Rady pro rodiče oběti šikany

8.2.2012 00:01
Rodina a děti

Ochrana dítěte je nejdůležitější. Nespoléhejte se jen na školu. Hovořte s dítětem o tom, co se děje ve škole.

Je možné, že se mu agresoři, nebo i další děti ze třídy mstí, i když to nemá logiku, třeba nenápadně, ale i tak trýznivě. Možná, že některý učitel, který je blízký rodičům agresorů, v něm vidí „potížistu“. - Zároveň uvažujte i o možnosti, že bude nutno najít dítěti bezpeč­nější prostředí. Někdy pomůže převedení dítěte - snad jen dočasně - do vedlejší třídy. V úvahu připadá i žádost o domácí vzdělávání nebo o individu­ální program. Seznamte se s článkem deset Metodického pokynu MŠMT, ve kterém ministerstvo přímo vybízí ke stížnostem, nebude-li vše v pořádku. Uvažte, jestli byste se neměli sejít s rodiči agresorů a záležitost s nimi prohovořit. I když kontakt odmítnou, bude pro ně váš pokus o kontakt signálem, že se za své dítě berete, a spíše své dítě „pohlídají“.

Věnujte čas i prostředky k obohacení života dítěte, samozřejmě způso­bem, o který stojí a který mu prospěje. V úvahu přicházejí zajímavé rodinné výlety i zahraniční pobyty, předměty sloužící k rozvíjení zájmové činnosti atd. - Vyvarujte se však jednání, kterým byste podporovali sebelítost dítěte a dělali z něj chudáčka, chovaného „v bavlnce“, který musí dostat vše, co si zamane.

Mimoškolní společenský život, ať už jde o kontakty se spolužáky, nebo s jinými dětmi, je pro oběť šikany důležitou prevencí. Přinejmenším je cen­nou protiváhou méně uspokojivých vztahů ve škole. Navíc rozvíjí sociální dovednosti. Snažíme se dítě vést k tomu, aby se ve vztazích učilo „dávat i brát“, což často chybí zvláště jedináčkům.

Zvýšení odolnosti k šikaně je zpravidla možné. Nedává záruku, že se ši­kana nebude opakovat, ale omezuje nebezpečí.  Schopnost obstát v tělesném střetnutí, kterou v určitých situacích potře­buje každý člověk.  Rodiče by měli už od předškolního věku myslet na to, aby se dítě nebálo ránu snést a v určitých situacích i vrátit, a zároveň ovšem učíme sebeovládání, nedovolujeme dítěti, aby svévolně ubližovalo. U někte­rých dětí je ale každá snaha marná, prát se prostě nenaučí. Těm pomůže aspoň trénink tělesné síly, v němž bývají úspěšné. Svalová síla se dá v dětství trénin­kem rychle zvýšit a dítě si tak získá respekt spolužáků. Také překonávání únavy, různého nepohodlí a drobných bolestí, třeba škrábanců a odřenin při pronikání hustým lesním porostem na výletě pomáhá; dítě se stává otužilej­ším. Odvaha se dá cvičit např. skoky do vody z postupně zvětšované výšky. To všechno vede k větší odolnosti a - což je zvlášť důležité pro prevenci ši­kany - dítě tím získává sebeúctu a respekt spolužáků. To přispívá i k duševní vyrovnanosti a pohodě.

Přijměte radu a pomoc odborníků, zvláště psychologů. Ti by měli dítě vyšetřit a doporučit další postup, případně poskytnout dlouhodobější psy­chologické vedení, nebo i psychoterapii.

Zdroj: Pavel Říčan, Pavlína Janošová - Jak na šikanu, nakladatelství Grada

 


 


 

Přidat komentář

 
* *