Jak léčili děti

15.3.2000 00:00
Rodina a děti

Vesnické matky měly velkou starost, aby jejich dítě především nebylo křivé. Proto je vždy v peřince dobře srovnaly a co nejvíce stáhly povijanem. Věřily také, že dá-li se dítěti na první koupání úplně studená voda, bude "na zimu ztvrdlé", tedy odolnější a otužilejší.

Největší starost měly maminky o hlavu děťátka, ta musela být vždy v teple, pečlivě zabalená. Děti nosili pokrývku hlavy do dvou let, bez ohledu na roční období. Do šestinedělí chodila na děti také ráda "můra". Zaříkávala se pomocí známých muřích noh, napsaných křídou na dveřích, na kolébce nebo na posteli.

Obávanou byla taky "ta potvora", jak nazývali psotník. Používal se proti němu tzv. jelení duch, jímž maminky denně pečlivě celé tělíčko mazaly.

Když chtěla maminka dítě odstavit - běžně se to dělalo v půldruhém roce, i déle - nesměla to udělat, když kvetly stromy, aby dítěti brzy nezešedivěly vlasy, nebo v listopadu, aby se nedožilo krátkého věku. Jako amulet dávaly dětem na krk stříbrný peníz s ouškem.

Proti řadě neduhů se používala různá zaříkání. Na boule se například muselo říct: "Ty boule vošklivá, nedělej se veliká a zmizni, jdi do díry, kde krtek reje, zmiz a nerost víc, jako neroste kvítí v sítí, ajť ta boule víc neroste nic. Bůh Otec, Bůh Syn a Duch svatý. Amen, nikdá."

Do roka věku dítěte se mu nesměly stříhat vlasy ani nehty (maminky je okusovaly), aby se nepřistřihl věk dítěte. Ani nešitá košilka (vcelku) se dítěti dávat neměla, zašil by se mu krok a dítě by do roka nechodilo.

Maminky věděly, že kašle-li dítě, je třeba udělat lázeň ze svařených otrub a napařit dítěti nožičky, pak je natřít husím sádlem, posypat solí, zabalit do šatů a uložit dítě do postele, aby se vypotilo. Psí sádlo bylo prospěšné proti dýchavičnosti, při bolení v prsou bylo dobré užívat med s křenem nebo dospělí užívali svařenou kořalku s cukrem. Proti žaludečním křečím pili kořalku svařenou s máslem a užívali meduňkové kapky. Na postižené místo se přikládaly také placky ze žitné mouky zadělané silnou kořalkou a posypané pepřem.

Dětem při zácpě maminky podávaly odvar z heřmánku a fenyklu nebo také šťávu z nastrouhané cibule s cukrem (dobrá i při nachlazení, kašli apod). Bolí-li zuby, je dobré dát do ucha stroužek česneku. Pokud bolí hlava, je zase účinné přikládat řepové, zelné nebo křenové lupeny či strouhané brambory a kyselé zelí. Kdo trpěl stálým bolením hlavy, udělal dobře, když snědl každý den po ránu na lačný žaludek několik pepřů. Při bolení v krku užívali med se zázvorem.

Na bolavé oči kladli naši předkové zelenou petržel nebo je vymývali kozím mlékem. Lidé, kteří trpěli tzv. vlčí mlhou, si na oči přikládali tenké kousky hovězího masa. Hluchý nebo nedoslýchaví člověk si utloukl netřesk a kapal si šťávu do uší.

zdroj: PhDr. Olga Krumlovská - Místa která léčí

Související články

Taneční extáze pro zdraví

27.1.2001 00:00

Mužské šestinedělí v různých kulturách

19.1.2001 00:00

Porodní báby u přírodních národů

18.1.2001 00:00

Jak se léčil lid

19.3.2000 00:00

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Coze udelal nedoslychavÍ clovek?!?!?
Jana79  |  10.1.2006 16:13

Co to byl psotník?
vera74  |  28.5.2006 20:27

Psotník prý byly nejaky krece, ktere mohly vest az k bezvedomi. Vic mi...
Caa  |  3.12.2007 22:46

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *