Autismus - diagnóza

25.9.2009 00:00
Rodina a děti

Diagnostická kritéria podle DSM-IV


A. Celkově je třeba splňovat alespoň šest kritérií skupin 1, 2 a 3, z toho nejméně dvou kritérií ze skupiny 1, nejméně jednoho kritéria skupiny 2 a nejméně jednoho kritéria ze skupiny 3.


1. Kvalitativní postižení v sociální interakci je manifestováno nejméně dvěma následujícími prvky:
a. Výrazné postižení ve využívání mnohočetného neverbálního chování (oční kontakt, výraz obličeje, tělesné postoje, pozice a gesta) pro regulaci sociální interakce.
b. Neschopnost vytvořit přiměřené vztahy se svými vrstevníky na odpovídající vývojové úrovni.
c. Výrazné postižení ve spontánním sdílení radosti, zájmů nebo dovedností s druhými lidmi (např. nemají potřebu si prohlédnout, přinést nebo ukázat předměty, které je zajímají).
d. Nedostatečné sociální nebo emocionální vnímání druhých.
2. Kvalitativní postižení v komunikaci projevující se nejméně jedním z následujících kritérií:
a. Opoždění nebo úplný deficit ve vývoji mluvené řeči (není doprovázeno snahou kompenzovat toto postižení gesty či mimikou).
b. Výrazné postižení ve schopnosti iniciovat nebo pokračovat v konverzaci s ostatními u jedinců s adekvátní řečí.
c. Stereotypní a repetitivní použití jazyka nebo užívání idiosynkratického jazyka.
d. Nedostatek různých spontánních her nebo her napodobujících sociální situace na odpovídající vývojové úrovni.
3. Omezený repetitivní a stereotypní vzorek zájmů, které se manifestují alespoň jedním z následujících kritérií.
a. Výrazné zaujetí pro jeden nebo více stereotypních a omezených zájmů, které je abnormální v intenzitě nebo v zaměření.
b. Zřetelná nutkavá adherence k nefunkčnímu rutinnímu chování nebo rituálům.
c. Stereotypní motorický manýrismus (např. plácání, třepetání prsty či rukama nebo pohyby celým tělem).
d. Trvalé zaujetí pro části předmětů.


B. Abnormální vývoj před dosažením třetího roku, který se manifestuje jako zpožděný nebo abnormální nejméně v jedné ze tří oblastí: (1) v sociální interakci, (2) v jazyce, který je používán v sociální komunikaci, (3) v symbolické nebo imaginativní hře.


C. Nepoužívat pro Rettův syndrom nebo dezintegrační poruchu v dětství.


Definice autismu podle Světové zdravotnické organizace uvedená v ICD-10 (International Classification of Disease).

Kvalitativní postižení v reciproční sociální interakci, které se manifestuje aspoň dvěma z následujících kritérií:

1. Neschopnost adekvátně používat kontakt z očí do očí, výraz obličeje, tělesné postoje a gesta k regulování sociálních interakcí.
2. Neschopnost rozvíjet vztahy s vrstevníky, které zahrnují vzájemné sdílení zájmů, aktivit a emocí.
3. Jen zřídka vyhledává a využívá jiných lidí pro své uklidnění při stresu nebo zármutku anebo zřídka nabízí útěchu a lásku jiným, když jsou smutní nebo zneklidnění.
4. Nedostatek spontánního vyhledávání sdílené radosti, zájmů nebo úspěchů s jinými lidmi.
5. Nedostatek socio-emoční reciprocity, který se projeví narušenou nebo deviantní reakcí na emoce jiných lidí; nedostatek modulace chování vzhledem k sociálnímu kontextu; nebo slabá integrace sociálního, emocionálního a komunikačního chování.
Kvalitativní postižení komunikace, které se manifestuje aspoň jedním z následujících kritérií:
1. Zpoždění nebo úplná absence vývoje mluveného jazyka, které není doprovázené snahou kompenzovat nedostatek použitím gest či mimiky jako alternativního způsobu komunikace (obvykle nepředchází komunikační žvatlání).
2. Nedostatek spontánních symbolických her nebo (v mladším věku) společenských napodobovacích her.
3. Relativní neschopnost iniciovat nebo pokračovat v konversační interakci.
4. Stereotypní a repetitivní použití jazyka nebo idiosynkratické použití slov i vět.
Omezené, repetitivní a stereotypní vzorky chování, zájmů a aktivit, které se manifestují aspoň jedním ze čtyř následujících kritérií:
1. Silné zaujetí pro stereotypní a omezené zájmy.
2. Zřetelné nutkavé setrvávání ve specifických, nefunkčních způsobech chování nebo rituálech.
3. Stereotypní a repetitivní motorické zvyky.
4. Zaujetí částmi nebo nefunkčními komponentami materiálů používaných při hře.

Abychom mohli stanovit diagnózu, musí být vývojové abnormality přítomny do tří let věku.


Jak je patrné diagnostická kritéria obou manuálů jsou podobná. Důvodem je snaha dosáhnout na tomto poli diagnostického konsensu.


Je celá řada dalších symptomů, které se u autismu často vyskytují. Pro stanovení diagnózy se však nepovažují za podstatné. Přesto si zaslouží, abychom se o nich zmínili: hyperaktivita (zvláště v raném dětství), hypoaktivita (zvláště v raném dětství a adolescenci), sluchová hyper- nebo hypo- sensitivita a různé reakce na zvuky a hluk (pozorovatelné především během prvních dvou let života, ale obvykle periodicky či permanentně přítomny i v dospělém věku), přecitlivělost na dotek, bizarní stravovací návyky, včetně pojídání nejedlých předmětů, sebezraňování, snížená citlivost vnímání bolesti, výbuchy agrese a kolísání nálad. S těmito projevy se setkáváme přinejmenším u jedné třetiny všech postižených autismem.


Spektrum autistických poruch

Nyní je zcela jasné, že kromě ?klasické? varianty Kannerova specifického typu autismu existuje celé ?spektrum poruch? (např. Aspergerův syndrom), které mají mnohé charakteristiky shodné s klíčovým syndromem, aniž splňují ostatní kritéria. Tato širší skupina autismu a poruch s autistickými rysy (Steffenburg a Gillberg, 1986) bývá nazývána ?spektrum autistických poruch?, ?autistické kontinuum? anebo ?pervazivní vývojové poruchy? (PDD).
Byly doby, kdy ?dětská psychóza? a ?dětská schizofrenie? byly používány jako zastřešující termín pro celou oblast autismu a celé spektrum autistických poruch. Nyní je dětská schizofrenie považována za samostatnou poruchu, která je velmi vzácná a nemá nic společného s autismem.
Aspergerův syndrom
Teprve v poslední době byla pozornost odborníků dětské i dospělé psychiatrie obrácena na syndrom, který už v roce 1944 popsal Hans Asperger (Wing, 1981, Gillberg, 1985, Tantam, 1988, Frith, 1991). Patří sem, jak už bylo řečeno, lidé s normální, ve všech oblastech dobrou nebo někdy i nadprůměrnou inteligencí. Ale je tady určitá porucha a tato porucha se úzce pojí s funkcemi, které jsou narušeny i u klasického autismu.
Aspergerův syndrom se diagnostikuje nepatrně odlišně jinými systémy. DSM-IV a ICD-10 uvádějí téměř shodná kritéria s výjimkou, že DSM-IV vyžaduje ?klinicky významné postižení v oblasti sociální, pracovní či jiných důležitých funkcích?.

Autismus ? zdravotně výchovné aspekty, nakladatelství Portál

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

jeho matka s ním nechodí na prohlídky k lékaři a tyto problémy neřeší?
Evo,  |  3.2.2014 19:44

Čím dříve zjistí u dítěte autismus,tím líp.Tvůj popis synovce...
Pavla  |  3.2.2014 19:50

Chodí akorát k dětskému lékaři a ta kromě opožděného vývoje řeči...
Evka  |  3.2.2014 20:48

Nevím,zda je nutné doporučení.To by snad nebyl problém,pokud na tom...
Pavla  |  4.2.2014 16:23

Přiznání bývalého ředitele velké farmaceutické společnosti John...
Doporučuji knihy Johna Virapena - pravda o lécích  |  28.12.2014 19:44

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *