Na startovní čáře stojí další generace závislých

26.3.2014 00:01
Rodina a děti

Je to bohužel nepřehlédnutelné - nejen my dospělí jsme stále kulatější, ale i naše děti v posledních letech výrazně přibraly na (nad)váze. Víte, že v Česku minimálně každé páté dítě trpí nadváhou nebo obezitou?

S nedostatky ve výživě se u většiny dětí setkáváme již v raném dětství: příliš mnoho masa a uzenin, brambůrků a sladkostí a na druhé straně příliš málo ovoce a zeleniny. Jak je to možné? „Co se v mládí naučíš..- na tom něco je i z hlediska fyziologie výživy. Během prvních let života se naučíme mnohé věcí (i jídlo) přijímat nebo odmítat a napo­dobujeme dostupné, dobré nebo špatné, vzory. Naše zkuše­nost s výživou v dětství včetně získaných informací velmi silně přispívá k tomu, zda se po zbytek života budeme stra­vovat spíše zdravě, nebo zda nás chyby ve výživě budou do­provázet až do konce života, který v takovém případě přijde pravděpodobně předčasně.

Většina rodičů bohužel podporuje a umocňuje vrozenou zálibu dětí ve sladkém: jíž ty nejmladší děti jsou odměňo­vány nebo utěšovány sladkostmi, cukr se vyskytuje všude a vždy. Naneštěstí má ale nadměrná konzumace cukrů a tuků právě u malých dětí velmi negativní vliv na jejich inteligenci. Je vědecky dokázané, že čím častěji tříleté děti konzumují polotovary s vysokým obsahem tuku a cukru, tím hůře o několik let později skórují v inteligenčních tes­tech. Naopak děti, které jedí hodně ovoce, salátu, těstovin a rýže, nabízejí svému mozku výrazně lepší podmínky k růstu, což se velmi pozitivně odrazí v lepších výsledcích v testech.

Je skutečně jednoduché dávat dětem správnou výživu? A pokud ano, proč to potom neděláme? Dobrá otázka. Ze by nám (domnělá) rozmanitost nabídky v supermarketech tolik komplikovala soustředění na skutečně zdravé potra­viny? Nebo nás (a naše děti!) potravinářský průmysl rozpty­luje, svádí a manipuluje? Přesně tak! Cítíme se bezmocní a máme pocit, že se sladkosti v nákupním košíku objevují nějak samy, „jakoby kouzlem“. A co teprve mnoho „dět­ských potravin“; doufáme, že jsou pro naše potomky dobré (nebo alespoň akceptovatelné).

To ale nejsou. Společnosti na ochranu spotřebitelů a an­gažovaní rodiče se již dlouho snaží dosáhnout toho, aby speciální „dětské potraviny“ přestaly být nabízeny. Věděli jste, že jich v současnosti existuje kolem 400? Dětská šunka, dětský jogurt, dětský sýr, dětské můsli, dětská čo­koláda nebo dětská limonáda a mnoho dalších však ne­jsou z výživového hlediska nijak cenné, a již vůbec nejsou uzpůsobené speciálním výživovým požadavkům dospívají­cích dětí. Téměř všechny tyto produkty jsou příliš sladké (a/nebo příliš tučné), takže jsou zcela nadbytečné a škod­livé! Proč tedy „dětské potraviny“ vůbec existují? Zjevně to má zcela jiný důvod, a to trefit se do dětských chutí a vybu­dovat u dětí dlouhodobou závislost.

Potravinářský průmysl bohužel nechce „pochopit“, že speciální nabídky dětem škodí - protože konec konců „dět­skými kreacemi“ je možné vydělat skutečně hodně peněz! A takový ziskový obchod je nutné za každou cenu uchovat a rozšířit. Špatné svědomí? Naopak! To je přece starost ro­dičů. Jsou to konec konců právě oni, kdo mají zodpověd­nost za své děti. A nutí nás „poučené spotřebitele“ a „po­krokové rodiče“ snad někdo všechny tyto skvělé křiklavě barevné a většinou strašně přeslazené produkty kupovat?

Takže „černého Petra“ máme v rukou my rodiče. A sa­mozřejmě existuje mnoho rodičů, kteří mají velmi špatné svědomí, když vidí, čím vším se jejich děti cpou. Špatné svědomí jim ale většinou bohužel nedodá sílu (a výdrž) vypudit sladkosti z každodenního života. Kdo má děti, ví, jak psychicky náročný takový boj může být! Jak skvělé, že má potravinářský průmysl pro všechny (slabé) „rodiče se svědomím“ porozumění a produkuje speciální produkty s „uklidňujícím“ reklamním textem typu: „slazeno přírod­ním cukrem z ovoce“ nebo „bez tuku“ - to jsou dva oblí­bené slogany objevující se velmi často na obalech. A mají požadovaný efekt, protože takto označené produkty se velmi dobře prodávají.

Možná to již tušíte: ani tyto kreace nejsou pro naše děti vhodné. Potravinářský průmysl se nás opět snaží přelstít a my mu bohužel opět naletíme. „Slazen přírodním cuk­rem z ovoce“ znamená téměř vždy (průmyslový) ovocný cukr, který - jak již bylo zdůrazněno - není lepší než jaký­koli jiný cukr, vlastně je ještě horší. A „bez tuku“ často zna­mená pouze to, že je chuť zvýrazňující plnidlo, tedy „tuk“, nahrazen závislost vyvolávajícím cukrem. Další dva skvělé nápady potravinářského průmyslu, jak nás spotřebitele pěkně povodit za nos!

Látkové výměně našich dětí obrovské množství cukru vůbec nesvědčí. Jejich systém je ještě citlivější a náchylnější k poruše než systém látkové výměny dospělých. Věděli jste, že se vědci již delší dobu domnívají, že existuje vztah mezi vysokou konzumací cukru a stále se zvyšujícími počty dětí s poruchami chování a soustředění? Rovněž skutečnost, že stále více dětí trpí onemocněním diabetes 1. typu, souvisí podle vyjádření odborníků s nadměrnou konzumací cukru.

Také znáte děti, které „špatně jedí“, přestože mají na­prosto normální hlad a chuť k jídlu? Jak dostane dítě ná­lepku ubožátka, jež „špatně jí“? Je-li dítě neustále „udržováno v kondici“ sladkým, začne častěji odmítat ostatní potraviny. Jídlo se tak stane mučením. A co udělají rodiče, „aby dítě vůbec něco snědlo“? Dají mu sladkosti, které samozřejmě okamžitě sní. Dítěti se tak rychle zvýší hladina cukru v krvi, je krátkodobě zasyceno a nemá chuť na nic zdravého. Co následuje? Nevyhnutelný strašný hlad. „Mám hlad! Chci hned jogurt nebo čokoládu!“ Dítě tak přežije celý den a stále více odmítá zdravé potraviny. Dostáváme se tak do typického začarovaného cukerného kruhu, který je velmi těžké překonat. Pokud totiž mlsnému dítěti odebereme jeho hlavní zdroj kalorií, stane se velmi často, že začne od­mítat jakékoli jiné než sladké potraviny, čímž uvrhne své rodiče do ještě většího zoufalství. A než aby „krkavčí rodiče“ nechali své dítě umřít hlady, dají mu raději jeho oblíbené sladkosti.

Potravinářský průmysl se mezitím raduje ze stále se zvyšujících obratů. Z jeho pohledu samozřejmě neexistují děti a dospívající závislí na cukru, ale pouze děti a dospí­vající, kteří mají rádi sladké. A uspokojit jejich potřeby, to přece není nic jiného než obchod. Zajímavé je, že se jedná o vysoce lukrativní obchod s obrovským potenciálem. To vysvětluje i velké množství nových nápaditých výrobků, které se na trh dostávají.

Potravinářský průmysl je velmi kreativní a neustále se snaží rozšiřovat cílovou skupinu. Objevuje se například stále více produktů obsahujících cukr určených již pro mi­minka nebo velmi malé děti. Je to velmi dobrý tah, protože během druhého roku života děti poznávají rozmanitost chutí, kromě mléka začínají dostávat i ovocné a zeleninové kaše. A velmi brzy rovněž dětské sušenky nebo (silně osla­zené) instantní kaše. Potravinářský průmysl tedy ovlivňuje chuťový vývoj dětí již od velmi raného věku, často už jako kojenec, protože dostává potraviny s logem: „Kojenecká výživa / sušené mléko“. Mnoho rodičů po těchto výrob­cích rádo sáhne, protože jim to připadá dobré a bezpečné. U mnoha výrobků se ale bohužel jedná o mylný (a přesla­zený) závěr.

Dětem chutná. Ve svém životě totiž nepoznaly nic ji­ného. A až přijde čas, kdy si děti při jídle začnou brát za vzor své rodiče a budou chtít ochutnat jejich jídla, budou se milé děti často bohužel stravovat ještě hůře.

Proč? Protože mnoho rodičů nemůže v oblasti stravování sloužit jako vzor. Již dávno totiž sedli potravinářskému prů­myslu na lep a nedokážou si se svou závislostí poradit. Děti potom jedí totéž co rodiče: nezdravé jídlo z řetězců rych­lého občerstvení, polotovary, sladkosti, limonády a mnoho dalších „kreací“. Díky tuku a cukru, které jsou hlavními no­siteli chuti, tak i ti nejmladší najdou rychle zalíbení v „mo­derním“ stravování.

Nepříjemné je, že malé tělo reaguje na výkyvy v hla­dině cukru velmi citlivě: nejprve je nadmíru stimulováno a potom totálně vyčerpáno. Až do dalšího „cukerného šoku“. Děti samy se domnívají, že jsou tyto neustálé výkyvy na­horu a dolů normální; odkud by také měly vědět, že je jim často „nějak divně“, protože jedí příliš mnoho sladkého?

Michaela, 36 let

Můj syn u jídla mnoho let strašně „remcal“ a přiváděl mě tím k šílenství. Nejhorší to bylo ráno u snídaně. Bez ohledu na to, co jsem mu nabídla, říkal: „Ne, to nechci!“ Nalákat jsem ho mohla pouze na speciální dětské jo­gurty. Věděla jsem sice, že dva malé kelímky obsahují pět kostek cukru, ale byla jsem prostě ráda, že jí ales­poň něco. Když začal chodit do školky, musela jsem mu dávat ke svačině sušenky s mléčnou náplní. Pokud je ve své svačinové krabičce nenašel, odmítal sníst cokoli jiného. Nejprve vždy snědl sladké sušenky a teprve pak se začal zajímat o chleba. Většinou si do něj pouze bez chuti jednou nebo dvakrát kousl a nechal ho být, pro­tože již vlastně neměl hlad. Oběd ve školce většinou nechal být, jedl pouze, když byly hranolky, těstoviny nebo rýžový nákyp. Odpoledne přišel hladový domů a vyžadoval dětský jogurt nebo tvaroh. Promlsal se od­polednem a večer již opět neměl chuť k jídlu.

Takhle to pokračovalo mnoho let a i dnes jí mnohem více sladkého, než by pro něj bylo dobré. Dlouho jsem si namlouvala, že „dětské potraviny“ přece nemohou být tak špatné, a některé jsou dokonce obohacené o vi­taminy a minerální látky. Dnes vím, že jsem bohužel velmi výrazně přispěla k synově současné závislosti na cukru.

Přidávat do „dětských potravin“ umělé vitaminy a mi­nerály, a přetvořit tak zbytečnou potravinu na domněle zdravé jídlo je dalším šikovným tahem potravinářského průmyslu. A zjevně výnosným, protože se na trhu objevuje stále více těchto výrobků. Mnoho vitaminů ale bohužel také nepomůže, právě naopak; pokud jí někdo často jídlo „obohacené vitaminy“, je ohrožen nebezpečným předávkováním. Kdo z nás totiž v nepřeberné nabídce dokáže realis­ticky vyhodnotit, kolik (umělých) vitaminů v sobě již má!

V současné době skutečně není snadné zajistit dětem vyváženou stravu. Pokušení je příliš velké a nedůvěra v po­travinářský průmysl bohužel ještě stále příliš malá. Kromě toho, že mnoho dětí jí špatně, většina z nich bohužel musí navíc jíst sama, bez společnosti ostatních. Možná se to mnohým z vás nezdá reálné, ale v současností skutečně jí relativně mnoho dětí zcela o samotě. Často je jejich jedi­ným společníkem, utěšitelem a bavičem televize.

Společné jídlo je přece mnohem víc než pouhá společnost u jídla - děti zažívají pocit bezpečí a soudržnosti, mohou ostat­ním vyprávět, co během dne prožily. Nebo mohou mlčet a naslouchat ostatním, což je také dobré. Hlavní je jíst společně, a ne o samotě. Pokud společná jídla probíhají harmonicky, pro­žívá dítě příjemný pocit sounáležitosti, což ho posílí a podpoří. Věděli jste, že děti, které tento pocit bezpečí prožívají často, mají později málokdy problémy s drogami, kriminalitou, po­ruchami chování nebo s poruchami příjmu potravy? Už kvůli tomu by stálo za to se nad společným stolováním zamyslet.

Společné stolování je tedy v mnoha ohledech zdravé. A pra­videlný pohyb rovněž neškodí. Teoreticky to samozřejmě všichni víme, proč ale potom v praxi trpí stále více dětí akutním nedostatkem pohybu? Protože přirozená potřeba pohybu, která zajistí, že jsou děti sportovně aktivní, přetrvává bohužel pouze několik let. Nejpozději v pubertě se zájem o pohyb výrazně zmenší. Najednou je mnohem zajímavější počítač, playstation a televize. A úměrně ke zvyšující se době strávené pasivní kon­zumací televize apod. se zvyšuje i konzumace cukru a tuku. Důsledkem je bohužel často velmi výrazná a viditelná nadváha.

Zdroj: Martina Fontana - Sladká droga, nakladatelství Portál

Související články

Školní jídelny musí podle vyhlášky vařit nezdravě

23.1.2014 00:01

Energetické nápoje mohou poškozovat zdraví dětí a mladých lidí

6.9.2013 00:01

Počet obézních dětí se v ČR za patnáct let zčtyřnásobil

27.12.2012 00:01

Desatero proti dětské obezitě a nadváze

1.11.2012 00:01

Tři čtvrtiny českých dětí se nepohybují ani hodinu denně

3.8.2012 00:01

Jak řešit nadváhu dítěte?

19.9.2011 00:00

Zavedení ovocných příkrmů u některých kojenců může způsobit vážné zdravotní problémy

9.9.2011 00:00

Bolesti břicha u dítěte

20.5.2011 00:00

Cukrová intolerance u kojenců

13.5.2011 00:00

Jíte hodně sladkostí a chcete zhubnout?

10.3.2010 00:00

Každodenní sladkosti dělají z dětí násilníky

21.10.2009 00:00

Škodlivé látky v potravinách

30.3.2009 00:00

Dětské cereálie nejsou vhodnou každodenní snídaní

19.1.2009 00:00

Poruchy příjmu potravy - mentální anorexie, mentální bulimie a orthorexie

23.10.2008 00:00

Nízkotučné potraviny nejsou pro děti vhodné

29.4.2008 00:00

Sacharidy v dětské výživě aneb Zdravé mlsání

13.3.2008 00:00

Zdravé cukroví pro děti

20.2.2007 00:00

Cola vyvolává hyperaktivitu

16.2.2007 00:00

Děti mají nemoci dospělých

2.5.2006 00:00

Přídatkový cukr je pro děti nebezpečný

2.2.2005 00:00

V USA učí předškoláky nekoukat na televizi

19.2.2004 00:00

Jak se zbavit závislosti na cukru

6.1.2004 00:00

Co je příčinou závislosti na uhlovodanech?

2.12.2003 00:00

Příznaky závislosti na uhlovodanech

25.11.2003 00:00

Závislost na potravinách-nadváha-cukrovka

4.2.2003 00:00

117 způsobů, jak bílý cukr ničí vaše zdraví

2.12.2002 00:00

Vliv stravy na pomočování dítěte

13.2.2002 00:00

Vliv cukru na zdraví dětí

6.2.2002 00:00

Příběh z praxe doktora etikoterapeuta - enuréza

30.10.2001 00:00

Průmyslově zpracované potraviny přispívají k nadváze

10.10.2001 00:00

Jak sladili naši předkové?

5.10.2001 00:00

Cukrová závislost

20.6.2001 00:00

Čím nahradit bílou drogu?

7.1.2001 00:00

Pět bílých zel

22.6.2000 00:00

Omezte cukr, kávu a čokoládu

15.2.2000 00:00

Přidat komentář

 
* *