Polský Newsweek: Interrupce, nová fronta staré války

8.7.2003 00:00
Rodina a děti

Vypadá to, že nás čeká další válka o interrupce. Podobně jako před lety se nejprve dotkne jen politiků a veřejného života, ale může brzy ovládnout kavárenské stoky, podnikové jídelny, studentské bary i srdce a rozum nás všech. Ale nebude to jen opakování zarputilého a zideologizovaného sporu, jaký se vedl před deseti lety. Polská společnost je již jiná, napsal časopis Newsweek ve svém polském vydání.

Odpůrci přerušení těhotenství zaznamenali veliký úspěch, protože přesvědčili veřejné mínění, že potrat není problém medicínské technologie, ale základní otázka života, smrti a důstojnosti lidské bytosti.

"Nevím, kdy začíná člověk, nevím, kdy to je ještě plod a kdy už dítě. Nevím, a proto neriskuji," uvedl Jacek Kuron, který přeci býval odpůrcem zákona. V dnešním Polsku se tato slova zdají přerůstat do společenského vyznání víry. Paradoxně, špinavý a často demagogický spor nakonec přinesl dobré plody a ukázal se motorem rozvoje prenatální medicíny.

Pamatujete si ještě ovzduší sporu o interrupce z počátku 90. let? Hesla typu "Mé břicho patří mně!"? Jak to dnes zní prostince a vulgárně. Tři poslanci, kteří v roce 1989 začali jako první mluvit o omezení potratů, bývali přezdíváni "obránci oplodněného vajíčka". Od toho nás dělí světelné roky.

Změny postojů jsou zjevně v průzkumech. Počet osob, podle nichž by potraty měly být dostupné bez jakýchkoliv omezení, se snížil z 26 na 13 procent. Ti, kteří změnili názor, přešli do dominující skupiny, která souhlasí s interrupcemi pod více či méně komplikovanými podmínkami. Jen počet stoupenců absolutního zákazu potratů se nezměnil a osciluje okolo deseti procent.

Změnu ovzduší potvrzují gynekologové. Kazimierz Pietrzak, penzionovaný varšavský primář, vede soukromou gynekologickou ordinaci, navštěvovanou hlavně klientkami z dobře situovaných a vzdělaných rodin. "Ještě v 80. letech docela často přicházely třicátnice, abych jim provedl dvanáctý potrat v životě," říká. "Braly to jako kosmetický zásah. V čekárně jsem je občas slyšel říkat ostatním pacientkám: 'Jsem tu jen na chvilku, na zákrok'."

S takovým přístupem se Pietrzak už nesetkává. Přispěla k tomu jednak propagace antikoncepce, jednak i debaty o přerušení těhotenství vedly k zdravotnické osvětě. Sám po přijetí zákona pocítil úlevu, protože sice potraty prováděl, ale vždy jej pronásledovaly pochyby. Dnes zákroky důsledně odmítá, i když mu nabízejí "extra" příplatek. "Nabídky jsou dost časté. Ovzduší okolo potratů se změnilo - nepřistupuje se k nim tak lehkomyslně jako před zákonem, ale určitě ne natolik, aby ženy vůbec interrupcí zanechaly," říká.

Skutečně po deseti letech jsou vidět slabiny zákona. V praxi se potvrdily některé výhrady odpůrců zákona, které si dnes vyšívají na prapory stoupenci liberalizace. "Platné předpisy neberou ohled na ženy v dramatické životní situaci. A také demoralizují, protože společnost je bere jako další papírový zákaz, a praktickým důsledkem je vznik obrovského potratového podzemí," říká senátor Marek Balicki.

Stačí se podívat do novin, plných inzerátů s nabídkou služeb doma i v zahraničí. Kolegyně v redakci volaly na několik desítek inzerovaných čísel po celé zemi. Čekali jsme, že potratové podzemí bude fungovat v konspiraci a strachu. Ale šokovala otevřenost, s jakou lékaři nabízejí zakázané služby. Všichni na přímou otázku o přerušení těhotenství odpovídali: "Jistě, zvu vás." Až pak se hovořilo o podmínkách zákroku, době těhotenství a o ceně - od 600 do 2000 zlotých (od cca 4200 do cca 14.000 Kč).

Potratové podzemí a potratová turistika nepřipomínají "Peklo žen". Zákroky se provádějí v dobře vybavených ordinacích, hygienicky, s odbornou narkózou. Ale jako vše, co je zakázané, i potraty začínají lákat bezohledné gangstery. Ve Slezsku začíná proces se skupinou, která má na svědomí skoro 200 nelegálních zákroků. "Přicházely ženy v zoufalé situaci, chudé, nezaměstnané. Když neměly peníze, dávaly zlaté řetízky i občanské průkazy," říká Tomasz Tadla z katovické prokuratury.

Rozsah nelegálních potratů samozřejmě nelze upřesnit, ale lze porovnat demografická data. Například v sousední, kulturně blízké Litvě v roce 1998 připadalo na 36.800 porodů 27.500 potratů. V Čechách na více než 90.000 porodů 51.800 potratů. A podle polských statistik připadalo na 395.000 porodů 310 legálních interrupcí! Rozdíl, který bije do očí, lze vysvětlit dvěma způsoby: buď Polky náhle začaly ctít právo, anebo jsou statistiky jen mýdlová bublina. Přeci ještě v roce 1990 na 545.800 porodů připadalo 59.500 potratů - a to statistiky nepochycovaly síť soukromých ordinací.

Zákon se deset let masově porušuje, ale úřady mlčí. Policejní vyšetřování a potratové procesy teprve loni dosáhly celkového počtu 200. Na počátku června 2003 seděli ve vězeních s pravoplatnými rozsudky sotva čtyři lidé.

Zákazy však vedly nejen k potratovému podzemí, ale i k bouřlivému rozvoji prenatální medicíny. Mnoho žen, jejichž těhotenství provázely patologické vady, místo interrupce hledá pomoc, nehledě na technické zaostávání našeho zdravotnictví.

Wieslawě Žarské (29) ze Świebodzina koncem loňského roku ve 12. týdnu těhotenství gynekolog zjistil, že něco není v pořádku. O dva týdny později se přišlo na vadu, srostla močová trubice plodu. Obvykle, jestli těhotenství neskončí před porodem, dítě přichází na svět se zničenými ledvinami a plícemi, jen aby umřelo. "Byla jsem zoufalá. Hodně známých mě přemlouvalo k potratu. Vážně jsem o tom uvažovala. Doktor si ale vzpomněl, že se prý v Lodži dokáží pokusit se o záchranu." Wieslawa v Lodži strávila pět týdnů. Každých pár dnů ji propichovali břicho dlouhou jehlou a nakonec se podrobila operaci. "Jsem ve 32. týdnu," říká Wieslawa. "Cítím se dobře a lékaři říkají, že také dítě se vyvíjí správně. Jsem šťastná."

Studentka Milena Kozubová-Filipiaková z Vratislavy otěhotněla ve třetím ročníku gymnázia jako sedmnáctiletá. V pátém měsíci uslyšela verdikt: "Dítě má vážnou vadu, narodí se mrzák." Milena putovala po ordinacích a pokaždé slyšela totéž: "Přeci jste mladá! Teď těhotenství odstraníme a za rok, za dva porodíte zdravé dítě." Dokonce slyšela ironické šlehy, že to nejspíš bude rostlinka. "Vždy si na to vzpomenu, když má čtyřletá Anička běhá a skáče," směje se dnes Milena.

Není pochyb, že v blížící se politické bitvě takové děti poslouží "obráncům života" jako argument, že ani u krajně nepříznivých prognóz není potrat jediným východiskem. Aby však využili příklady dětí, vyléčených ještě v těhotenství, museli by aktivisté překonat nedůvěru k prenatálním vyšetřením.

Ovzduší podezíravosti vede v praxi k obtížné dostupnosti prenatálních vyšetření. Klinika profesora Zaremby jich vykonává tisícovku ročně, v celém Polsku jen dvakrát více. Někteří lékaři odmítají odeslat pacientku na vyšetření, protože si myslí, že tak brání počatý život (aby si matka neobstarala legální důvod pro potrat). "Je to nelogické," říká profesor Zaremba. "Přeci žena, které na těhotenství nezáleží a která nemá morální skrupule, se nepustí do složitých vyšetření, jenom proto, aby plod odstranila."

Dokonce je tu první soudní proces. Vede ho Barbara Wojnarowská z Lomže proti lékařům, kteří ji v roce 1999 odepřeli vyšetření, ačkoliv už porodila vážně nemocné dítě. Druhé dítě se také narodilo poškozené. Wojnarowská od místních lékařů požaduje odškodnění ve výši 1,4 milionu zlotých.

Zdroj: ČTK

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Asi jsi chlap, jinak bys to neviděl tak jednoznačně.
Iva  |  18.4.2008 23:41

Jestli se polská, nejenom, protipotratová politika stane vzorem pro...
Knihomol  |  19.4.2008 10:51

Prosím neurážejte muže, paní Zdenko. Vám by také nebylo příjemné,...
Václav  |  21.5.2010 23:07

Kolikpak znáte, Václave, takových mužů? Já tedy ani jednoho...
Lili  |  21.5.2010 23:43

Vážená paní Lili, podle Vás jsou to zřejmě muži, kdo jsou ti...
Václav  |  8.9.2010 21:44

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *