Rady pro rodiče oběti šikany

Je možné, že se mu agresoři, nebo i další děti ze třídy mstí, i když to nemá logiku, třeba nenápadně, ale i tak trýznivě. Možná, že některý učitel, který je blízký rodičům agresorů, v něm vidí „potížistu“. - Zároveň uvažujte i o možnosti, že bude nutno najít dítěti bezpeč­nější prostředí. Někdy pomůže převedení dítěte - snad jen dočasně - do vedlejší třídy. V úvahu připadá i žádost o domácí vzdělávání nebo o individu­ální program. Seznamte se s článkem deset Metodického pokynu MŠMT, ve kterém ministerstvo přímo vybízí ke stížnostem, nebude-li vše v pořádku. Uvažte, jestli byste se neměli sejít s rodiči agresorů a záležitost s nimi prohovořit. I když kontakt odmítnou, bude pro ně váš pokus o kontakt signálem, že se za své dítě berete, a spíše své dítě „pohlídají“.

Věnujte čas i prostředky k obohacení života dítěte, samozřejmě způso­bem, o který stojí a který mu prospěje. V úvahu přicházejí zajímavé rodinné výlety i zahraniční pobyty, předměty sloužící k rozvíjení zájmové činnosti atd. - Vyvarujte se však jednání, kterým byste podporovali sebelítost dítěte a dělali z něj chudáčka, chovaného „v bavlnce“, který musí dostat vše, co si zamane.

Mimoškolní společenský život, ať už jde o kontakty se spolužáky, nebo s jinými dětmi, je pro oběť šikany důležitou prevencí. Přinejmenším je cen­nou protiváhou méně uspokojivých vztahů ve škole. Navíc rozvíjí sociální dovednosti. Snažíme se dítě vést k tomu, aby se ve vztazích učilo „dávat i brát“, což často chybí zvláště jedináčkům.