Diagnostika poruchy autistického spektra ve škole

21.9.2010 00:00
Rodina a děti

Je nutné, aby učitelé (ale i lékaři- -pediatři) byli schopni odhalit problém u dítěte, u kterého diagnostika z různých důvodů neproběhla, a mohli tak napomoci dítě předat do péče specializovanému pracovišti. Po této stránce jsou však ve vzdělávání pedagogů všech stupňů škol velké rezervy.

Každý učitel by měl být s touto problematikou podrobně seznámen, je totiž vysoce pravděpodobné, že se během výkonu své profese s dítětem s PAS setká. Existující škály se používají u dětí v prvních letech školní docházky, neboť v té době se začínají nejvýrazněji projevovat neobvyklé vzorce chování a nápadné vlastnosti (např. Australskou škálu AS najdeme v publikaci Aspergerův syndrom: porucha sociálních vztahů a komunikace od T. Attwooda). Pro účely této publikace jsme zvolili kritéria, která lze používat i v pozdějším věku (12 let a více), tedy v době, kdy dítě přichází na víceleté gymnázium nebo na druhý stupeň základní školy:

-        Student se vyhýbá kontaktu s vrstevníky, zvláště při spontánních příležitostech (přestávky, volné hodiny apod.), kdy se to od něj očekává.

-        Působí, jako by si neuvědomoval pravidla společenského chování nebo je vědomě porušoval, zvláště nevhodnými (netaktními) poznámkami, které mohou ostatním ubližovat. (Nutno podotknout, že tyto poznámky mohou být i velmi trefné a pravdivé.)

-         Projevuje se u něj chování nepřiměřené kontextu situace (nepřizpůsobivost změnám kontextu).

-         Má nedostatek empatie - působí chladně, vypočítavě, navíc to vůbec neskrývá.

-         Vypadá, jako by očekával, že druzí znají jeho myšlenky a mají povědomí o jeho názorech a představách.

-         Objevuje se u něj výrazný neklid v situacích, kdy se něco neočekávaně změní nebo pokazí, těžko zvládá adaptaci na nové prostředí a situace.

-         Vyjadřuje své pocity v nesprávném kontextu, nedostatečně přesně.

-         Neodlišuje intenzitu pocitů, které projevují druzí lidé (má jakoby jinak nastavenou intenzitu projevovaných emocí).

-        Nemá zájem o kolektivní sporty nebo v nich selhává.

-         Je lhostejný vůči tlaku vrstevníků, nenechá se strhnout módními trendy, má své specifické zájmy.

-         Má neobvyklý tón hlasu a způsob mluvy.

-         Nechápe metafory.

-         Vystupuje tak, jako by ho nezajímal názor druhých (druzí ho zajímají jako nositelé informací, nikoli názorů a postojů).

-         Má problém s očním kontaktem.

-         Při slovním projevu je přehnaně důsledný.

-         Má potíže s plynulostí rozhovoru, převádí řeč pouze na to, co chce, tedy na oblasti svého zájmu.

-         Čte výhradně za účelem získávat nové informace, ale o beletrii nejeví zájem.

-         Při interpretaci textu ulpívá na nedůležitých detailech a podstata mu uniká.

-         Má výjimečně dobrou paměť na události a fakta.

-         Chybí mu představivost.

-         Často bývá pohlcen nějakou zájmovou oblastí (většinou neobvyklou).

-         Má své rituály, na nichž neústupně trvá.

-         Koordinace pohybů je oslabená, např. nedokáže chytit míč.

-         Má netypické pohyby, jeho chůze a běh jsou nápadné.

-         Když je rozrušený nebo prožívá úzkost, začne dělat neobvyklé pohyby.

-         Výrazy jeho tváře bývají zvláštní, nezvyklé.

-         Na nějaké zvuky či světlo reaguje nepřiměřeně.

-        Je méně citlivý na teplotu, bolest.

Pokud u dítěte zaznamenáme většinu z těchto charakteristik, ještě to nemusí znamenat, že má AS; jeho diagnózu stanoví odborné vyšetření. Pro samotné diagnostické vyšetření jsou nezbytné informace nejen od rodičů, ale i od učitelů a lékařů -pediatrů. Aby psycholog dítě lépe poznal, pomůže mu i návštěva ve škole či v zájmové skupině dítěte. Odborná literatura popisuje vhodné diagnostické nástroje , které je možné použít ve školním prostředí a které pedagogovi pomohou zjistit, zda by měl dítě doporučit k vyšetření u specialisty; jsou to A. S. A. S. (The Australian Scale for Asperger's syndrome - Australská škála Aspergerova syndromu; Attwood, 1995), AQ test (Kvocient autistického spektra; Baron -Cohen, 2001) a DACH (Dětské autistické chování; Thorová, 2003). Bližší informace o těchto diagnostických nástrojích nalezneme v publikaci K. Thorové Poruchy autistického spektra (diagnostice se podrobněji věnuje třetí kapitola „Psychologické služby“).

Ukázka z knihy Žáci s poruchou autistického spektra v běžné škole - Možnosti integrace na ZŠ a SŠ (Portál 2010)

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Vážení rodiče, chtěla bych Vás poprosit o anonymní vyplnění...
Hana Dvořáková  |  3.11.2010 15:33

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *