Chybějící otec, chybující syn?

Chybějící otec, chybující syn?

18.7.2002 00:00  |  Rodina a děti

Co může udělat osamělá matka, aby napomohla rozvoji mužské identity u svých synů?... celý článek

Komentářů: 11 | Poslední komentář: 23.8.2013 21:29

Komentáře

reagovat 8.3.2007 22:45 - Ilona

možná, že komentáře nejsou,protože se k tomuto článku těžko vyjadřuje.

je o schopnosti zralé komunikace, která mnohdy bolí, je velmi těžká, a obtížně se k tomuto něco dalšího dodává.

reagovat 9.3.2007 07:35 - Lili

Ano, je to pravda.Syn nemá vzor a chybuje v životě velmi.Trpí tím a já, jeho matka, taktéž.Jeho tatínek se podepsal na nás obou.

reagovat 29.9.2007 20:17 - Radek

Svatá pravda :-)))

reagovat 14.4.2008 08:47 - 14.4.2008

Velmi hezky napsané. ama jsem po rozvodu zůstala se dvěma dcerami a později se mi narodil syn. jeho otec začal krátce po jeho narození pít takovým způsobem, že když mu byly tři zemřel. S otcem dívek vycházím dnes velmi dobře a nikdy jsemmu ve styku s dcerami nebránila, aani ho neočerňovala i když jsem na něj měla dost vztek. Naopak jsem dbala na to, aby si holky bral a staral se o ně. Onny samy pak začaly být k tátovi rozumně kritické a naopak ke mě velmi uznalé. Kdybych jim bránila,zidealizovaly by si ho a špatná bych byla já. Synovi jsou zatím 4 a ani jemu otce nepomlouvám - byl prostě nemocný a umřel. Kryštof je zatím zdravé a šťastné dítě a nepociťuje žádnáý dedostatek - snažím se aby měl dostatek kontaktů s muži (přítel dcery, kamarádi, děda, švagr) a tak nijak nestrádá a ničím se netrápí. ik

reagovat 15.4.2008 00:25 - Jarda

Člověk stojí na dvou nohách, pilířích. Na ženském a mužském principu. Pokud mu někdo jeden z principů sebere, pak kulhá...

Není to ani tolik v tom, jestli táta zemře, jak píše kočka výše, ale v tom, jestli si máma chce to dítě vázat na sebe v závislostech a nedopustit jeho seberozvoj. Pokud ne, hledá si syn náhradní mužské vzory - a jeho osobnost nekulhá, nebo nekulhá tolik...

reagovat 15.4.2008 09:44 -

Ono taky hodně záleží na tom, jaký vzor otec dětem poskytuje.Někdy je lepší, pokud ten vzor radši chybí. Podle statistik nejvíce brutálních vrahů pochází z rodin, kde byl vládcem všech agresivní a přehnaně dominantní otec.

reagovat 8.4.2011 17:55 - Tento vzor radši ne

Ono taky hodně záleží na...

Odkaz: http://www.jedendomov.cz/napsali-nam . Většina matek nezůstává sama, takže myslím, že mužský vzor v rodině nakonec nechybí:-) .

reagovat 8.4.2011 22:34 - Hloupost

Odkaz:...

Cpát dětem otčíma místo vlastního táty...

reagovat 10.4.2011 12:15 - www.jedendomov.cz

Cpát dětem otčíma místo...

Proč cpát otčíma? Když noví partneři spolu spokojeně žijí a děti ho mají rády, tak se dětem rozhodně "cpát" nemusí. Když biologický otec rodinu tyranizoval, tak je to tak určitě pro děti lepší.

reagovat 10.4.2011 14:31 - Samotar

Já žil od dvanácti let sám s matkou a otce vídal cca jednou za týden/čtrnáct dní. Matka měla za následujících dvanáct let dva asi tříleté vztahy. Ti muži u nás občas bývávali, ale ani v jednom případě s námi nebydleli nastálo. Oba byli fajn, ale v té době jsem byl celkem rád, že doma nejsou pořád. Měl jsem zkrátka volné pole působnosti a o jednoho člověka, který mne jako dítě mohl peskovat, méně. Teď ve čtyřiadvaceti si občas říkám, zda mne nepřítomnost mužského elementu v období mého dětství a dospívání lehce nepoznamenala. A to zejména v souvislosti se vztahy se ženami. I když jsem společenský, komunikativní, po otci extrovertní, nikdy jsem, narozdíl od něj, nebyl žádný přeborník v balení žen. Všechny vztahy, kterými jsem prošel, skončily stejně rychle jako začaly, ani jeden z nich dobře, a další jsou tak nějak v nedohlednu. Narozdíl od otce, který si po každém rozchodu ihned našel jinou přítelkyni, neumím být za každou cenu jen tak s každým. A tím mne myslím právě tak trochu "nakazila" má matka, která vždy prohlašovala: "raději budu sama, než abych za každou cenu žila s někým, kdo mi bude organizovat život". Má matka byla vždy v oblasti sexu a vztahů otevřená a neměla problém se o tom se mnou bavit (tato témata jsem v období dospívání řešil mnohem více s ní než s otcem). Přecijen je to ale žena. Dnes si říkám, zda není škoda, že s námi místo otce nikdy nebydlel alespoň jeden ze zmíněných matčiných partnerů. Jestli by v mém dospívání a v mé povaze onen mužský element nevzbudil větší chuť k bojovnému svádění žen, při případném neúspěchu chuť zkoušet to dále a nepodléhat zklamání, no zkrátka.. zda bych díky němu obecně nedostal lepší předpoklady pro úspěšnější vztahy se ženami.

reagovat 23.8.2013 21:29 - Yossarianka

Velmi hezky napsané. ama...

Samochvala smrdi.... ale zaujimave, ako taketo clanky odstartuju v ludoch obranne mechaanizmy apodobne... :-)

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Odkaz: http://www.jedendomov.cz/napsali-nam . Většina matek nezůstává...
Tento vzor radši ne  |  8.4.2011 17:55

Cpát dětem otčíma místo vlastního táty...
Hloupost  |  8.4.2011 22:34

Proč cpát otčíma? Když noví partneři spolu spokojeně žijí a děti...
www.jedendomov.cz  |  10.4.2011 12:15

Já žil od dvanácti let sám s matkou a otce vídal cca jednou za...
Samotar  |  10.4.2011 14:31

Samochvala smrdi.... ale zaujimave, ako taketo clanky odstartuju v ludoch...
Yossarianka  |  23.8.2013 21:29

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *