Rizika pozdního mateřství

28.2.2011 00:00
Rodina a děti

Pozdní mateřství se stává běžným případem Silně vzrostl počet žen, které mají dítě až v pozdějším věku. Před dvaceti lety jen jedna žena z padesáti přivedla své první dítě na svět v 35 letech nebo později. Před deseti lety už to byla jedna žena z patnácti, dnes je to každá pátá. Jaká jsou vlastně rizika a medicínské problémy v případě žen s prvním dítětem po 35, nebo dokonce po 40?

Patero možných nebezpečí

1. Plodnost

Prvním problémem je přijít do jiného stavu. Šance na úspěch se podle statistiky s věkem snižuje. Přibližně každá čtvrtá žena mezi 35 a 39 lety s tím má problémy, a když plánuje první dítě až s počátkem čtyřicítky, může na padesát procent počítat s potížemi. Mezi ženami kolem třicítky má problémy s otěhotněním jen každá šestá.

2. Potrat (abortus)

Jestliže těhotenství skončí dříve, než je dítě schopno života, nastane tzv. potrat. Plod je schopen přežití teprve od 22. týdne gravidity. Při počítání týdnů vycházejí ostatně gynekologové z prvního dne poslední menstruace. To je trochu nelogické - vždyť víme, že podle takových počtů není žena „v prvním týdnu“ ještě skutečně gravidní. Nicméně u tohoto způsobu zůstáváme, protože jsme mu uvykli. Přetrvává dokonce i v době ultrazvuku. Potraty se dějí téměř vždy v raném těhotenství, tj. ve druhém měsíci nebo počátkem třetího, většinou před 10. týdnem. Nebezpečí, že jiný stav skončí potratem, je u čtyřicetileté ženy asi trojnásobné proti ženě třicetileté.

3. Postižení, poškození při porodu a deformace

Výrazné postižení nebo porodní poškození se dnes vyskytuje skrovněji než dříve - celkem u méně než jednoho procenta všech narozených dětí. Příčinou jsou většinou infekce v době těhotenství nebo porodní komplikace. Ty mohou nastat při předčasném porodu (tedy před 32. týdnem), kdy jsou mozek a plíce dítěte ještě nedostatečně zralé, nebo při potratu v důsledku dlouhotrvajícího nedostatku kyselin. U starších rodiček se tyto komplikace nevyskytují častěji než u mladších.

Jedna americká a jedna německá studie, obě z devadesátých let, došly k výsledku, že děti starších matek, tedy pětatřicetiletých, a dokonce čtyřicetiletých, přicházejí na svět stejně zdravé jako děti matek mladších a žádné poruchy se u nich neobjevují častěji.

Existuje jedna výjimka: deformace a postižení spočívající na narušení chromozomů (např. trisomie 21, tzv. Downův syndrom) se u dětí starších matek vyskytují častěji. Riziko je ve 40 letech asi desetinásobné (1 : 80) ve srovnání s matkou třicetiletou (1 : 800); v 36 letech je riziko asi 1 : 300.

Rok od roku se více a více žen rozhoduje pro speciální prenatální diagnostiku za pomoci ultrazvuku (testy v průběhu těhotenství), a jsou-li starší, též pro punkci plodové vody a analýzu chromozomů. Tak můžeme ve stále větší míře odhalit děti s Downovým syndromem již před 20. týdnem těhotenství a jejich vývoj přerušit - tyto děti nepřijdou na svět (více o tom v 6. kapitole).

Veškeré ostatní deformace (jako třeba rozštěp páteře, vrozená hluchota, „koňská noha“ nebo rozštěp rtu či patra) se u dětí čtyřicetiletých matek vyskytují stejně často jako u dvacetiletých.

4. Rizika těhotenství

Je onen křížek, jímž označujeme těhotenství žen nad 35 let za rizikové, vůbec ještě oprávněný?

Porodníci porovnali průběh těhotenství a porodu u 164 788 žen, které přivedly své první dítě na svět v Hessensku mezi lety 1990 a 1995. Výsledky uveřejnili v odborném časopisu Porodnictví a ženské lékařství. Ukázalo se, že ženy ve věku mezi 35 a 39 lety vcelku neměly častější potíže než mladší ženy mezi 18 a 34 lety. Až u žen nad 40 let se poněkud častěji objevovala těhotenská cukrovka a také nízká porodní váha dítěte.

5. Rizika porodu

Velký rozdíl je ovšem v počtu porodů císařským řezem: každá druhá žena v Německu (48 %), která měla první dítě ve 40 letech nebo později, rodila císařským řezem.

Má to různé důvody:

1. Aby dítě nebylo poškozeno.

2. Nastávající matka se pro to rozhodla.

Svou roli však mohou sehrát také:

3. Strach porodníka z vyššího věku rodičky.

4. Nadměrné starosti o „pozdní dítě“.

Mezi 34 a 39 lety nepřivádí dítě na svět přirozenou cestou každá třetí žena (35 %), u mladších je to jen každá pátá (21 %).

Pět bodů, které jsme právě vyjmenovali, je dostatečným důvodem obav i pro mnoho žen daleko mladších, které se ptají: „Nejsem na to už stará? Dokdy je vůbec zodpovědné mít dítě? A kdy je opravdu pozdě?“

Jsou ovšem ještě další otázky, kterými se statistiky nezabývají. Jednou z nich je tato: „Budu mít já a my oba dost tělesných i duševních sil, radosti ze života, trpělivosti a snášenlivosti, abychom to zvládli, až nám tu bude pobíhat desetiletý pudivítr?“

Zdroj:  Maminkou ve čtyřiceti? (Portál)

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Ten kreten je zase všude !!
,  |  12.3.2011 08:17

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *