Sledování televize je pro malé děti překážkou v rozvoji
2.5.2001 00:00
Rodina a děti
Až 40 procent dvouletých dětí ve Spojených státech sleduje televizi nejméně tři hodiny denně. Stejný čas tráví před televizní obrazovkou 25 procent tříletých dětí. Vyplývá to ze studie, kterou v pondělí zveřejnili vědci z dětské kliniky v americkém Cincinnati.
Podle směrnic Americké pediatrické akademie (AAP) by se děti
mladší dvou let neměly na televizi dívat vůbec a děti ve věku od
dvou do pěti let maximálně dvě hodiny denně.
"Tato pravidla neplatí jen pro televizi," řekl pediatr Daniel Broughton, člen komise navrhující tato doporučení. "Malé děti by měly být vystaveny po omezenou dobu všem médiím včetně videa, videoher a internetu."
Problémem u dvouletých a mladších dětí je podle Broughtona to, že se nacházejí na důležitém stupni rozvoje, kdy se učí získávat podněty ze svého okolí a reagovat na ně. "Malé děti chtějí působit na své prostředí a dostávat odezvu, což televize nesplňuje, a to pro ně může být frustrující. Televize děti učí jen sedět a pasivně přijímat nabízené, místo aby se aktivně účastnily dění ve svém okolí," vysvětlil vědec.
Nejmenší děti prý také neumějí odlišit skutečnost od fikce. "Televize je pro ně stejně reálná jako cokoliv jiného v jejich světě, například hraní s rodiči nebo sourozenci. Nejsou schopny vysvětlit si to, co vidí v televizi, jako fantazii nebo fikci," uvedl Broughton.
Tříleté až pětileté děti sice chápou dění v televizi o trochu lépe, avšak neuvědomují si zatím, co je zaměřeno například na prodej výrobků nebo určitého životního stylu.
"Tato studie by měla přinejmenším přimět rodiče, aby si položili otázku, kolik času stráví jejich dítě sledováním televize a proč," říká jeden z autorů výzkumu Robert Kahn. "Nepřímo se nabízí také otázka, co dnešní společnost dětem nenabízí a co je tedy nutí sledovat televizi v takovém rozsahu, dodává.
"Když tyto děti vyrostou, všechen čas strávený před obrazovkou televize nebo počítače je odvádí od aktivit, které vyžadují součinnost s ostatními lidmi a s okolím," tvrdí Broughton. "Děti musejí být podněcovány způsobem, jakým jsou vztahy s lidmi, knihy a hry, které je učí tvořivosti a umožňují jim být fyzicky aktivní."
Jedním z největších problémů prý je, že televize může u dětí ovlivňovat proces učení a vytváření vztahů k okolnímu světu. Vědci proto radí rodičům, aby se nezbavovali svých televizních přístrojů, ani osobních počítačů, ale věnovali více času a pozornosti svým dětem.
Zdroj: ČTK
"Tato pravidla neplatí jen pro televizi," řekl pediatr Daniel Broughton, člen komise navrhující tato doporučení. "Malé děti by měly být vystaveny po omezenou dobu všem médiím včetně videa, videoher a internetu."
Problémem u dvouletých a mladších dětí je podle Broughtona to, že se nacházejí na důležitém stupni rozvoje, kdy se učí získávat podněty ze svého okolí a reagovat na ně. "Malé děti chtějí působit na své prostředí a dostávat odezvu, což televize nesplňuje, a to pro ně může být frustrující. Televize děti učí jen sedět a pasivně přijímat nabízené, místo aby se aktivně účastnily dění ve svém okolí," vysvětlil vědec.
Nejmenší děti prý také neumějí odlišit skutečnost od fikce. "Televize je pro ně stejně reálná jako cokoliv jiného v jejich světě, například hraní s rodiči nebo sourozenci. Nejsou schopny vysvětlit si to, co vidí v televizi, jako fantazii nebo fikci," uvedl Broughton.
Tříleté až pětileté děti sice chápou dění v televizi o trochu lépe, avšak neuvědomují si zatím, co je zaměřeno například na prodej výrobků nebo určitého životního stylu.
"Tato studie by měla přinejmenším přimět rodiče, aby si položili otázku, kolik času stráví jejich dítě sledováním televize a proč," říká jeden z autorů výzkumu Robert Kahn. "Nepřímo se nabízí také otázka, co dnešní společnost dětem nenabízí a co je tedy nutí sledovat televizi v takovém rozsahu, dodává.
"Když tyto děti vyrostou, všechen čas strávený před obrazovkou televize nebo počítače je odvádí od aktivit, které vyžadují součinnost s ostatními lidmi a s okolím," tvrdí Broughton. "Děti musejí být podněcovány způsobem, jakým jsou vztahy s lidmi, knihy a hry, které je učí tvořivosti a umožňují jim být fyzicky aktivní."
Jedním z největších problémů prý je, že televize může u dětí ovlivňovat proces učení a vytváření vztahů k okolnímu světu. Vědci proto radí rodičům, aby se nezbavovali svých televizních přístrojů, ani osobních počítačů, ale věnovali více času a pozornosti svým dětem.
Zdroj: ČTK
linkuj | google | vybrali SME komentovat | tisknout | doporučit
