Děti s Aspergerovým syndromem

Děti s Aspergerovým syndromem

7.3.2006 00:00  |  Rodina a děti

Dítě s Aspergerovým syndromem působí dojmem, že si neuvědomuje nepsaná pravidla chování, tudíž dělá a říká věci, které druhé lidi urážejí, nebo prostě zlobí. Pro tyto děti bývají typické pravdivé a výstižné poznámky, které však v dané situaci nejsou vhodné a přivádějí druhé do rozpaků.... celý článek

Komentářů: 16 | Poslední komentář: 28.1.2018 10:18

Komentáře

reagovat 13.6.2008 10:42 - INA

znám rodiče dětí s Asp.syndromem, je to velmi těžké je vychovávat, protože se většinou nesetkávají s úspěchem své výchovy. Někteří jsou po 10 letech péče už tak zničení, že samo potřebují psychol.pomoc. Dítě působí tzv. normálně, jen nevychovaně, takže ani úlevu od okolí nemohou rodiče očekávat, spíše odsudek. Sháním pro ně adresy na tzv. respitní, neboli úlevovou péči pro tyto děti na dočasný pobyt mimo domov, aby se rodiče mohli sami chvíli v klidu léčit. Vítě o něčem? Prosím, pište. sem. Děkuji.

reagovat 14.6.2008 08:25 - liteon

ať je rodiče začnou považovat za "modráčky", tzn. indigové děti (to teď frčí) a ULEVÍ SE JIM,neboť budou IN

reagovat 27.10.2008 19:09 - kulicka.mak"seznam.cz

dobry den..moje kamaradka ma chlapecka a tem ma ASP:Syndrom..prosim o zdeleni zda ma narok na castecny inv.duchod...chlapci je 9let..a musi mit stale dohled i ze skoly domu...dekuji za odpoved..

reagovat 31.10.2008 21:15 -

Dítě na částečný inv.důchod nárok určitě nemá,to až bude plnoleté.Ať si kamarádka zkusí zažádat o příspěvek na péči.

reagovat 21.11.2008 09:55 - Blahova.hanci"seznam.cz

Dobrý den,máme 4letého chlapečka.Je to andílek se srdíčkem na dlani,ale zatím jsme pořád v tápání.Musím se ho dotknout,vyžádat si osobně pozornost.Moc rád vyhledává kolektiv dětí,i když s nimi nedokáže komunikovat.Stačí mu jejich přítomnost k naprostému štěstí.Po roce běhání po lékařích,psych.vyš.,neurol. se začala rýsovat diagnóza:aspergerův syndrom.Zháníme různé informace,rady a zkušenosti ostatních rodičů.Máme neustále problémy s některými návyky a učením.Jako bych po něm chtěla zázrak.Od ledna bych měla jít do práce,ale mám strach.Nemám s ním zůstat raději doma? Ale školka je pro něj za odměnu.Prosím,jesti máte nějaké rady,které by nám mohly pomoci,ozvěte se.Děkuji

reagovat 21.11.2008 10:07 - Yossarian

Tohle ti řekne odborník ......jestli školka a tak.......a každý Asperger je úplně jiný, nedá se to nějak zevšeobecnit ani brát zkušenosti od jiných.....





A s tím důchodem teda nevím,ale moje dcera měla důchod v prvním roce života ......pak z ní byl také Asperger....

reagovat 2.1.2009 19:32 - Markéta

Dobrý den,mám syna s Aspergerovým syndromem,je mu 11 let a školku prošel relativně bez úhony.Nebylo to jednoduché,ale radím Vám z vlastní

zkuš.,dejte ho tam.

Jinak klasika je příspěvek na péči a ZTP/P,III:st.Mnoho úspěchů!!!

reagovat 13.3.2009 16:12 - yanay

dobrý den přeji, je určitě velmi důležité vyhledat vhodnou školku. Mého syna s AS, když byl maličký cca 6let paní učitelky dokonce i bily po obličeji :( dodnes s obrovským smutkem vzpomíná na tu špatnou školku, kde mu dennodenně paní vychovatelky říkaly, že je zlobivý. Pak sám o sobě říkal, že je zlobivý a že zlobil. Hrozné stigma . Pak jsme vybrali školku s programem Marie Montessori a syn byl šťastný. Paní vychovatelky s ním sice měly taky hodně práce, ale milovaly ho takového jaký je. Dnes už bojujeme s některými pedagogy třetím rokem na základní škole, synkovi je již 9let. Je to výtvarně nadané sluníčko, který miluje malovat a keramiku, umí i na hrnčířském kruhu. Je prostě zvláštní :) Jeho výchova je sice náročná, sociální zaostalost se rok od roku projevuje silněji, ale jeho pohled na svět je naprosto jedinečný a je prostě takový jaký je :o)

reagovat 19.5.2010 17:49 - Honza

O tomto syndromu slyším poprvé. Popisované příznaky ale naprosto přesně vystihují mé problémy s chováním v dětství. Byl jsem neskutečně hyperaktivní dítě a nebylo lehké mne zvládnout. Ve škole jsem prospíval naprosto bez problémů, ale první dvojku z chování jsem měl už asi ve třetí třídě. Přesně jak se píše v článku.. učitelky na mne hleděly jako na nevychovaného a rozmazleného fakana. Když matka přišla na rodičovské schůzky nevěřila vlastním uším.. byl jsem sice hyperaktivní, ale učitelkami popisované problémy jsem doma neměl NIKDY! Přesně jak se píše v článku.. určitou věc dítěti "v klidu vysvětlit".. matka se mnou už v dětství komunikovala téměř jako s dospělým člověkem.. žádné hysterické výstupy, vše mi v klidu vysvětlila a bylo to. To bohužel vypatlané učitelky nikdy nenapadlo. Nikdy jim nedošlo, že čím více mi budou dávat trestů, poznámek, čím častěji na mne budou řvát před třídou a shazovat mne, tím větší čočku ode mne dostanou!!! Jak se říká "násilí plodí násilí". Pokud mohu doporučit nenechte ze sebe učitelkami dělat špatné rodiče a nenechte si od nich vše nakukat. Občas si také dupněte! Jsou lidé, kteří na práci s dětmi prostě nemají! A bohužel jich je víc než dost. Mimochodem díky učitelkám ve školce jsem skoro deset let nejedl maso. Tlusté a šlachovité fláky ze školní jídelny jsem zkrátka nesnášel. Doteď slyším větu: "Dokud to nesníš, neodejdeš od stolu". Nejednou jsem se i pozvracel. Pokud budu mít někdy děti a některá učitelka na ně bude toto zkoušet, chytne druhou o zeď, třetí o stůl!

reagovat 10.12.2010 20:13 - Jotule

dobrý den přeji, je...

Dobrý den Yanay,
omlouvám se, ale jsem v šoku!!! Jako by jste mluvila o mém 9-ti letém synovi. David je ve třetí třídě, před měsícem nastoupil nový pan učitel (se specializací spec. pedagogika) a ten mně upozornil před 14-ti dny na třídních schůzkách na Aspergeruv syndrom - podezření u mého syna. Když to tu čtu, tak vidím Davču! Prosím napište mi víc... Před rokem a půl jsme navštívili psychiatrickou ordinaci, ale tam paní doktorka nejdříve mluvila se mnou, pak teprve s Davčou a nakonec ho nechala namalovat obrázky. Diagnóza??? Nic, jen je zvláštní... vše přisuzovala vzniklé situaci... v té době probíhal rozvod a Davídek těžce nesl odchod otce a zlomilo ho oznámení, že jeho táta čeká nového potomka. Přestal ve škole komunikovat a stranil se kolektivu. Na doporučení školy (školní výchovná poradkyně)jsme se objednali v psychiatrické ordinaci... Především! Teď to vím, neměla spovídat mně a zjiš´tovat - to je práce psychologa. Psychiatr nepotřebuje tzv. rodinnou anamnézu. Tak prosím co vy? My chodíme do klasické ZŠ, ale te´d zvažuji, kde dát Davču šetrně vyšetřit a diagnostikovat? pak budu řešit dál... ZŠ, atd...
Děkuji a pěkný večer Jotule

reagovat 10.12.2010 20:48 - .

Hlavně se zamysli, jak Davču poznamenal rozvod rodičů.... co se asi u vás doma dělo???
Psychiatr SAMOZŘEJMĚ potřebuje znát rodinnou a osobní anamnézu... to ale potřebuje každý lékař, i praktický....

Zkus najít psychologa/ psychiatra, který se zabývá systemickou psychoterapií a hlouběji probere rodinné vztahy.

Výborní jsou psychoterapeuti Chvála a Trapková z Liberce.

reagovat 22.8.2011 02:39 - Alena

Mám tříletého syna, který nekomunikuje. Němý není, s mluvidly si pohrává, ale neřekne ani máma, táta apod. Miluje společnost dětí, ale ony se od něj odtahují, neboť mu nerozumí, co říká. Malému to nevadí, stejně za nimi běhá a je smutný, když se rozutečou. Jinak se vyvíjí normálně, pouze nemluví. Máte někdo zkušenost s podobným vývojem? Lékař řekl, že na jakoukoli diagnozu je brzy, sluch je v pořádku a intelekt k věku nadprůměrný. /zejména technicky je velmi zdatný/. Děkuji za každý postřeh, nerada bych něcozanedbala.

reagovat 22.8.2011 08:19 - Jenny

Mám tříletého syna,...

Moje kamarádka má syna a ten nemluvil do 4 let. Našla si na netu v Praze nějaké specializované pracoviště, kluk tam byl 2 měsíce a rozmluvili ho, byl tam ještě po roce jednou. Už chodí do 4. třídy ve škole, sice učení nic moc, ale je to bezvadný kluk. U nás ji doktoři říkali, že je brzy, ale v jeho 4 letech mu sama hledala pomoc a našla.

reagovat 20.10.2012 19:45 - Nabijec

Neznam svoji presnou diagnozu, ale asperger je jeden z horkych kandidatu... Vicemene podobne, jako to psal o neco driv Honza. Samotar, neustale musim neco delat, ale mam malo pratel. Zas na druhou stranu - aspon jsou to opravdovi pratele a ne paraziti vydavajici se za kamarady. Naucim se cokoliv, pokud se mi chce/jsem k tomu donucen. Dneska vladnu peti jazykama celkem plynule, mam maturu na SPS elektro... a stejne nedelam v oboru.

Ale na zakladce mi disciplina fakt nesla, este k tomu musim pripocitat sikanu ze strany nekterych spoluzaku (sla mi lip matika, ale nesel mi fotbal, nakonec - telocvik byla moje nocni mura.) Aspon jednou za mesic jsem byl na koberecku u reditelky, vetsinou kvuli vyrizovani uctu s mymi spoluzaky. Uca ve treti tride me chtela poslat do zvlastni jen proto, ze jsem prohlasil na jeji adresu, ze to je svine - a mel jsem pravdu. Profa profesional by me za to nejspis serval, napsal poznamku, pozval rodice... ale ne toto. Aby to bylo o neco zabavnejsi, v sesty tride jsem dostal od jinyho ucitele pres palici tridni knihou. A to proto, ze jsem prisel pozde (trida se delila za ucelem jazykove vyuky a ja jsem nosil tridni knihu.) To uz jsem nevydrzel a na toho opilce jsem si postezoval v reditelne, z vlastni iniciativy. Profa doucil.

Na prumce dtto, jen me stale vice obtezoval rostouci alkoholizmus myho fotra.

Na vojne jsem dobil jednoho frajtra, kterej se na me zameril coby praskac, totez jsem udelal pred par rokama s jednim policajtem, kterej mi sahal mezi nohy...

Vseobecne to moje krehky ja schovavam pred ostatnima, kdyz to chci nekomu ukazat, musi si to zaslouzit. Jinak jsem jen rocker, kteryho neradno drazdit s nejakejma hloupostma. Nejdu pro pest mos daleko.

Tim si kolem vyrabim jakousi deformacni zonu, kde mi posklebovani ostatnich nevadi, ale at na me nekdo neco zkusi a budu zabijet. Ten posledni se zachranil jen diky tomu, ze mi adrenalin spadnul vcas.

Nevim, jestli se tohle hodi na diagnozu, sam sobbe si to netroufnu.

reagovat 20.10.2012 19:47 - Nabijec

Snad bych este dodal, ze mam tendence padat do depresi, pokud se mi nedari nektere veci, hlavne ty srdecniho charakteru. Ale uz davno to neni pravidlo (chybama seclovek uci.)

reagovat 28.1.2018 10:18 - Markéta

Dotazník pro rodiče dítěte s postižením
Milí rodiče,
jsem studentkou VOŠ oboru Předškolní a mimoškolní pedagogiky a dovoluji si Vás tím požádat o vyplnění dotazníku. Výsledky budou zpracovány v mé závěrečné absolventské práci. V žádném případě nebudou dále nikomu a nikde poskytovány.
Dotazník je zcela anonymní.
Cílem tohoto průzkumu je zjistit problematiku rodin s postiženým dítětem.
Děkuji za Váš čas a ochotu ke spolupráci ;) https://www.survio.com/survey/d/V4X9A3D9W3N2I3T9L

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Mám tříletého syna, který nekomunikuje. Němý není, s mluvidly si...
Alena  |  22.8.2011 02:39

Moje kamarádka má syna a ten nemluvil do 4 let. Našla si na netu v Praze...
Jenny  |  22.8.2011 08:19

Neznam svoji presnou diagnozu, ale asperger je jeden z horkych kandidatu......
Nabijec  |  20.10.2012 19:45

Snad bych este dodal, ze mam tendence padat do depresi, pokud se mi nedari...
Nabijec  |  20.10.2012 19:47

Dotazník pro rodiče dítěte s postižením Milí rodiče, jsem...
Markéta  |  28.1.2018 10:18

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *