Potřeba bílkovin v dětském věku

29.7.2003 00:00
Rodina a děti

Od té doby, co jsou známy choroby z nedostatku bílkovin, resp. z nedostatku některých stavebních kamenů bílkovin, tzv. aminokyselin, je věnována bílkovinám ve výživě zvýšená pozornost. Lidský organismus není schopen sám vytvářet všechny aminokyseliny, které jsou k tvorbě bílkovin třeba. Tyto tzv. esenciální (tj. pro život nezbytné) aminokyseliny musí tedy přijímat potravou. Jsou bohatě obsaženy v mase a vejcích, plně ale také v mléce, o něco méně v luštěninách a obilninách, jejich zdrojem jsou ale i mandle a ořechy. Maso a vejce nejsou tedy v žádném případě nezbytnou součástí potravy, bez které by nebylo možné se obejít.

Kulturní zvyklosti se vyvíjely tak, že národy východní Asie žily převážně vegetariánsky (nikoli z důvodů chudoby!), národy Severní a zejména Jižní Ameriky měly vysokou spotřebu masa, Evropané jsou svými zvyky a svojí spotřebou masa někde uprostřed.

K rozhodnutí, kdy by děti měly začít dostávat maso a vejce, mohou přispět následující hlediska: Pro kojenecký věk je bezpochyby nejlepší výživou mateřské mléko, které má nízký obsah bílkovin (přibližně poloviční oproti kravskému mléku). V tomto věku a dále až do ca tří let dochází k vyzrávání mozku natolik, že může být základem pro myšlenkovou činnost. Naproti tomu dochází v období prepubertálního rychlého růstu do délky především k vývoji svalové hmoty a síly. V této době je vývoj nervového systému a smyslových orgánů již dávno ukončen. Považujeme tedy za smysluplné, když ve výživě dítěte do tří let věku navážeme na model, který nám poskytuje mateřské mléko, s jeho poměrem bílkovin, cukrů a tuků. Jako zdroj bílkovin a esenciálních aminokyselin jsou plně dostačující mléčné produkty, obiloviny, mandle, ořechy, zelenina a ovoce - tedy takzvaná laktovegetabilní strava.

Začne-li ve třetím roce života dítě samo sebe důsledně označovat jako "já" a spolu s tím se objeví první forma sebevědomí dítěte, pak u něj můžeme ve zvýšené míře pozorovat i individuální instinkt pro to, které potraviny pro svůj individuální vývoj potřebuje a které ne. Tento instinkt je nezávislý na rodinných zvyklostech a je odlišný od momentálních chutí a nechutí dítěte mladšího. Není divu, že již v tomto věku se může ukázat, zda bude dítě spíše vegetariánem či ne. Některé děti poprvé nabízené maso a vejce odmítají, u jiných se stane jejích oblíbenou pochoutkou.

V rodině s pěti dětmi to může vypadat např. takto: první dítě jedlo od svých třetích narozenin v menší míře maso docela rádo. Druhé dítě s nevysvětlitelnou lačností dychtilo po mase, u stolu si od druhých vždy vyžebralo ještě kousek guláše navíc. Když vidělo salám, rybu nebo vejce, tak všeho nechalo, jenom aby je získalo. Třetí dítě, dcera, která se orientovala podle své starší sestřičky, si přála ke třetím narozeninám rybu. Jaké bylo její zklamání, když zjistila, že jí ryba vůbec nechutná! Ani maso nebo vejce neměla nijak zvlášť v oblibě, i když je tu a tam jedla. Čtvrté dítě bylo vysloveným vegetariánem, již zápach masa mu byl nepříjemný, ke třetím narozeninám si maso vůbec nepřálo. A páté bylo jako první. Na tomto příkladu vidíme, že určující nejsou rodinné stravovací návyky, nýbrž rozhodnutí zde vyplynulo z individuálního instinktu pro výživu toho kterého dítěte.

Dalším důvodem pro to, abychom se v prvních letech vyhýbali masu a vejcím (vedle zatížení masa a vajec škodlivými látkami), je jejich prokazatelný vliv na urychlení tělesného růstu a váhy. Fyzická robustnost zde vzniká na úkor duševní zralosti a vývoje. Pro lidi je na rozdíl od zvířat typický velmi pomalý růst a vyzrávání, zvířata se vyvíjí tím rychleji, čím vyšší podíl bílkovin jejich mléko obsahuje.

Závěrem je možné doporučit:
V ranném dětském věku laktovegetabilní stravu, od tří let pestrou stravu přizpůsobenou individuálním potřebám dítěte, s důrazem na kvalitativní nezávadnost. S ohledem na různé druhy a zdroje bílkovin (obiloviny, luštěniny, mléčné produkty, maso, vejce) stravu opět co nejrozmanitější. Při příliš jednostranných chutích a sklonech dítěte je možné použít i řadu malých triků, jak dítěti podstrčit i něco, co by samo nejedlo.

Pramen: GIóckIe Goebe/: Kindersprechstunde
Převzato z knihy Přirozená péče o vaše dítě, vydavatel Weleda s.r.o

Související články

Příznaky nedostatečného příjmu základních živin

29.1.2002 00:00

Řasy chlorella - kompletní zdroj živin

27.9.2001 00:00

Bílkoviny musí být kompletní

2.7.2001 00:00

Toxické látky v mase

27.11.2000 00:00

Alergie na mléko

5.10.2000 00:00

Zdroje bílkovin

22.2.2000 00:00

Nadbytek bílkoviny ve stravě

21.2.2000 00:00

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Můžete někdo poradit, který jogurt doporučujete pro 6-ti měsíční...
Marty  |  21.8.2003 14:28

6ti měsíční dítě, ale vůbec jogurty dostávat nemá... ty se...
Lucka  |  18.4.2008 18:54

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *