Děti a Vánoce

12.12.2000 00:00
Rodina a děti

Blíží se Vánoce, svátky klidu, pokoje a míru. Svátky, na které se těšíme snad všichni, ale určitě nejvíce naše děti. A netěší se jenom na Štědrý večer a na dárečky, které najdou pod stromečkem, ale z celého srdce prožívají i tuto adventní dobu radostného očekávání.

Právě v tomto období se nám snaží všemožně pomáhat, právě v tuto dobu chtějí upravit naše (a tedy i svoje) příbytky podle svých nejlepších představ a svých nejlepších dovedností. A jsem přesvědčena, že to nedělají jenom kvůli dárečkům, ale že stejně, jako my dospělí, prožívají celou atmosféru blížících se Vánoc a těší se na pohodu, klid a radost, která nakonec prostoupí naše domovy, kdy se našimi příbytky rozezvučí vánoční koledy a rozvoní vánoční vůně.

My, dospělí, máme na Vánoce různé vzpomínky, spojujeme si Vánoce s různými představami a myšlenkami. A i když se snažíme vzpomínat zejména na to hezké a příjemné, co jsme kdy o Vánocích prožili, vystupují nám často i vzpomínky méně příjemné, ba někdy i smutné. Všichni ale toužíme pro svoje děti vytvořit o Vánocích prostředí, které by v nich pak vždy vzbuzovalo pouze krásné a radostné vzpomínky.

Dětské duše v tomto období září. Děti chodí s očima doširoka otevřenýma a vnímají a pozorují všechno kolem. Je velmi těžké soustředit jejich myšlenky k jinému tématu, než jsou Vánoce a vánoční přípravy. Obdivují vánoční stromky, kterých je kolem spousta, obdivují vánoční výzdobu ve výkladech obchodů, pozorují změny v chování lidí. Ve škole nebo školce na nich vánoční atmosféra taky značně doléhá. Zdobí si třídy, zpívají vánoční koledy, připravují besídky a jiná vánoční vystoupení. S kamarády probírají svoje představy a touhy, svá očekávání. A tohle všechno si pak přinášejí domů, na podkladu všech těchto informací si vytváří svoje vlastní představy a názory. Touží alespoň malou kapičkou přispět k vánoční pohodě a radosti doma, touží se nějakým způsobem realizovat a taky něco přichystat, uklidit nebo vyzdobit.

Nám, dospělým, ale v tomto období na děti moc času nezbývá. Chodíme do práce a přitom stíháme všechno shánění a všechny přípravy jen velmi obtížně. Vím, že nám všem v našem předvánočním shonu malé zastavení a chvíle s našimi dětmi může moc a moc prospět, a možná se na vánoční atmosféře podepíše mnohem příznivěji, než upečené cukroví a vyčištěná okna. Takových doporučení je ale spousta a všichni to intuitivně cítíme sami. Jde mi zde o něco jiného.

Pani učitelka dětem ve školce slíbila, že budou chystat stromeček na vánoční besídku, že si ho budou zdobit. Dětem nepochybně očička svítili radostí a štěstím. Moc se do školky těšily. A pani učitelka postavila stromek, vytáhla ozdoby, které koupila nebo sama vyrobila a prohlásila, že děti jí s tím nemůžou pomoct, protože ozdoby se budou na stromek přivazovat a to by nezvládly. Co asi v tu chvíli proběhlo v hlavičkách těch dvaceti dětí ve třídě?

Obávám se, že v patnácti hlavičkách neproběhlo vůbec nic a těch zbývajících pět si bude časem muset taky zvyknout. Nemyslím ale, že je to v pořádku. Nezdá se mi dobré, že by byť jen jedno dítě předškolního věku se mělo tak lehce vzdát toho, nač se tolik těšilo. Nebo jsou naše děti na tom už tak, že nedokáži po něčem tak toužit, aby je to vedlo k nějaké akci? Nebo jsou už tak zvyklé, že jim každou aktivitu zarazíme, že se o ní ani nepokusí? Nebo jsou všechny líné?
Nemyslím, že by byla chyba v dětech. Taky se mi nezdá, že je chyba jenom v pani učitelce, která je, ostatně, moc milá, laskavá a šikovná. Hlavní problém spíš vidím v našem obecném postoji k dětem.

Proto zkusme alespoň o Vánocích vzbudit v dětech zájem o to, co se kolem děje. Zkusme se na chvíli s nimi zastavit a společně probrat, jak by si průběh Vánoc představovaly, jak by chtěly vyzdobit naše příbytky, jaké cukroví by chtěly napéct, jak by chtěly mít ozdobený stromeček. Dohodněme se s nimi na tom, kterou práci uděláme sami, a kde nám můžou pomoct. Dovolme jim zkrášlit některé kouty našich domovů jejich výtvory a pracemi, umožněme jim vykrajovat cukroví, zdobit ho, namáčet v čokoládě, nechejme je, ať sami jednotlivé kousky dotvoří svou fantazií a představivostí. Zkusme společně s nimi vytvářet vánoční ozdoby na stromek a dovolme jim, aby si je mohly pověsit tam, kam chtějí (uvázanou ozdobu můžeme pověsit na háček a ten pověsí na stromek i tříleté dítě).

Budete-li se o tento přístup k dětem a o takovéto společné Vánoce pokoušet letos poprvé, držím Vám moc palce. Věřím, že i když to pak nebude všechno dokonalé z pohledu dospělých, bude to o to víc srdečnější, milejší a přátelštější. Přeji hezké Vánoce naplněné láskou, pohodou, radostí a zdravím.

Autor: Ingrid Nagyová

Související články

Výzva vánoční besídky

26.12.2000 00:00

Jsou děti zlé?

14.12.2000 00:00

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

A jste všichni nadšení, že jo.
antireklamka  |  19.12.2017 13:11

Hrozně rádi s dcerou solečnšě tvoříme,tak jsem letos zkusila koupit...
Karla  |  22.12.2017 23:09

Dnes jsem četl tip na klidné vánoce s dětmi. Zabalte vánočně prázdné...
Pobavilo  |  23.12.2017 11:12

nejsem tak bohat, abych si mohl dovolit bydlení s krbem.
Bohužel,  |  25.12.2017 17:34

No a ten balící papír také není zadarmo.
přesně  |  25.12.2017 19:03

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *