Prevence poruch příjmu potravy II

12.9.2002 00:00
Rodina a děti

Můžeme své děti nějak ochránit před mentální anorexií a bulímií? Lze poruchám příjmu potravy nějak předcházet? Tentokrát o problému kontroly a sebekontroly.

Dalším ústředním problémem poruch příjmu potravy je podle mě přílišná kontrola a sebekontrola. Kontrolou zde mám na mysli zvýšenou vnímavost pro chování (názory, uvažování, hodnoty) druhých lidí. Pečlivé sledování okolí má za účel jednak mít dobrý přehled o tom, co je "in" - mít ty správné vzory, ideály a také držet krok se světem, nezůstat pozadu.

Do jisté míry toto dělá skoro každý - všem nám alespoň trochu záleží na tom, co se kolem nás děje, co zajímá druhé lidi, jak se druzí chovají. Můžeme si pak vybrat, co přijmeme za své a proti čemu se vyhraníme. Příliš velká kontrola okolí je však dlouhodobě celkem vysilující, jsme tak neustále pod tlakem otázek: "Nejsem v něčem pozadu? Jak se na mě dívají druzí, co si o mě myslí?"

A tak prostě raději věříme tomu, že ti druzí (alespoň ti, na nichž nám záleží) nás berou i s našimi nedostatky, že nás mají rádi takové, jací jsme a že po nás neustále nechtějí, abychom se přizpůsobovali jejich mínění. Dostáváme se tak k důležitému bodu. Přílišné sledování okolí a neustálé srovnávání se s ním je důsledkem nedostatečné víry v to, že jsme okolím přijímáni takoví, jací jsme.

Sebekontrola je schopnost ovládat své chování a k životu je naprosto nutná. Sebekontrola spojená s odepíráním si nějakých požitků (také jídla) byla v historii vysoce hodnocena jako způsob stát se lepším člověkem.

Nadměrná sebekontrola je důsledkem velké snahy změnit se k lepšímu, být blíže k ideálu, který považujeme za obecně přijímaný kulturou, v níž žijeme. Přílišná kontrola okolního světa i sebe sama má společný motiv - být dost dobrý, abych mohl v tomto světě co nejlépe obstát, abych byl světem dostatečně oceněn.

Takové úsilí jde ruku v ruce s obrovským potlačováním základních pudových potřeb (pud obživy, sexuální pud, pud sebezáchovy) ve prospěch potřeby být přijímán okolím a něco v životě dokázat - realizovat se. Jakoby bylo nutné proto, aby mě měli druzí rádi a abych něco znamenal, přehlížet vlastní potřeby - potlačovat sám sebe ve prospěch potřeb okolí.

Co by z toho mohlo vyplývat pro prevenci?
- Měli bychom se snažit všímat si potřeb svých dětí. Ty nemusí být vždy splněny tak, jak si dítě představuje, ale mělo by vědět, že víme o tom, že něco potřebuje. Jde o to, aby dítě vědělo, že má nárok na vlastní potřeby a že nežije jen pro potřeby ostatních.
- Dítě by od mala nemělo být často vystavováno situacím, kdy by mělo pocit, že ho budou mít ostatní rádi pouze za určitých podmínek: "Když budeš zlobit (špatně se oblékat atd), nebude tě mít nikdo rád." V literatuře se mluví o bezpodmínečné lásce, o přijímání dítěte bez podmínek, takového, jaké je. Vychovávat ano, ale nepředělávat.

Příště budeme v tématu prevence PPP pokračovat a povíme si něco o problematickém vztahu k sobě samým. Jsem také otevřený pro diskusi nad myšlenkami v tomto článku, můžete se ptát nebo sdělovat vlastní názor či zkušenost.

Jan Kulhánek

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

myslim si, ze si ctou ty to clanky vetsinou lidi co se jich to tyka a.... tak...
yassi  |  6.3.2003 12:43

Pro TV pořad Trní hledáme hlavní hosty - partnerský pár na téma...
Petra Verzichová  |  19.12.2003 20:36

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *