Co dětem brání být sebou samými?

18.4.2006 00:00
Rodina a děti

Co děti dnes nutí nebýt „ve své kůži“ a někdy říkat, co si nemyslí? Na setkání PAU (Přátelé angažovaného učení) ve Vodňanech na jaře roku 2004 jsme se skupinou třiceti učitelů z celé republiky došli k tomu, že mnoha dětem dnes brání být sebou samými:

  • málo kvalitní komunikace,
  • příliš autoritativní vedení a kritika,
  • manipulace dospělými a málo bezpečí,
  • sociální rozdíly, vyčlenění ekonomicky slabších,
  • spěch a stres,
  • nedostatek kontaktu s přírodou,
  • média, reklama,
  • konformita, snaha napodobovat vzory,
  • nedostatek citové odezvy a opory,
  • nevhodná výchova,
  • nadměrně pečující prostředí a přemíra bezpečí,
  • nadměrná očekávání výkonu (od rodičů),
  • manipulace skupinou vrstevníků,
  • stereotypy, zvyky, tradice, společenský úzus (doma, ve škole),
  • virtualita, nepravá skutečnost. S tím vším bojujeme denně a jednou z našich nejúčinnějších zbraní jsou hry. Děti se díky vhodně voleným a vedeným hrám stávají vyrovnanější, jistější, lépe komunikují slovy i mimoslovně, uzavřenost se učí vyvážit otevřeností a stud odvahou. Získávají nové informace a obavu být sami sebou vystřídá radost z objevování vlastních schopností?

    Jaký třídní, taková třída
    Nejde o ironii, třída prostě je zrcadlem svého učitele. Klidný, pevný a laskavý třídní mívá obvykle ve třídě dobrou atmosféru. Ten, kdo prožívá dlouho neřešený vnitřní konfl ikt, může být jako člověk velmi vzdělaný a přátelský, v jeho/její třídě se však většinou nedá učit. Třída je (jako rodina) živý systém, provázaný vztahy v mnoha rovinách. Každý člen ovlivňuje druhé a je ovlivňován. Největší vliv má na systém jeho ?hlava?, učitel.
    Analogicky platí: Jaký ředitel, taková škola. Opět bez ironie. Sebepojetí učitele/ředitele a kvalita atmosféry ve třídě/škole jsou spojité nádoby. Učitel/ředitel může značně přispět ke zlepšení sociálního klimatu ve své třídě/škole tím, že udělá něco pro sebe, pro svůj rozvoj, pro svou vyrovnanost a pohodu.

    Další faktory ovlivňující společenské klima třídy/školy jsou:
  • návyky, které si děti přinesly z domova,
  • vztahy mezi rodiči a školou,
  • počet dětí ve třídě,
  • klima v učitelském sboru,
  • přítomnost či nepřítomnost mužů ve škole,
  • také architektura budovy?

    Megaškoly Můžeme znát spoustu her, postupů a knih, absolvovat mnoho kurzů, a přesto v ústavu pro tisíc a více žáků budeme zdravé klima vytvářet jen těžko. Megaškoly budované dnes na mnoha místech naší země jsou už svou existencí zdrojem napětí. Do ohromné budovy se umístí mnoho set dětí z několika zrušených malých škol. Spojí se třídy a děti pak po vyučování namísto cesty kolem rybníka lelkují u špinavých silnic, na nádraží. V tisku se píše, jak hospodárně jsme se zachovali.

    V megaškole se nikomu nelíbí. Není možné ji mít rád, je to monstrum. Učitelé tam propadají depresím a prvňáček v labyrintu chodeb bloudí a hledá svou třídu, tašku, lavici, svoje já?

    ?Lidé jsou pohostinní a přátelští,? píše nositel Nobelovy ceny za etologii Konrád Lorenz, ?když jejich kapacita pro sociální kontakty není stále přetěžována. Natěsnání lidských mas? nese určitě velký díl viny na tom, že ve fantasmagorii lidských podob, jež se věčně mění, překrývají a mizí, už nedokážeme spatřit tvář bližního. Naše láska k ostatním se v masách bližních, kteří jsou příliš blízko, rozplyne beze stopy? Čím větší přelidnění, tím naléhavější nutností je pro jedince stranit se citové účasti? Nahuštění mnoha lidí v těsném prostoru vede? skrze vyčerpání k rozmělnění mezilidských vztahů ? k projevům odlidštění a ? bezprostředně také vyvolává agresivní chování?? (K. Lorenz: Osm smrtelných hříchů).

    Megaškoly tak vytvářejí podmínky pro vznik všech typů sociální patologie, pro slovní a fyzickou agresivitu, šikanu, pro rozvoj drogové scény (a jsou i dobrým cílem pro teroristy). Vztahy mezi lidmi jsou v nich mnohem horší nežli na malých školách. Někteří tam obracejí hněv proti sobě. Somatizují ? jejich problém se projeví v těle: mají bolesti břicha, hlavy, nebo astma. Zážitky z dětství pak v nich zanechávají stopy na celý život. Děti poškozené systémem, rodinou nebo školou stojí společnost později mnohem více peněz (léky, nemocnost, nízká efektivita práce, nehodovost, ambulantní a ústavní péče), než by bylo třeba investovat do zkvalitnění vzdělávacího systému nebo do zachování škol, kde může ještě existovat ?lidská atmosféra?. Jedinec může při dnešní úrovni techniky obohatit miliony lidí, jiný může vybaven moderní technikou ublížit tolika lidem, že to nemá v historii lidstva obdoby. Je v zájmu nás všech zajistit dětem kvalitní a nezraňující pobyt ve vhodném prostředí. Je v zájmu nás všech, aby ze škol vycházeli zdravě sebevědomí lidé, s úctou k sobě a k životu.

    Zdroj: Šimanovský, Šimanovská - Hry pro rozvoj zdravé osobnosti, nakladatelství Portál
  • Přehled komentářů

    zobrazit všechny komentáře 

    Velice ráda čtu Váš deník. Jsem zdr. sestra v ID a stále se dozvídám...
    Hana Tluková Náchod hanat"centrum.cz  |  18.4.2006 03:20

    zobrazit všechny komentáře

    Přidat komentář

     
    * *