Měla byste v těhotenství číst svému břichu pohádky?

24.3.2009 00:00
Rodina a děti

Pamatují se novorozenci na to, co zažili před narozením? Vědci se rozhodli to zjistit a požádali dvanáct těhotných žen, aby během posledních šesti týdnů těhotenství předčítaly pasáž z pohádky pro děti (Kocour v botách). (De Casper a Spence 1986)


Dva až tři dny po narození dítěte byla testována jeho schopnost vzpomenout si na Kocoura v botách. Kojenec byl sledován při poslechu této pohádky za použití jedné z variant testu non-nutritivního sání, při němž je snímač napojen na dudlík. Vědci zjistili, že kojenci výrazněji rytmicky sají, když slyší pasáž z pohádky, kterou jim četla maminka během posledních šesti týdnů těhotenství, než když poslouchají jiné pasáže, které nikdy předtím neslyšeli.


Překvapivé bylo zjištění, že kojenci i nadále preferují pasáž, kterou znají, i když ji už nečte matka, ale někdo jiný?
Zdá se tedy, že se skutečně jednalo o právě tento předčítaný a poté rozpoznaný příběh, který se tak stal jakýmsi ?prenatálním otiskem?.


Další psychologové se pustili ještě dál (De Casper, Lecanuet, Busnel, Granier-Deferre a Maugeais, 1994).
Novorozenec je vystaven poslechu podnětů (stimulů) ve chvíli, kdy udělá mezi sáním delší pauzu. Předvedou mu jiný podnět, když dělá kratší pauzy. Miminko se brzy naučí regulovat svůj rytmus sání v závislosti na svých preferencích pro jeden či druhý podnět: ?Když saji pomalu, dostanu tohle, a když saji rychle, dostanu tamto??.

Připravili jiný pokus, tentokrát s plodem starým třicet tři týdny. Požádali dvacet osm budoucích maminek, aby třikrát až čtyřikrát denně po dobu čtyř týdnů nahlas recitovaly báseň. Po uplynutí čtyř týdnů pustili miminku pomocí reproduktoru, umístěného na matčině břiše, jednak báseň, kterou už předtím poslouchalo, jednak neznámou báseň. Obě básně četla a nahrála osoba, kterou miminko
neznalo. Matka dostala na uši sluchátka s hudbou, aby se neutralizovala případná interakce mezi matkou a dítětem. Během čtení obou básní byly zaznamenávány změny srdečního tepu plodu.


Výsledky ukázaly, že srdce plodu zvolnilo tempo při poslouchání známé básně. Při poslechu neznámé básně nebyly naměřeny žádné změny.
Závěrem lze konstatovat, že plod slyší a rozpozná hlas, který vnímá. Je dokonce schopen si ho vybavit (přinejmenším do určitého stupně). Dalo by se říci, že lidský plod má rád to, co zná, a uklidňuje ho to?

Závěr
Dítě v době před narozením poslouchá a pravděpodobně oceňuje příběhy, které mu někdo vypravuje. A líbí se mu hlavně ty, které už zná. Tak jako všem dětem?

Zdroj: Serge Ciccotti - Rozumíte svému děťátku?, nakladatelství Portál

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Hi Dear Email:amianyak(at)yahoo(dot)com Peace be unto you,how are you...
Hi Dear  |  24.3.2009 17:18

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *