejí z úvahy, že malá rána uchrání dítě před větší. Z vlastní zkušenosti však vím, že rodiče, kteří bijí děti málo, je bijí také hodně - protože malé tresty brzy nepomáhají. Děti jsou pak vzdorovité, bijí své sourozence nebo se obrátí proti rodičům. Je důležité stanovit si hranici - a její místo je úplně na začátku. Jestliže se rozhodneme, že své děti bít nebudeme - stejně jako jsem to udělal já a mnoho lidí, které znám - jsme odhodláni hledat nějaké lepší řešení.

Kázeň bez bití
Vést děti ke kázni je nutné. A slova sama na nejmenší děti nestačí. Někdy jim musíme zabránit v určitém chování, a tak jim pomoci, aby se zklidnily a chovaly správně. Toho však můžeme dosáhnout bez násilí.

Mnoho rodičů s úspěchem používá metodu "stůj a přemýšlej", která děti učí dobrému chování průběžně. Občas se sice vyskytnou okamžiky, kdy je nepoužitelná, například v dešti na ulici - "stůj a přemýšlej" můžeme jednoduše změnit na "zvedni ho a odnes". Důležitý je smysl pro humor. Naštěstí jsou batolata malá a dají se proto dobře nosit.

Ani v dospívání bychom ve výchově neměli používat metodu obav a zastrašování. Když dítě uteče z domova nebo násilně projevuje svůj vzdor, takřka vždycky je příčina buď v selhání komunikace v rodině, ke kterému došlo již před lety, nebo v preferenci agresivity, na kterou rodiče při výchově spoléhají víc než na spojení lásky a prosazování.

Mnoho lidí potlačuje své vzpomínky na bolest, kterou v dětství zažili - a chová se tak i ke svým dětem. Díky své poradenské praxi vím, o jakou bolest jde. Tolik lidí mi vyprávělo - se slzami v očích - o tom, jaký měli strach a jak se cítili ponížení, když se jejich rodiče přestali ovládat. Moji pacienti mi ukazují poraněné žíly na nohách z toho, jak je rodiče v dětství "plácli". Kadeřnice mi říkají, kolik jejich zákazníků má pod vlasy škrábance, holá místa a jizvy z toho, jak byli jako děti biti po hlavě. Uvnitř je to však zranilo víc - jestliže se dítě necítí jisté před vlastními rodiči, jak se pak může cítit jisté ve světě?

Existuje ještě další důvod, proč nemáme děti bít. Přibývá stále víc důkazů o tom, že děti, které se cítí u svých rodičů v bezpečí, se jim svěří, když se jim přihodí něco špatného - například když je někdo sexuálně napadne. Když rodiče běžně používají k vynucování kázně strach a pocity studu, děti se bojí svěřit se jim s věcmi, ve kterých padá vina na ně. Děti, které se rodičů nebojí a jimž rodiče neubližují, budou vždy ve svých rodičích vidět především ochránce. Budou připravenější říci druhému: "Ne - já to řeknu!" a nebezpečí se tak vyhnou.

Rozhodnout se
Domníváme se, že přišel čas, kdy bychom se jako rodiče měli vzdát bití jako výchovného prostředku. První krok k tomu je jednoduchý. Sami sobě slíbíte, že už své dítě nikdy neuhodíte. To vás automaticky povede k hledání jiných účinných a nenásilných metod. Takové metody existují a je možné naučit se je používat.

Když jsme sami vychovávali naše první dítě, zjistili jsme, že za určité chování ho trestáme jemným plácnutím - např. když se dotklo sporáku. Protože však má náš syn silnou vůli, moc velký účinek to na něj nemělo a zvykl si špatné chování opakovat. Zjistili jsme, že se cítíme špatně, když ho rozpláčeme, a že ho nic nenaučíme. A tak jsme začali hledat nějaké jiné metody. Přišli jsme na to, že někteří rodiče své děti nebijí nikdy a že existují země, kde jsou tělesné tresty dětí zakázány zákonem. Poznali jsme také principy přísné a zásadové výchovy a začali jsme je sami uplatňovat; vysvětlujeme je ve své knížce a používá je mnoho rodičů. Byli jsme rádi, že jsme objevili lepší řešení.

Všichni toužíme po tom, aby ve světě byl mír - aby konflikty bylo možné řešit nenásilnou cestou. Jestliže to nedokážeme ve vlastní rodině, nedokážeme to ani na Středním východě.

Zjistíte-li, že s tímto názorem souhlasíte, můžete tento závazek učinit také. Vaše dítě bude vědět, že ho máma ani táta nikdy, v žádném případě neuhodí. A že se doma může cítit v bezpečí. To se pak žije krásně!

Závěr
Používáte-li metodu přísné lásky, získáte dvě výhody. Můžete upustit od tělesných trestů a od manipulace pomocí pocitů viny, tedy od toho, co stejně nemáte rádi. A přesto mohou u vás v rodině vládnout dospělí a děti budou dělat to, co se jim řekne, je-li to nutné. Vaše děti budou dál normální - se dvouletými budete mít hodně práce, se čtrnáctiletými budete procházet bouřlivým obdobím. Ale protože budete vědět, jak máte na nejrůznější těžkosti reagovat, vyrovnáte se s těmito obdobími s důvěrou a lehkostí a užijete si radostných a příjemných stránek rodinného života.

Pamatujte si - vždy dělejte jen to, co se vám osvědčí nejlépe. Metoda "stůj a přemýšlej" a dohoda jsou jen dvě z mnoha tětiv, které můžete na svůj luk napnout.

Zdroj: Tajemství výchovy šťastných dětí, vydalo nakladatelství Portál

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Zařazení na fórum: 

Komentáře (338)

  • Obrázek uživatele Havranek
    Havranek (anonym)

    Bití a telesne tresty to je zas nejaka mistnost pro uchylaky?:-D

    Lis 26, 2009
  • Obrázek uživatele S
    S (anonym)

    Bití a telesne tresty to je...Ne to je článek pro tupce kteří neumějí děti vychovávat jinak než je bít-aby si ho přečetli a už nikoho nemlátili.

    Dub 11, 2010
  • Obrázek uživatele Petr
    Petr (anonym)

    Lidi se mají mlátit vždy, ať je jim 10 nebo 50. Vždy a všude !!!!!!!!!

    Dub 28, 2010
  • Obrázek uživatele vvv
    vvv (anonym)

    Hlavně tebe že?

    Dub 29, 2010
  • Obrázek uživatele Honza
    Honza (anonym)

    Hlavně tebe že?milý W, nebo jak se jmenuješ, já souhlasím s tělesnými tresty doma i ve škole, mám sám dva 9 leté klučíky a řemen stále k dispozici, učitelce ve škole jsem dal souhlas, aby jim mohla uštědřit výprask, pokud se nebudou chovat tak, jak mají. Dnešní děti jsou drzé, sprosté, nevychované, neboť nemají žádnou výchovu, žádnou úctu k dospělému, k učitelům, rodičům, k nikonmu, s rodiči mluví, jako s kamarády ze školy a to je pro mě nepochopitelné a nemyslitelné. možná jsem ze staré školy, ale my jsme se sourozenci museli rodičům vykat, chovat se uctivě, učitel byl největší autorita, která se respektuje a poslouchá na slovo. Když mluvil dospělý, my jsme museli sedět, jako puťky a mlčet, na návštěvě jsmr si museli sednout a být tiše, starší zdravit, stejně tak vychováváme se ženou naše syny, dostali jen dvakrát v životě - za drzost k paní učitelce ve škole - přinesli poznámku a já se jí šel optat, jak to bylo a pak za odmlouvání doma. Dostali páskem na holý zadek, byl to pěkný tanec, museli si stáhnout kalhoty, ohnout přes koleno, oba tancovali pěkného šlapáka, kroutili zadkem a řvali, jak tygr, výprask jsem ukončil, až když se každý počůral a pokálel, bylo to vloni, od té doby si to pamatují a chovají se vzorně, řemen je stále po ruce, aby ho viděli, stejně tak nám se ženou musí vykat, krávy jsme spolu nepásli a vyžadujeme naprostou úctu a respekt.

    Kvě 16, 2010
  • Obrázek uživatele Jana
    Jana (anonym)

    milý W, nebo jak se...Vykat? V dnešní době? To se mi zdá trochu přehnané. Taky jsem pro tělesné tresty, doma i ve škole by neměla chybět rákoska. Taky jsem s ní dostávala a myslím, že ze mě je slušný člověk, ale to vykání se mi zdá trochu přehnané.

    Kvě 16, 2010
  • Obrázek uživatele BÁSNÍK
    BÁSNÍK (anonym)

    To vykání rodičům mi připadalo nesmyslné už když jsem asi v 10 letech o tom četl v Kájovi Maříkovi.

    Kvě 16, 2010
  • Obrázek uživatele Fion
    Fion (anonym)

    Myslím, že si to Honza zčásti vymyslel.

    Kvě 17, 2010
  • Obrázek uživatele marie
    marie (anonym)

    Nejsem pro tělesné tresty.Jako dítě jsem byla trestána za každou blbost a dodnes vím,že to bylo hrozné,ponižující a velmi bolestné.Dnes se svou matkou proto nemluvím již dvacet let.Nikdy bych jí nesvěřila svou dceru ani na pět minut.Honzo vy nejste normální a pokud je pravda to, co tady píšete,měl byste být potrestán za to jak se chováte ke svým dětem.Je škoda,že vystupujete anonymně,věřte tomu že bych byla první kdo by vás hnal k zodpovědnosti.Pokud vám vaše žena schvaluje takový přístup k dětem,není to matka ale stroj na porod dětí.....

    Kvě 17, 2010
  • Obrázek uživatele victor
    victor

    milý W, nebo jak se...kemo tak tobě přeju at ti někdo udělá to samé až se z toho posereš a pochčiješ. Tys nikdy nemohl mít děti podle toho co tu píšeš si tady řešíš nějakýho mindráka, protože se chlubit tím že zmlátíš svoje děti tak až jim povolí svěrače to klobouk dolů... jseš fakt frajer, škoda že tě nemám možnost potkat.....

    Kvě 26, 2010
  • Obrázek uživatele Bearnsdorf
    Bearnsdorf (anonym)

    kemo tak tobě přeju at ti...Ale to neni o tom, zrezat, az se nekdo pose.. . Je to o tom, zdali si to zaslouzil. A adekvatni trest musi prijit. Kdyz ti treba ten tvuj klucina vezme kleste a spoluzakum prestriha z rospustilosti brzdici lanka na kole a oni si potom nabijou minimalne cumaky, ne-li neco hosriho, ale ty se jej jeste doma optas, zdali dobre drzel kleste, aby si snad nenamohl zapesti. Bud jsi magor, nebo ti tvoji klucinove chodi v kvadru i spat. A co je spatneho na vykani, pokud si dite na to zvykne a nevadi mu to, je to urcity druh ucty, ktere se asi Vam s americkou svobodomyslnosti nedostava.

    Kvě 27, 2010
  • Obrázek uživatele Petr
    Petr (anonym)

    Rány padají tam, kde došly argumenty.

    Kvě 27, 2010
  • Obrázek uživatele Bearnsdorf
    Bearnsdorf (anonym)

    Ty, ty, ty, uz to nedelej. A ten kamarad, cos mu prestrihl lanko ma pohreb v patek. Ne aby ses tam smal, jak doma, kdyz jsi mi o tom vypravel.

    Kvě 27, 2010
  • Obrázek uživatele Miroslava
    Miroslava (anonym)

    Tělesné tresty se při výchově dětí používají už stovky let a jsou občas ůspěšné. Ruku na srdce: Když je vám 12-15 let a za pozdní příchod vám hrozí za a) vyhubování, za b) pětadvacet vařečkou. Co uděláte? Nejlepší je přijít včas.

    Kvě 27, 2010
  • Obrázek uživatele Lukas
    Lukas (anonym)

    Tělesné tresty se při...Ja chodim dom pozde prave proto ze dostanu vyprask. Rodice jsou casto dlouho pryc a moji starsi bratri se o mne staraji a maji povoleny mne i bit a taky bijou mne za kazdou blbost. Pred kamarady mne treba naridi ze musim bejt doma hodne brzo a ja abych se pred nimi neshodil jdu domu schvalne pozde i kdyz vim, ze dostanu.

    Kvě 27, 2010
  • Obrázek uživatele Pavel
    Pavel (anonym)

    Tělesné tresty se při...Milá Miroslavo,zcela náhodou jsem se dostal na tyto stránky a přečetl jsem si Tvoje názory a přiznávám se Ti vůbec narozumím.Pavel

    Kvě 28, 2010
  • Obrázek uživatele mamka
    mamka (anonym)

    Tělesné tresty se při...souhlasím .za c je správná odpověď.pak není problém ani na jedné straně.Já jsem u mladé použila jak variantu a b a nedosáhla jsem ničeho.jen že si stěžovala u tatínka.

    Kvě 28, 2010
  • Obrázek uživatele Zuzka
    Zuzka (anonym)

    milý W, nebo jak se...no nazdar, to není úcta a respekt, to je spíš hrůza z Vás a z Vašich výchovných metod..ať žije středověk..

    Črv 15, 2010
  • Obrázek uživatele Básník
    Básník (anonym)

    milý W, nebo jak se...Vyžadovat od dětí vykání mi připadá jako přežitek z předminulého století. Už když jsem jako malý četl Školáka Káju Maříka, tak jsme se nad tím, že rodičům vykal, pozastavil.

    Črv 15, 2010
  • Obrázek uživatele susu
    susu (anonym)

    Tak tohle je vazne magor chlubit se tim ze tyra svoje deti a jeste tomu rikat vychova.. Bych to same prala jemu ale to by se mu zrejme nelibilo co?!!!

    Črv 21, 2010
  • Obrázek uživatele sss
    sss (anonym)

    Ne to je článek pro tupce...to neni článek pro tupce ani pro úchiláky, ale pro ty co s bitím mají nějaké zážitky a kde si lidé či děti sdělují zda s bitím souhlasí nebo ne podle tebe soudím že asi pro nebudeš ,ale to mi je stejně jedno já si zas myslím že kdo své dítě jen jednou nebo nikdy nebil je mamlas!

    Srp 16, 2010
  • Obrázek uživatele sss
    sss (anonym)

    Nejsem pro tělesné...no Marie myslím že by sis měla s tvou matkou promluvit a udobřit se s ní možná to v té chvíli ponižující bylo ,ale dnes řekla bych že vychovaná si co bbudeš dělat až ti matka zemře bude ti líto že si s ní nemluvila a vsadím se že to ti je i ted'. Bila si vůbec někdy svou dceru?A honza by byl podle mě normální kdyby nevyžadoval vykání a děti nebil až tak že by se pokadili počůrání bych ještě přežila to se stává u leckoho. A mysli na svou matku.

    Srp 16, 2010
  • Obrázek uživatele hungry
    hungry (anonym)

    Ale to neni o tom, zrezat, az...No to řezání by mi až tak nevadilo ,ale vykání k vlastním rodičům? c to už je na mě trochu moc!Ja chápu ůcta to je ale de o to že si dítě pak připadá jako u cizích a né doma mezi svýma takže vykání:-(( fůj tykání:-))OK

    Srp 16, 2010
  • Obrázek uživatele up
    up (anonym)

    Myslím, že si to Honza...a jestli ne tak je hroznej uchilák:-((

    Srp 16, 2010
  • Obrázek uživatele Sociolog
    Sociolog (anonym)

    Zavedeni telesnych trestu so nasi justice by snizilo zlocinnost a usetrilo penize poplatniku dani.

    Srp 16, 2010
  • Obrázek uživatele Sociolog
    Sociolog (anonym)

    Zavedeni telesnych trestu do nasi justice by snizilo zlocinnost a usetrilo penize poplatniku dani.

    Srp 16, 2010
  • Obrázek uživatele karel
    karel (anonym)

    řezat,řezat,řezat důtkami na holou

    Lis 06, 2010
  • Obrázek uživatele Iva
    Iva (anonym)

    řezat,řezat,řezat...Karlíku,klidně se řež , nikdo ti nebrání...

    Lis 06, 2010
  • Obrázek uživatele jouda
    jouda (anonym)

    Tělesné tresty jsou velmi dobré. Vy všichni co jste proti se podívejte kam ta dnešní mládež spěje. Nemají respekt k ničemu. Dřív se lidi s dětma nepárali, dostali přes hubu a byl klid. A fungovalo to. Dneska už lidi endovedou děti vychovat. Jsou to nevychovaní lemplové

    Lis 07, 2010
  • Obrázek uživatele Iveta
    Iveta (anonym)

    No to řezání by mi až tak...Promiň Hungry, ale já jsem vyrostla na slovensku, jsem ji ž dospělá ženská, je mi 38 let a my jsme jako děti musely svým rodičům vykat a tak to tam bylo ve všech rodinách - neznamenalo to, že jsme jako u cizích, tím se tam prostě vyjadřovala úcta k rodičům, kdybych začala mamince či tatínkovi tykat, tak mi hned jedna přiletí, bylo to považováno za drzost. Prostě to tak bylo, stejně, jako jsme všichni byli na svatém přijímání, na biřmování - byla to povinnost dětí. Stejně tan ve škole fungovaly tělesné tresty - rákoskou na holou před třídou, kdyby se to doma dozvěděli, že jsem byla bita ve škole, dostala bych 2x tolik doma, děti ale byli vychované, pracovité a slušné, to, co se dneska děje, to jak se děti chovají, to se tam v žádném případě nedělo

    Lis 17, 2010
  • Obrázek uživatele Draha
    Draha (anonym)

    Promiň Hungry, ale já jsem...Mně je 40 pocházím z Moravy. Rodičům jsme teda vykat nemuseli ale tělesné tresty jsem zažila doma i ve škole. Ve škole to ve většině případech probíhalo u třídní v kabinetě. Parkrát jsem si tam taky byla pro výprask. Přehla si mně přes koleno a nasekala mi dřevěným pravítkem většinou na holou. Naposledy mi takhle nařezala ještě v 8 třídě. Výprask před třídou jsem zažila jen jednou. Dostal spolužák, který dělal jeden průšvih za druhým, musel se ohnout přes lavici a dostal dost tím pravítkem taky na holou. Takhle to fungovalo 1 i 2 stupeň základní školy. Doma zas maminka úřadovala vařechou a výprasky byly horší než ve škole. Probíhaly v kuchyni. To jsem se musela ohnout přes kuchyňský stůl a následovalo kolem 25 a více na holý zadek. Někdy jsem z toho měla zadek do modra, mamka byla dost přísná. Doma jsem takhle dostávala bití i když už jsem chodila na střední školu. Oproti dnešním dětem jsem se chovali mnohem slušněji. Byla bych rozhodně pro zavedení tělesných trestů ve školách.

    Lis 20, 2010
  • Obrázek uživatele Levny
    Levny (anonym)

    Mně je 40 pocházím z...Neni ti nahodou 140? Tak to probihalo ve skolach v 19. stoleti.

    Lis 20, 2010
  • Obrázek uživatele Draha
    Draha (anonym)

    Neni ti nahodou 140? Tak to...Není mi 140. Takhle to chodilo na vesnických školách a děcka byla slušnější.

    Lis 21, 2010
  • Obrázek uživatele Mirka
    Mirka (anonym)

    Nevěřím, že v 80.letech by nějaký učitel ve škole provedl výprask, ani na Moravě ani na Slovensku by si to nikdo nedovolil. A na 2.stupni a před třídou, to je vyloučené. Mně bohatě stačilo bití doma, ještě tak dostávat školní výprasky.

    Lis 22, 2010
  • Obrázek uživatele Renata
    Renata (anonym)

    Nevěřím, že v 80.letech...No jo byla to realita. Před třídou ukazovátkem ale přes spoďáry. V kabinetě to samo ale na holou. Byla to základka na vesnici. Řezala nás třídní a jednou jsem dostala i od ředitelky taky v kabinetě. Jo a bylo to na prvním i druhém stupni.

    Lis 27, 2010
  • Obrázek uživatele Marian
    Marian (anonym)

    řezat,řezat,řezat...To zase né vařečkou pořadně ... Občas to né pořád.

    Pro 02, 2010
  • Obrázek uživatele Pavel
    Pavel (anonym)

    Mně je 40 pocházím z...Milá Draho.Tvůj názor mě zaujal.Rád bych se Tě zeptal na spoustu věcí.Můžeš uvést svoji mejlovou adresu?.Pavel

    Pro 06, 2010
  • Obrázek uživatele Iveta
    Iveta (anonym)

    Nevěřím, že v 80.letech...Věř mi Mirko, že to tak fungovalo, jak už jsem sem napsala, vyrostla jsem na východním slovensku a tam to bylo normální, ve třídě před katedrou - kalhoty dolu, ohnout přes lavici nebo židli a poctivých 25 na holou, kdybych to řekla doma, tak dostanu 2x tolik, k učiteli musela být maximální úcta, stejně, jako jsme rodičům vykali.

    Led 09, 2011
  • Obrázek uživatele Američanka zastřelila své děti, protože odmlouvaly
    Američanka zast... (anonym)

    Před soudcem ve floridské Tampě v pondělí poprvé stanula 50letá žena, která ve čtvrtek zastřelila své dvě nezletilé děti. Důvodem mělo být jejich údajné odmlouvání. Policii zalarmovala matka Julie Scheneckerové. Výjezdová hlídka ženu našla v jejím domě, na šatech měla krev svého 13letého syna a o tři roky starší dcery. Vyšetřovatelům řekla, že děti odmlouvaly a ona to už nemohla dál trpět, což by prý měli pochopit. S pistolí ráže 38, kterou koupila pět dní před činem, plánovala zastřelit i sebe, ale nakonec tak neučinila. Místní média uvedl, že maminka Julie svého syna Beaua ve čtvrtek vezla na fotbalový trénink. Cestou ho střelila dvakrát do hlavy a pak se vrátila domů, kde našla dceru Calyx, jak řeší u počítače domácí úkol, tak ji střelila do tváře. Otec dětí, který je vojákem, byl v době činu na služební cestě v Kataru. O vraždě dětí se dozvěděl v pátek.

    Feb 01, 2011
  • Obrázek uživatele Lack
    Lack (anonym)

    Před soudcem ve floridské...Že by až tak zlobili? Ou jé!

    Feb 01, 2011
  • Obrázek uživatele Katka
    Katka (anonym)

    Já jsem pro výprasky. Ještě před 2 lety jsem byla doma bita a můžu potvrdit, že si pamatuju všechno, za co jsem kdy dostala. Bolelo to hodně a často jsem si myslela, že to bylo nespravedlivé. Na druhou stranu jsem teď za to velice ráda a své rodiče miluji. Vždycky když jsem provedla něco špatného, tak jsem dopředu věděla, že bude následovat výprask, mohla jsem si to rozmyslet a nedělat to. A v posledních cca 8-mi letech jsem si takhle rozmyslela spoustu věcí, například cigarety, chození ven po 22 hodině (což mám zakázáno stále, i přes to že už mi 18 bylo, a rodiče mi to povolují jen ve vyjímkách), alkohol, nevhodné chování v různých situacích, ale i třeba drogy. A vždycky byl výprask spravedlivý. Nikdy jsem se domů jít nebála a trest jsem přijímala s tím, že si to zasluhuju, když jsem zlobila. Také jsem však nebyla bita přes hranici možností, ano bolelo to a hodně, plakala jsem a slibovala si, že to už nikdy neudělám, ale nebylo to tolik, abych si říkala, že rodiče nenávidím nebo utíkala z domu. Nikdy jsem nebyla bita přes hlavu nebo tak, abych mohla být nenávratně zraněna. A nikdy na mě rodiče nekřičeli, proto jsem dnes takhle vyrovnaná a sebejistá. Pokud budu mít někdy své děti, nebudu je vychovávat jinak, věřím, že tohle je správná metoda.

    Bře 20, 2011
  • Obrázek uživatele jim
    jim (anonym)

    Aspon celý den celou vládu presidenta včetně mlátit do krve at poznají jaké to je když nás zaživa zabíjí ty svině zasraný!

    Bře 20, 2011
  • Obrázek uživatele !!!
    !!! (anonym)

    Ja jsem pro to mlatit decka holi nebo remenem na holou do krve.

    Bře 20, 2011
  • Obrázek uživatele jim
    jim (anonym)

    Pro !!!.Ano,ale jejich děcka.Ty vládní příživnický rozmazlený parchanty.At poznají co je to nemít nic jako máme my.At se ta hovadská prasata z hradu a jejich haranti plazí v krvi jako my.At zlo vymýtíme z našeho zkurvenýho státu.

    Bře 20, 2011
  • Obrázek uživatele Katka
    Katka (anonym)

    Aha, tak tohle jsou dost drsné názory. Člověkem je každý a každý má právo na to, aby s ním tak bylo zacházeno. Souhlasím s tím, že to tu není úplně OK. Ale mohlo by to být i horší. A navíc, nikdo z nás nemůže za své rodiče a nikdo z nás si nevybere, kam se narodí. Někdo má hold štěstí větší.

    Bře 20, 2011
  • Obrázek uživatele Katka
    Katka (anonym)

    Ja jsem pro to mlatit decka...A to by Vám nevadilo, že by se Vás ty děcka bály? A že by neznaly jiný způsob řešení problémů, než agresivitu?

    Bře 20, 2011
  • Obrázek uživatele Petr
    Petr (anonym)

    Rány padají tam, kde došly argumenty.

    Bře 21, 2011
  • Obrázek uživatele Naboznaeva
    Naboznaeva (anonym)

    Veriaci, ktorí sa riadia Písmom svätým, veria v správnosť telesných trestov. Poviem vám to obrazne. Kto mal v detstve peklo na zadku, jeho duša príde do neba. Kto však mal v detstve nebo na zadku, jeho dušu čaká peklo.

    Bře 28, 2011
  • Obrázek uživatele Ras
    Ras (anonym)

    Aha, tak tohle jsou dost...To není pravda, např. můj pes není člověkem.

    Dub 30, 2011
  • Obrázek uživatele A jinak jsi
    A jinak jsi (anonym)

    Veriaci, ktorí sa riadia...v pořádku? Anebo doufáš, že když jsi dostala na holou, bude to pro tebe vykoupením!

    Dub 30, 2011

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama