Strach dítěte z návštěvy lékaře

Strach dítěte z návštěvy lékaře

10.2.2011 00:00  |  Rodina a děti

I když s vámi dítě chodilo k lékaři pravidelně, může se stát, že najednou začne mít z lékařských prohlídek strach. Pokud vaše dítě odmítá chodit k lékaři, následuje několik rad, jak je možné problém překonat.... celý článek

Komentářů: 1 | Poslední komentář: 10.2.2011 18:06

Komentáře

reagovat 10.2.2011 18:06 - Miroslav Staněk

Respekt studu pacienta všeobecně ve zdravotnictví, v gynekologi, urologii, proktologii
a pod. zejména,
aneb co se medikům na fakultách a sestrám na zdravotních školách zřejmě nepřednáší,
ale co jsou povinni vědět a tedy co se přednášet (jednou – co nejdřív začít) musí.

Doktoři nejsou žádné nadpřirozené, éterické, bezpohlavní bytosti, jsou to „od přírody“ obyčejní lidé. Studium medicíny nebo speciálně gynekologie ještě nikoho nezbavilo sexuální vnímavosti, pohlavního pudu. Neudělalo z žádného muže či chlapa eunucha. Stejně tak u žen. Nelze tedy vůbec přijmout, akceptovat či věřit, že doktor má, jak oni říkají, „neosobní“ přístup k pacientovi (z reálně biologického a psychologického hlediska je takové tvrzení nesmysl. přetvářka a lež, klamání druhých i sebe sama) a je jisté, že si „na své" přijde. Jinak řečeno: Kdyby stěny ordinací (ambulancí) mohly nebo uměly mluvit.... Rovněž tak významové spojení „falešný stud“ je jejich nesmyslným, hloupým propagandistickým výmyslem. Člověk se buď stydí, nebo, je-li citově dementní, retardovaný, nebo jakkoliv necitlivý, se nestydí. Stávající praxe je, především ve zmíněných oborech, pro mnoho žen a manželských párů psychickým tlakem na rezignaci na stud a osobitost citového založení, zásahem do rodinného života a tedy velkou, ba nesnesitelnou psychickou zátěží. Stud je přirozený cit a jeho umrtvování či potlačování a v jejich důsledcích jeho absence činí člověka psychicky, specielně citově, deficitního a patří do prostředí vykřičených domů a lehkých žen. Bez studu má člověk neúplnou, deformovanou, zmrzačenou, psychickou – citovou výbavu. Tato manýra přežívá z dob, kdy povolání lékařky bylo ženám jen velice těžko přístupné a tedy šlo o vzácné výjimky a lékařství ve všech oborech bylo považováno prakticky za čistě mužskou záležitost. Gynekologie prováděná muži, bez respektu tohoto citu, bez ohledu na citové založení klientů, jako by tvor mužského (a ne, jak je logicky přirozené, opačného, tedy žena) pohlaví byl předurčen (od kdy, kým, čím???) pro výkon této činnosti, je mírně řečeno, s odpuštěním, prasárna. Neochota doktorů diferencovat lidské osobnosti i podle jejich citového založení, v oblasti osobní intimity, zejména sexuality a nahoty, ukazuje na jejich etickou, kulturní a intelektuální úroveň. Jednou ze základních dimenzí lidství je také estetické vnímání. Jak v tomto ohledu se to má s činností (gynekologií) při níž je ženám přikazováno, aby exhibovaly svoji nahotu a nechaly se osahávat příslušníky opačného pohlaví, cizím mužem (chlapem), není nutné rozvádět. Nejenže by měl být pacient dotazován na přijatelnost toho či onoho vyšetřovacího (diagnostického) a terapeutického postupu, měl by s ním být dohodnut a výslovně vyjádřeno stanovisko pacientky (-a); oni ani tehdy, kdy je pacient iniciativní v této komunikaci, dávají znát, že jsou to oni, kdo bude pískat a pacient bude podle nich skákat protože jej „mají v hrsti“. Vytvářejí tím pro pacienty zábrany, kvůli nimž pacient návštěvu lékaře odkládá, váhá. Tento moment je stejně tak neslučitelný s humánním posláním medicíny, s jejím humanitním základem. Evidentně si osobují právo jakékoliv manipulace s pacientem. Z pacientů si dělají prostituty a prostitutky. A je jejich zřejmým přesvědčením, že je nikdo a nic nedonutí k slušnosti. Je to chyba či přesněji špatnost systémová. Je ale prostředí doktorské tak strnulý, zkostnatělý aparát, navíc organizovaný systémem vzájemného zaštiťování (obdobně jako u mafií), že není schopen jakýchkoliv reforem svých zaběhnutých praktik, vedoucích k jejich polidštění, či zlidštění sám od sebe ze svého zamýšlení se a uvědomění a ze své iniciativy. V oblasti etického „myšlení“ jsou doktoři v nějakém ani ne středověku, jako spíš v nějakém prehistorickém dávnověku v protikladu k pokroku v oblasti jejich technického vybavení. Ve věci respektu lidské důstojnosti v smyslu obsahu tohoto dokumentu jde o zneužívání obav lidí o svoje zdraví a tím způsobem o zneužití důvěřivosti občanů – pacientů. Je to citové vydírání v pravém smyslu toho slova. Aby se mohlo něco změnit, musí to být od doktorů vyžadováno pacienty. Nestyďte se tedy jedíné: Připomenout doktorům, že cokoliv, co vám navrhují nebo od vás žádají máte právo odmítnout, že se stydíte, že je to naprosto přirozené, že je to vaše nezadatelné přirozené právo a jejich povinností, plynoucí z humanitní povahy, z humanitního základu jejich povolání, které jim nikdo nevnucoval, je toto vaše právo bez zaujetí, bez nevraživosti či jakékoliv averze vůči pacientovi respektovat. Nesmějí pacientovi přikazovat. Vše musí být záležitostí dohody a pacientova jasného a dobrovolného, nijak nevynuceného (ani psychickým nátlakem, např. zastrašováním) souhlasu. Mimo jiné také za to jsou placeni.Toto by si měl každý pacient uvědomit a na tom si u doktora stát, či na tom trvat. V žádném případě nestát před doktorem jako ponížený prosebník.
Skutečnost, že toto se děje v 21. století, kdy antropologové a filozofové – humanisté a etikové se zamýšlejí nad originalitou a jedinečností lidské bytosti, že se to děje v oboru, který má být službou tomuto unikátnímu fenoménu, nad tím každému soudnému člověku zbývá jenom nechápavě kroutit hlavou. Takový stav by se dal chápat jako nouzový, a nevyhnutelný, jako provizorium v polních lazaretech za prvními liniemi na bojištích světových válek, nikoliv však jako společenská norma chování člověka v období hlubokého míru v životě lidské společnosti. Chování doktorů v současném systému jejich činnosti, v němž mají prakticky zajištěnu nepostižitelnost a beztrestnost za jakoukoliv jejich nepřístojnost, naprosto ignoruje běžné normy slušnosti ve společenském životě, v mezilidských stycích. Kde jinde najdeme případy, že ten, kdo vstupuje do intimní sféry druhého člověka si vyhrazuje právo nebrat ohledy na jeho názory a především na jeho cítění a diktovat svoji hegemonii v tomto kontaktu, jak tomu je u doktorů v jejich jednání s pacientem?
Nakonec stojí za zjištění i to, kolik doktorů vůbec ví o Úmluvě o lidských právech v biomedicíně a Úmluvě na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny Rady Evropy z Ovidea 1997, které ČR ratifikovala a o Kodexu práv pacienta (všechny tyto dokumenty jsou k dispozici na internetu). Kolik doktorů tyto dokumenty mělo v rukách, kolik jich je četlo a co si o nich myslí. Skutečnost je taková, že vám doktoři dají znát, že jim s nimi můžete vlézt na záda. A takový postoj a chování doktorů týkající se etických principů, který je opovrhováním lidskou důstojností, zasluhuje adekvátní reakce pacientů.
Toto vše nabízíme k zamyšlení a pro uvědomnění si toho, že pacient nemá a nesmí být ani není v kontaktu s doktorem bezprávnou bytostí, ale občanským partnerem. A že pán doktor není totéž co pán bůh. Což, jak je všeobecně známo, velká většina doktorů dodnes nepochopila. Nenechejte si od nich vnutit fikci, že jsou něco co ve skutečnosti nejsou, protože vůbec nemohou být. Bylo by to k vaší škodě.


Následujících vyznání, či vzdechů najdete na internetu v diskusích na předmětné téma bezpočet. Zde je jen malá ukázka. Jak je to tedy se studem u pacientů (-tek) a všeobecně „neosobním přístupem“ k pacientům u doktorů, jimi bohorovně deklarovaným?
=============================================================================
Katchitka: neprijemny lekar Přidáno: 4. května 2007
Na gynekologii jsem chodila od 12ti let do 17ti k jedne gynekoložce, lékařka pak zemřela a já se musela přihlásit k jinému doktorovi, kde jsem byla jen jednou. vyšetření od něj bylo nepříjemné. jeho chování, hlazení po nohách a na oněch místech mi bylo dost nepřiíemné, až jsem si říkala, jestli není tak trošku úchylnej. teď už jsem nebyla na gynekologii skoro 4roky, protože v našem městě na gynekologii nepřibírají nikde. Moc pacientek, žádná volná místa, takže nevím co mám dělat. dojíždět 60km na gyndu je problém, zvlášť, když mám práci takovou jakou mám.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
No ja tam jdu tedka 26.2. poprvy uplne se bojim a hlavne stydim...je to takovy divny pred nakym cizim chlapem roztahovat nohy:(:(:( pa vendy
06.01.2009 - 15:19
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
anonym
prominte to kdyz neni pana, je namysli co tim hmatem a zrakem? to se ji dotyka rukama???diky
16.10.2008 - 20:24
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
anonym
Panebože, já se hrozně stydím jen to čtu. Ke gynekologovi ještě nechodím (je mi 15), ale když se doma stydím svléknout se i před mamkou, tak se začínám bát, abych jednou neudělala v ordinaci nějakou trapnou scénu.
18.09.2008 - 18:26
anonym
já pujdu ted behem týdne poprvé a abych řekla pravdu trochu se bojím, jsem ješte panna, je mi 15 a proste jsem ješte vyklepaná. Jinak mám se nejak oholit? A podle me je jedno jestli to je chlap nebo žena ale chtelo by to aby to byl nekdo sympatický a mladý, protože k nejakýmu dedkovu starýmu bych fakt jít nechtela...
12.07.2008 - 21:26
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Strakatý pes
Díky bohu za to, žes mně udělal mužem!!! :-D
25.04.2008 - 22:18
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sirius
Tak já chodím k ženě a troufám si tvrdit, že je jedna z nejlepších u nás ve svém oboru... Milá, příjemná, chápavá a podá přesně to vysvětlení, kterému rozumíte. Možná proto není tak jednoduché se k ní objednat:-D Nabito až po strop. Jinak jsem za první prohlídku neplatila... podle zákona je jedna prohlídka do roka placená státem.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------3. 4. 2006 16:57:49, Blanka. Ach jo.. Už vás někdy napadlo, že ani doktoři nejsou vždy úplně neutrální? Jeden (ke kterému už proto nechodím) mi začal "diagnosticky" tak dlouho žmoulat poštěváček a přitom mi "vyšetřoval" vagínu, až jsem se udělala... Byla jsem dlouho bez partnera, mohla to být jen minuta. Ale k tomu to stačilo. Ostuda, trapas... A on se jen tak blbě usmíval.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
puero
Eh......eh......éééh a ještě jednou Eh a úff! Ještě že su chlap. Zoriku máš moje uznání...popularizovat gynekologii je poměrně odvaha. Přiznám se, že jsem si to chtěl přečíst, jen abych se poučil, co se tam prohlíží (jsem úchyl) ale pochopil jsem, že pro holky, co tam jdou poprvé je to okamžik vrcholné odvahy a nervů se nestydět. Pff. Klobouk dolů jo a k tomu zubaři, no kdyby gynekologii dělal zubař, a obráceně, polohovací křeslo jakékoliv barvy by muselo nutně působit jako mučidlo. Brrr!
16.10.2008 - 20:02
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Je podľa teba normálne, že žiarlim na partnerkinho gynekológa? Neviem, prečo je mi to stále nepríjemné a stále nad tým rozmýšľam, čo tam s ňou asi tak robí pri vyšetrení. Viem že mi je manželka verná a viem aj to, že on je lekár a je to jeho práca ale aj tak. Keď viem že tam ide, niekedy skoro až šaliem a stále premýšľam nad tým a predstavujem si to ako to tam prebieha. Jednoducho mi vadí, keď jej cudzí muž dotýka na prsiach a pchá do nej všelijaké tie jeho nástroje. Rozprával som sa s ňou o tom povedala mi že je s ním ako s lekárom nadmieru spokojná a chodí k nemu od svojich 16 rokov a nemá dôvod meniť na gynekologičku, ja naozaj neviem či som normálny a čo mám robiť, asi sa budem musieť naučiť s tým žiť aj keď je to pre mňa veľmi ťažko, prosím ťa poraď mi...
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ahoj , vcelku Tě chápu . Mám podobný problém a taky nevím jak ho řešit . Snad když si s manželkou promluvíš to pochopí a třeba opravdu lékaře na lékařku změní . Moje paní chodí na prohlídky ke gynekoložce a bylo to v poho . Vůbec mě nenapadlo se nad tím pozastavovat . Teď přišla s tím že půjde na drobný zákrok ke gynekologovi a už to tu je . Nemůžu jí nic vyčítat, dlouho jsem se trápil sám a nechtěl jsem se o tom bavit aby si nemyslela že jsem blázen . Pak jsem jí to na její naléhání proč jsem takový divný vyklopil . Nevím jak to vezme ale je to jedno . Bludy o tom že je to doktor nefungují , je to především člověk a chlap jako každý jiný . Problém je v tom že to vadí spoustě chlapů ale málokdo to přizná .

Šíření tohoto dokumentu je prospěšné, žádoucí a doporučené.


EEO – Edice etické osvěty



Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Respekt studu pacienta všeobecně ve zdravotnictví, v gynekologi, urologii,...
Miroslav Staněk  |  10.2.2011 18:06

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *