Puberta dvojčat

Puberta dvojčat

10.7.2002 00:00  |  Rodina a děti

V pubertě dochází k největším snahám dvojčat stejného pohlaví (a nemusí jít jen o jednovaječná dvojčata) o vlastní identitu. Začnou se rozdílně oblékat, často si změní účes, snaží se jedno od druhého za každou cenu odlišit. Čím dál tím víc jim vadí, jsou-li brána jako "ta dvojčata", ať už ze strany rodičů, příbuzných a učitelů, nebo ze strany spolužáků a kamarádů. Toto období trvá u různých dvojčat různě dlouho. Zajímavé však je, že po určité době se k sobě dvojčata opět vracejí a začínají své stejnosti využívat.... celý článek

Komentářů: 5 | Poslední komentář: 12.2.2007 15:26

Komentáře

reagovat 10.7.2002 11:46 - Jana

Já mám čtyřletá dvojčata kluky,djojvaječná.Dost na sobě lpí i když se občas řežou kvůli blbinám.Mám problém s tím,že jedno dítě se zatím jeví,že nebude připravené na školu/není to v inteligenci,spíš v určité specifické povaze/.Nerad chodí do školky,chce se mu malovat modrá tráva,schválně spojuje dohromady nesmyslné obrázky/jemu se to tak líbí/.Nevím jestli by u po psychické stránce neuškodilo,že brácha by šel do školy už dříve.Snad by bylo lepší dát je do školy stejně,ale každého do paralelní třídy.Každý odborník,kterého jsem se ptala měl jiné řešení.Potřebovala jsem se poradit spíše s někým,kdo toto řešil v praxi.Pokud můžete,pište na e-mail rene.karvai"tiscali.cz.Za každou radu budu vděčná a pokud bude v mých silách dám své rady ze života.Jana

reagovat 26.3.2006 15:19 - Liliana Netáhlíková

Bude mě letos 70 let a jsem z jednovaječných

dvojčat.Obě jsem se dožily tak vysokého věku.Chci říci, že od útlého dětství u nás trvá rivalita a závist.Máme období, kdy spolu nemluvíme i dva roky,a když spolu mluvíme, tak si já musím dávat na jazyk pozor abych nedej bože se sestry něčím nedotkla,jinak by zase na mne přestala mluvit,a ve všem mě dávala vinu,Nevím jak je tomožné, že úplně stejné sestry se tak nesnášejí,prožili jsme koncentrák, výchovu jednoho z rodičů-otce- matka krátce po válce zemřela.Těžko jsem se probíjely bez matky.Studovaly jsme zdravotní školu,já s velmi dobrým prospěchem a sestra s průměrným.Jakmile jsem ten den dostala výbornou,sestra se mnou přestala mluvit a poštvala na mne skoro celou třídu,měla jsem

s ní těžký život,i když za mládí jsme bez sebe nemohly být.Trochu se to zlepšilo ve stáří, ale ta řevnivost je tu stále.Jsem těžce nemocná, a ani to sestru neusmíří a ne

přijde mě dodat trochu odvahy jen se vychloubá u známých jaká je ona fit a já jsem takový chcípák.Je mě hanba, že to musí

vědět všichni okolo jak to mezi námi je.Slyšela jsem, že dvojčata nikdy nemají klid a jsou mezi nimi sváry a žřevnivost celý život.

reagovat 21.8.2006 18:09 -

sras 11.009

reagovat 12.2.2007 13:38 - Martina

Mám dvojčata pělité holky, škola nás čeká v záři 08, ale už teď přemýšlím, co bude pro ně nejlepší. Myslím, že jedna třída a každá v jiné lavici... Jaké jsou Vaše zkušenosti?

reagovat 12.2.2007 15:26 - Jana

Jako nezávislá pozorovatelka... myslím, že pro dvojčata je nejlepší, aby chodila přinejmenším do různé třídy, ne - li školy. Aby mělo každé vlastní identitu, názory atd...

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Já mám čtyřletá dvojčata kluky,djojvaječná.Dost na sobě lpí i když...
Jana  |  10.7.2002 11:46

Bude mě letos 70 let a jsem z jednovaječných dvojčat.Obě jsem se...
Liliana Netáhlíková  |  26.3.2006 15:19

sras 11.009
 |  21.8.2006 18:09

Mám dvojčata pělité holky, škola nás čeká v záři 08, ale už teď...
Martina  |  12.2.2007 13:38

Jako nezávislá pozorovatelka... myslím, že pro dvojčata je nejlepší,...
Jana  |  12.2.2007 15:26

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *